Zpěvy se musejí slušným hlasem a vejřečně konati (2015)

Příběh české vánoční mše Hej, mistře Jakuba Jana Ryby ve dvou kapitolách. S Ivanou Hoyerovou ze Společnosti J. J. Ryby a členy DRDS připravila Renata Klusáková.

Hovoří Ivana Hoyerová a další.

Natočeno 2015. Premiéra 24. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:15 h.; 60 min). Repríza 24. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h). K poslechu zde a zde.

Lit.: Klusáková, Renata: Zpěvy se musejí slušným hlasem a vejřečně konati. Příběh České mše vánoční Hej, mistře Jakuba Jana Ryby ve dvou kapitolách. In web ČRo 3 Vltava, 10. 12. 2015 (článek). – Cit.: Při vyprávění příběhu České mše vánoční Jakuba Jana Ryby se neobejdeme bez slůvek : pravděpodobně, patrně či nejspíš… Jedinou jistotou je Rybovo autorství, které potvrzuje zápis mše s názvem Bohemica doplněný několika úvodními takty ve vlastním Rybově seznamu díla. Dílo, které jej po smrti tak proslavilo, napsal Ryba v jedenatřiceti letech.

Už při nástupu do farní školy v Rožmitále pod Třemšínem se mladý dvaadvacetiletý učitel rozhodl v tomto malém městě něco dokázat. A skutečně se mu podařilo velmi brzy povznést školu vysoko nad úroveň tehdy na venkově obvyklou, pro kůr starorožmitálského kostela napsal řadu skladeb a sám vycvičil ze svých žáků zdatné hudebníky, kteří je mohli hrát. Rybovou zásluhou se také do tamního kostela dostala čeština. V roce svého příchodu do Rožmitálu zkomponoval český vánoční chvalozpěv a pastorální mši, v níž česká slova doplňují kodifikovanou latinu. Obnovil též místní literátské bratrstvo, které nabádal k slušnému a vejřečnému zpěvu, aby posluchači nábožným písním dobře rozuměli.

Českou mši vánoční Hej mistře nepovažoval Ryba patrně za výjimečné dílo, neboť figuruje pouze jako jedna z položek mezi jeho dalšími slavnostními mšemi. Jinde se o něm nezmiňuje. Situaci a prostředí , ve kterých skladba vznikla, lze však dobře vyčíst z jeho deníků, teoretických spisů a vánočních pojednání . V pořadu z nich zaznějí ukázky. Radovánky nevinných dítek o Vánocích, které Ryba pojal jako rozhovor sourozenců o vánočních zvycích a pověrách, nastudovaly děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru. Rybovou expozici v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem nás provedla Ivana Hoyerová ze společnosti J.J. Ryby. Příběh České mše Vánoční uvedeme na Štědrý večer ve 22 hodin, kdy se úvodní zpěv “ Hej, mistře, vstaň bystře“ tradičně rozléhá také ve starorožmitálském kostele Povýšení sv. Kříže, kde tato Rybova mše patrně poprvé zazněla.

Letošní rok přinesl unikátní kombinaci výročí Jakuba Jana Ryby. Od narození rožmitálského učitele a regenschoriho uplynulo dvě stě padesát let a o padesát let méně od jeho úmrtí. Ryba po sobě zanechal nejen hudbu, ale také rozsáhlé literární dílo, jehož prostřednictvím můžeme tohoto nadaného a pokrokového člověka blíže poznat. Na jaře jsme v pořadu Svět poezie uvedli výbor z jeho veršů, kterými , jak Ryba sám píše, usiloval českému jazyku takměř zavrženému k všímání napomáhati. V jedné z říjnových Akademií četl Josef Somr z Rybova vlastního životopisu a v rámci Souzvuku jsme se probrali Rybovými školními deníky, které vedl po celých dvacet sedm let svého působení ve farní škole v Rožmitále pod Třemšínem.

Lit.: Klusáková, Renáta: Poslechněte si, jak se z Rybovy České mše vánoční stala „Rybovka“. In web ČRo, prosinec 2016 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: „Školská zařízení jsou v posledním tažení, všechno jde nazpět a tak vlažně,“ poznamenal kantor a regentschori Jakub Jan Ryba do školního deníku v roce 1794. Dva roky nato zazněla ve starorožmitálském kostele poprvé jeho Česká mše vánoční.

Příběh jejího vzniku přináší pořad Zpěvy se musejí zvučným hlasem, vejřečně konati. Pokus o rekonstrukci životního období, v němž Ryba své Hej, mistře komponoval, vychází z Rybových deníků a jeho dalších osobních spisů. Rybovskou expozici v Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem jsme prošli s Ivanou Hoyerovou ze Společnosti J. J. Ryby. A v podání členů DRDS uslyšíme Rybovo varování před pověrami a šerednými mamiči z naučného spisku pro školní mládež Radovánky nevinných dítek o vánocích.

Proměnu Rybovy České mše vánoční v symbol a rituál českých Vánoc zkoumá pořad Co se zdávna zvěstovalo. Čím se otiskla do naší kolektivní paměti a proč se identifikujeme právě s ní, byť není jediná svého druhu?

Odpověď hledáme v pamětech Aloise Jiráska, v Baarově Paní komisarce, v básni Kouř marihuany od Jaroslava Seiferta, v úvaze o pastýřích od Josefa Kroutvora a v esejích Martina C. Putny a Karla Miloty, který Rybovu mši chápe jako betlém pro radost, vyřezaný ctižádostivým intelektuálem, jehož osud zasadil do provincie.

Filozofující úvahy literátů srovnáme s poznatky, které z řeči Rybovy hudby vyvozuje dirigent Vojtěch Spurný. Zalistujeme s ním partiturou Rybovky, kterou jako editor připravil k novému vydání a podle které nahrál tuto mši pro Český rozhlas. A uzavřeme absurdní epizodou druhého života Rybovky, příběhem dvou studentů, ze kterých žertovná parafráze textu Hej, mistře udělala v komunistickém Československu politické vězně.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)