Pro a proti – Smrt Jana Masaryka (2016)

Přidal: Premek |

Leden 20, 2016

Jaké jsou hypotézy v kauze smrti Jana Masaryka? Své pohledy představili badatelka Václava Jandečková a historik Jiří Kocian z Ústavu soudobých dějin. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2016. Premiéra 20. 1. 2016 (ČRo Plus).

Lit.: -tpa- (= Pavlíček, Tomáš) – Čihák, Ondřej: Smrt Jana Masaryka? V pozadí byly sovětské tajné služby, shodují se hosté Pro a proti. In web ČRo Plus, 20. 1. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nad každou smrtí významného politika se rojí hypotézy, od pravděpodobných, po vyloženě fantaskní. Ani u bývalého československého ministra zahraniční a syna zakladatele republiky Jana Masaryka se pořád neví, jestli v březnu 1948 skočil z okna Černínského paláce sám, nebo mu někdo pomohl, případně kdo si vraždu objednal.

Čerstvě vydaná kniha badatelky Václavy Jandečkové Kauza Jan Masaryk (nový pohled) naznačuje, že na smrti ministra měla podíl britská tajná služba.

„Souhlasím s výsledky posledního oficiálního vyšetřování: jednalo se o vraždu, pachatelé ovšem zůstali neznámí,“ uvedla v pořadu Pro a proti autorka knihy Václava Jandečková.

Podle ní není ale důvod sedět a čekat, až se otevřou ruské archivy. „Také si nemyslím, že bylo správné vyšetřovat příčiny smrti Jana Masaryka bez důkladné a skutečně zevrubné analýzy výpovědí a doznání Jana Bydžovského.“

„Má hypotéza je, že v pozadí byli agenti sovětských tajných služeb, ale že výpovědi Jana Bydžovského dávají smysl za předpokladu, že si sám myslel, že vše dělá pro britskou tajnou službu. Příkaz byl ale fingovaný a on bohužel neměl v té chvíli jiné východisko,“ vysvětlila badatelka.

Nevyužila by ale tehdejší Státní bezpečnost k propagandistickým účelům to, kdyby za smrtí Jana Masaryka stály britské tajné služby? „To je právě ta záhada, ale myslím že i to zapadá do mé hypotézy,“ tvrdí Jandečková.

„Za Bydžovským totiž do vazby tajně přišel agent, který mu výpovědi rozmlouval. Člověk, který v Masarykově bytě v době smrti byl a mohl vědět, jak se to stalo. Je také pochybné, že sama Státní bezpečnost zastavila samotné vyšetřování,“ upozornila autorka knihy.

Jandečková: „Přestože i ten přešetřovací proces z počátku 50. let byl ukončen s tím, že se má provést rekonstrukce činu podle výpovědí Jana Bydžovského, tak to nakonec bylo zameteno pod koberec, protože stopy ve skutečnosti vedly na východ a to byl problém.“

Profesor historie z Ústavu soudobých dějin Jiří Kocian patří mezi ty, kteří se přiklánějí k verzi sebevraždy.

Kocian: „Trošku mě překvapilo to, že nebyl zájem vyšetřovatelů vyšetřit smrt Jana Masaryka, když Bydžovský začal bezprostředně vypovídat o tomto případu, tomu nerozumím… Je tedy možnost, že se zastavilo něco, co by nebylo příjemné, a to mě vede k tomu, že pokud měl někdo konkrétní podíl na vynucené sebevraždě, tak nejspíše nějaké sovětské jednotky nebo někdo, kdo to udělal z podnětu Sovětů.“

„I když z hlediska dalších výzkumů, dokladů a poznatků se stále přikláním k verzi vynucené sebevraždy,“ dodal.

Historika ve výpovědích Jana Bydžovského zaráží několik věcí.

„Jednak otázka času, kdy měl Bydžovský akt vraždy vykonat, a pak v lékařských zprávách z ranního ohledávání zmínky o postupném tuhnutí těla, kde byla větší časová disproporce.“

I výpovědi Bydžovského se několikrát zásadně pozměnily, připomíná historik. „Od krajního bodu, že on sám byl aktérem a vykonavatelem vraždy až k tomu, že byl spoluiniciátorem a spoluviníkem, až k tomu, že se o vraždě jen dozvěděl.“

„I ve vyšetřovacím spisu je taková věta, ve které se hovoří o tom, že jedním z důvodů, proč se přistoupilo k revizi a k přešetření v roce 1951, je přinést důkazy o tom, že na smrti Jana Masaryka nemají žádný podíl sovětská moc a sovětská strana,“ zmínil podivný zvrat ve vyšetřování Masarykovy smrti v 50. letech Jiří Kocian.

Radiodokument