Neznámá z Letňan (2016)

Přidal: Premek |

Leden 25, 2016

Druhý díl z dokumentárního cyklu Historie českého zločinu. Připravila Bronislava Janečková a detektiv Rudolf Čížek. Režie Vít Vencl. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Marcela Nohýnková, Klára Sedláčková-Oltová, Jan Vlasák, Aleš Procházka, Tomáš Kobr, Hanuš Bor a další. Vypráví Rudolf Čížek.

Natočeno v roce 2016. Premiéra 13. 1. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 13. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu.

Lit.: Janečková, Bronislava: Historie českého zločinu: Neznámá z Letňan. In web ČRo 2 Praha, leden 2016 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kůr kostelíka na pražském Proseku byl místem, kde se poprvé setkal vrah se svou obětí. Oba zpívali v chrámovém sboru. Bylo jaro roku 1975 a pro devatenáctiletou Marii začíná drama posledních měsíců jejího života. Nález těla v Letňanském háji otřásl veřejností, ale dlouho se nepodařilo zjistit, kdo je ona mrtvá dívka. Odložený případ převzal v roce 1979 detektiv Rudolf Čížek, a tomu se po letech podařilo najít důkazy, které pomohly nejen určit totožnost mrtvé, ale přivedly kriminalisty i k jejímu vrahovi. Ten však nakonec odsouzen nebyl. Proč? (…)

Lit.: Janečková, Bronislava: Neznámá z Letňan. In web ČRo 2 Praha, leden 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Případ, který kvůli zvolené metodě vyšetřování nemohl být vyřešený v 70. letech vyřešený. Vrah, který i přes nespočet důkazů nemohl být odsouzený.

Na jaře 1975 v lesíku Bažantnice v katastru obce Letňany v Praze 9 byla nalezena mrtvola ženy. Tělo bylo nahé, bez oděvních svršků a dokladů. Mrtvola je v pokročilém stadiu rozkladu. Podle pitvy smrt nastala asi před 2–4 týdny, přičemž se vycházelo ze stadia vývoje larev hmyzu v těle.

Smrt byla pravděpodobně způsobena udušením. Svědčily o tom krevní výrony a překrvení sleziny. Věk ženy byl stanoven na 18–21 let. Na hřbitově v Ďáblicích, asi kilometr od místa nálezu těla, byly nalezeny rozházené ženské oděvní svršky. Vlasy na nich patřily oběti z Letňan.

Případ odložen

Na základě ohledání místa činu, pitvy a expertiz se tipuje v pátrací evidenci pohřešovaných osob. Všech sedm vytipovaných žen je ale postupně vyloučeno. Buď kvůli zjevným fyzickým rozdílům, nebo proto, že doba mezi pohřešováním a nálezem těla neodpovídá předpokládanému času úmrtí.

Kvůli stupni rozkladu nejde zhotovit ani fotografii oběti pro média (viz fotografie z místa činu – JEN PRO SILNÉ POVAHY). Mrtvá žena zůstává neznámou. Trestní stíhání je koncem roku 1975 přerušeno.

Případ znovuotevřen

V roce 1979 případ přebírá detektiv Rudolf Čížek. Vyžádal si hydrologický a meteorologický posudek místa nálezu v období od 1. května do 21. srpna 1975. Průměrná teplota vzduchu na místě nálezu byla nižší až o 4,5 °C, než se předpokládalo, zatímco průměrná vlhkost byla vyšší až o 28 %.

„Hydrometeorologická situace na místě mohla ovlivnit vývoj posmrtných změn v tom smyslu, že doba smrti mohla nastat mnohem dříve než měsíc od nálezu těla,“ píše soudní znalkyně. „Vražda se tak mohla odehrát i o dva měsíce dříve než se původně předpokládalo,“ dochází detektivovi Čížkovi.

Metody identifikace oběti

Stále ale chybí totožnost. Detektivovi Čížkovi dochází, že na vině může být i metoda superprojekce, která kvůli způsobu fotografického portrétování 70. let musela nutně selhat. Aplikuje tedy metodu vědce Gerasimova, která z kostí vypočítává sílu měkkých tkání a na základě toho rekonstruuje podobu.

Podle lebky tak profesorka Tittelbachová z Karlovy univerzity vymodelovala portrét, který tehdy známý kadeřník Matušku doplnil typickými účesy té doby. Vlasy byly zajištěny z místa činu, takže se vědělo, že mají mít hnědou barvu. Vzniká první portrét pro média.

První zpráva: Student hlásí, že mu ten portrét velice připomíná dívku, Marii, která je doučovala angličtinu nebo němčinu. Pamatoval si, že dělala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Věděl i, kde bydlela, protože na doučování chodili k ní domů.

Ukázalo se, že šlo o poněkud osamělou, věřící dívku, kterou pronásledoval starší muž. Dnešním jazykem „stalker“. Čekal na ni před prací, osahával ji v kostele, s největší pravděpodobností ji i znásilnil.

Případ zrady a odplaty?

„Svědkyně dále uvedla, že Roman F. pohřešovanou pozval pod různými záminkami na chatu do Klánovic, a když s ním opět odmítala mít pohlavní styk, svázal ji a škrtil ji. Pak si sám uvázal provaz s tím, že se oběsí. Pohřešovaná musela slíbit, že se za něj provdá.“

Podezřelý Roman F., narozený roku 1911 ve Starém Hrozenkově a původním povoláním technik, spáchal tři dny po vraždě v roce 1975 sebevraždu. Mezi jeho věcmi byla nalezena i fotografie venkovského domu, na jejíž druhé straně byl nápis: „zrada – odplata – spadla klec!!!“

Kriminální minulost „nevinného“

V roce uškrcení Marie mu bylo 65 let. Byl předtím dvakrát ženatý. Obě své ženy týral: bil a škrtil až ke ztrátě vědomí. Druhá žena s ním to peklo vydržela 11 let. Další oběť, jistá Zdeňka jeho týrání ale nahlásila. Od roku 1970 byl tedy znovu stíhán pro týrání a omezování osobní svobody.

I když soud v Blansku měl pádné důvody k jeho zadržení, příkaz k dodání do vazby nevydal. V čase normalizace byly možná jiné starosti. „Kdyby jeho předchozí dvě manželky jeho trestní jednání na nich oznámily policii, tak k té vraždě nemuselo dojít,“ myslí si ale dnes detektiv Rudolf Čížek.

Pochybení a paradoxy

Je pozoruhodné, kolik je v tom případu pochybení. Je to všechno jako časovaná bomba, která vybuchne začátkem května 1975, kdy 65letý důchodce zavraždí 19letou dívku. Případ má ale ještě jednu příznačnou a přízračnou dohru.

Podezřelý nebyl nikdy odsouzený, protože jako mrtvý být odsouzený ani nemůže. Z trestního pohledu je vlastně případ stále otevřený. A podezřelý je bezúhonný občan.

Radiodokument