Žít Evropu jinak (2016)

Přidal: Premek |

Únor 24, 2016

Iamme Candelwick. Dokument o rozhodnutí zkusit žít s rodinou v obytném autě a procestovat Evropu , jež bylo motivováno touhou žít naplno, plnit si sny, poznat znovu a důkladněji sebe sama.

Natočeno 2016. Premiéra 28. 2. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 8. 1. 2017 (ČRo 2 Praha, 22:00 h).

Po repríza 8. 1. 2017 následovala debata v rámci pořadu Noční Mikrofórum. Moderuje Dan Moravec. Host: novinář, filmař a dramaturg, jeden z vedoucích osob progr. odd. festivalu Jeden svět.

Pozn.: „Vždycky mi přišla děsivá představa umírajícího člověka, který lituje, že doopravdy nežil anebo, v horším případě, si to ani neuvědomuje. Snažím se žít tak, aby si můj život a životy lidí kolem mě zachovaly právě svoji živost, vědomou rovinu vědomě prožitého času a prostoru. Rozhodnutí zkusit žít s rodinou v obytném autě a procestovat Evropu bylo pro mě motivováno právě touhou žít naplno, plnit si sny, poznat znovu důkladněji sebe sama.“ Říká autorka dokumentu o životě na čtyřech kolech. Leden ve znamení oceněných dokumentů. Dokument Žít Evropu jinak byl jedním z nejposlouchanějších dokumentů roku 2016. (anotace)

Lit.: Candelwick, Iamme: Žít Evropu jinak. Cesta jedné rodinky za snem. In web ČRo 2 Praha, únor 2016 (článek + nahrávka k poslech). – Cit.: Život průměrného Čecha? Vstávat za jekotu budíku, pak 8 h v kanceláři nebo u pásu, večer pár desítek a přepínat televizní kanály nebo stránky v prohlížeči. A počítá dny do víkendu, kdy se může vypnout, zajít do hospody. Jenže nelituje pak umírající člověk, že doopravdy nežil? Anebo (v horím případě) si to ani neuvědomuje?

Snažím se žít tak, aby si můj život a životy lidí kolem mě zachovaly právě svoji živost, vědomou rovinu vědomě prožitého času a prostoru. Rozhodnutí zkusit žít s rodinou v obytném autě a procestovat Evropu bylo pro mě motivováno právě touhou žít naplno, plnit si sny, poznat znovu důkladněji sebe sama.

Žít sen

Odjezd jsme naplánovali rok před tím, než jsme ho zrealizovali. Měli jsme tou dobou několika měsíční miminko. Našetřili jsme si na 30 let staré obytné auto VW LT 28 a postupně dali dohromady plán: natočit na cestě materiál na novou hudební desku, na rozhlasový i experimentální filmový dokument, napsat dětskou knížku.

Rodičovsko-pracovní povinnosti jsme si dělili a k tomu postupně balili byt do krabic a mnoho věcí rozdali nebo prodali. Do toho jsme se učili řídit, ani jeden z nás neměl od 18 let v ruce volant.

Jsme jiná generace
jen sami nevíme jaká
pro život bez práce
ochotni vždy tvrdě makat.
(Jakub Čermák)

Realita evropského prostoru

V březnu 2015 jsme nacpali poličky v autě několika svršky, pytlem jahel a rýže a vyjeli jsme. Museli jsme na cestě každý měsíc vydělat zhruba 20 000 Kč (10 000 na naftu a provoz auta a 10 000 na provoz rodiny). V některých zemích západní Evropy nám tento rozpočet nestačil.

Hlavním živobytím pro nás byly Jakubovy animované videoklipy, které během cesty vytvářel pro kapely pro Zrní a Květy. Trochu jsme si občas přivydělali výrobou vlastní přírodní kosmetiky, buskingem, koncerty a jógovými semináři.

Během 6 měsíců jsme s naším kosmobilem bydleli v Německu, Rakousku, Slovinsku, Chorvatsku, Itálii, Francii, Španělsku, Švýcarsku a na Slovensku. Navštívili jsme alternativní evropské komunity, staré přátele, vzdálené rodinné příbuzné.

Viděli jsme rozličné způsoby bydlení a fungování, vydělávání si, projevů života a především jsme neustále míjeli cedule s přeškrtnutými karavany a hledali místo na zaparkování. Místo, kde bychom mohli jen tak pobýt.

Ubývá míst
kam se dá jen tak si sednout
města i krajinu svírají rámy
všude jen samý řezný rány
parcel z nichž vytéká hnis
na billboardu se střídá svatá panna s běhnou.
(Jakub Čermák)

Cesta jako životní styl

Život na cestě se sotva chodícím nemluvnětem se ukázal jako nesmírně náročný. Všechnu naši energii spolykala péče o potřeby a režim malé Agátky. A přesto jsme ještě nějakou vždy vylovili z neexistujících zásob na realizaci naších tvůrčích plánů.

Momenty naprostého vyčerpání byly často vykoupeny zajímavými setkáními, spontánní hudební spoluprací, objevením fascinujících míst a inspirativních osob. A hlavně poznáváním sama sebe ve vyhrocených situacích.

Žádná terapie vás neseznámí blíže se sebou samým a vaším partnerem než krizové situace na cestě v kombinaci s rodičovstvím a nemožností se před tím vším někam zavřít.

Jsme na cestě
je slunovrat
kus mě se chce jen sprchovat
kus vlízt do jakejchkoli vrat
a tam jen spát a spát a spát a spát
hlavně už nic nehledat.
(Jakub Čermák)

Návrat domů

Při sestavování dokumentu bylo mým cílem představit všechny výše zmíněné situace a ukázat život na cestě s dítětem ve své celistvosti. Výsledné zvukové obrazy jsem proložila ukázkami hrubých nahrávek našich písní z cest, které brzy vyjdou na nové desce Gravitace.

Uvědomila jsem si, že ze všeho nejpodstatnější pro mě jsou lidé a vztahy s nimi, že v lidi věřím. Vnímám, že v současné době, která je plná pochyb a rozporuplných událostí, je důležité, abychom se jako lidé podporovali navzájem v tom, co je v nás dobré. A to se pro mě stálo jádrem tohoto dokumentu.

Radiodokument