Osudy – Geronimo. Paměti náčelníka Apačů 1/5 (2016)

Přidal: Premek |

Březen 8, 2016

Geronimo. Čtyřicet let bojoval za svobodu svého kmene, dvacet let pak prožil v rezervaci jako válečný zajatec. Vzpomínky apačského náčelníka a šamana, který se do amerických dějin zapsal jako „nejhorší indián všech dob“. Připravil Dominik Mačas. Překlad Nataša Budačová a Boris Taufer. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Miloš Stránský.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 7. – 11. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 5 x 30 min) v cyklu Americký rok. Repríza jednoho dílu 8. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Geronimo. Paměti náčelníka Apačů (1/5). In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Čtyřicet let bojoval za svobodu svého kmene, dvacet let pak prožil v rezervaci jako válečný zajatec. Vzpomínky apačského náčelníka a šamana, který se do amerických dějin zapsal jako „nejhorší indián všech dob“.

V jazyce Apačů – Čirikavů se jmenoval Goyatlhay, „ten, který zívá“. Pro Mexičany a bílé Američany to ale byl naopak „nejhorší indián všech dob“.

Geronimo uvádí, že se narodil v kaňonu Nodoyohn v Arizoně v roce 1829, pravděpodobně to bylo ale už o několik let dříve. Vyrůstal jen s matkou a sourozenci, otec mu zemřel, když byl ještě chlapec.

Smrt rodiny

Geronimův život by se možná vyvíjel jinak nebýt masakru Čirikavů u Kaskiehu, který se podle jeho vzpomínek odehrál v létě 1858. Indiánský tábor tehdy napadli mexičtí vojáci, kteří chtěli potrestat zloděje dobytka. Na místě ale byly jen ženy a děti chráněné několika bojovníky. Ostatní byli tou dobou ve městě za obchodem. Po nájezdu Mexičanů bylo mnoho mrtvých. Mezi zavražděnými byli i Geronimovi malí synové, manželka a matka.

Odplata

Geronimovi ztráta rodiny obrátila život naruby. Zúčastnil se pak nejen odvetného tažení spojených čirikavských kmenů, ale inicioval i mnoho dalších trestných výprav do mexického pohraničí. Pomstu svými životy spláceli vojáci i civilisté a Geronimova válečná stezka se barvila krví. Nenávist k Mexičanům ho provázela celý život. Postupně se ale přidal i další nepřítel. Geronimovu tlupu začala pronásledovat také americká armáda. Léta jí dokázal s malou skupinkou válečníků mistrně unikat. Nakonec ale unaven neustálými šarvátkami uzavřel s americkou armádou dohodu a vzdal se.

Na konci válečné stezky

Navzdory všem ujednáním se z Geronima stal zajatec. Své poslední roky prožil v rezervaci Fort Sill v Oklahomě. Zde také v průběhu let 1904 až 1905 nadiktoval své vzpomínky. Do jaké míry jsou události popisované v Geronimových memoárech věrohodné, je ale dodnes pro řadu historiků otázkou. Válečníkův konec byl neslavný. V únoru roku Geronimo 1909 zemřel na zápal plic. Prochladl, když opilý zůstal ležet na cestě po pádu z koně. Hrob má na hřbitově pro válečné zajatce ve Fort Sillu. Noviny po jeho smrti psaly: „Rudý ďábel Geronimo je nadobro mrtev.“

Epilog

Pro řadu domorodých Američanů se Geronimo stal symbolem boje za svobodu, pro jiné ale stále zůstává zosobněním čirého zla a národního nepřítele. Svědčí o tom i krycí pojmenování vojenské operace na dopadení nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina v roce 2011. Původní název zněl operace Geronimo. Teprve po hlasitých protestech rodiny a přátel, byl její název pozměněn na Neptunův oštěp.

Četba na pokračování