Fin Mika Waltari (2008)

Přidal: Přemek |

Listopad 20, 2008

Markéta Hejkalová. Připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Aranka Lapešová, Ladislav Lakomý, Markéta Hejkalová, Vladimír Hauser a Jan Kolařík.

Nastudovalo Brno v roce 2008. Premiéra 14. 9. 2008 (Český rozhlas 3 – Vltava 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Pozn.: Pořad ke 100. výročí spisovatelova narození – které připadá na 19.září – vznikl na základě stejnojmenné knižní monografie Markéty Hejkalové. Tato spisovatelka, překladatelka, spolumajitelka rodinného nakladatelství Hejkal v Havlíčkově Brodě a zakladatelka a ředitelka Podzimního knižního trhu je také skvělou znalkyní a vysokoškolskou učitelkou finštiny. Právě nakladatelství Hejkal se v současnosti soustřeďuje na vydávání Waltariho knih v jejích překladech. Markéta Hejkalová v pořadu také účinkuje, a to v režii Radima Nejedlého – spolu s Arankou Lapešovou, Ladislavem Lakomým, Vladimírem Hauserem a Janem Kolaříkem.
„Mika Waltari říkal, že všechno, co chtěl říct, řekl ve svých knihách, a není třeba k tomu nic dalšího dodávat,“ uvádí autorka monografie Fin Mika Waltari, Markéta Hejkalová. Jako spisovatelka, překladatelka, spolumajitelka nakladatelství Hejkal v Havlíčkově Brodě, zakladatelka a ředitelka Podzimního knižního trhu a skvělá znalkyně a vysokoškolská učitelka finštiny ale ví, že zahraniční, mimofinští, čtenáři dosud nemohou znát všechny Waltariho knihy. „A také neznají finskou historii a reálie, proto jsem si troufla – se svolením a podporou Waltariho dcery Satu Elsteläové – napsat tuto knihu o Waltariho životě a díle a o tom, jak se do něj promítla historie Finska ve 20. století,“ vysvětluje. Kromě Waltariho dcery poskytli Markétě Hejkalové cenné informace prof. Panu Rajala a novinář Hannu Marttila. Dojemné je, že autorka děkuje za odborné posouzení knihy svému otci, zakladateli moderní české ugrofinistiky, prof. Richardu Pražákovi. Bibliografie českých převodů Waltariho však ukazuje, že těch knih tak málo přeloženo nebylo. První české edice jsou z roku 1941 a právě nakladatelství Hejkal se nyní soustřeďuje na vydávání Waltariho knih v překladu Markéty Hejkalové. Mezi Waltariho nejpopulárnější romány patří Egypťan Sinuhet, Krvavá lázeň, Šťastná hvězda nebo Temný anděl. Málokdo však ví, že Waltari psal své slavné romány v situaci, kdy Finsko bylo po 2. světové válce poraženou zemí a hrozila mu sovětská okupace a v nemilosti byl i sám Waltari, jehož knihy byly vyřazovány z knihoven nebo odmítány jako pornografické. Kniha Markéty Hejkalové, a podle ní i rozhlasové pásmo, vypráví o Waltariho chudém dětství a jeho pozdějším závratném bohatství, rozporuplném vztahu k ženám, problémech s alkoholem atd. Přináší řadu dosud nepublikovaných informací. (anotace – Alena Blažejovská)

Literární pásma