Pro a proti – Zrušení přímé volby prezidenta (2016)

Přidal: Premek |

Březen 14, 2016

Nastal čas přemýšlet o zrušení přímé volby českého prezidenta? Hosty Renaty Kalenské byli právník a novinář Tomáš Němeček a komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Moderuje Renata Kalenská.

Natočeno 2016. Premiéra 14. 3. 2016 (ČRo Plus, 9:35 h).

Lit.: Kalenská, Renata – Čihák, Ondřej: Právník: Zeman není exces, ale vynikající příklad toho, jak se má chovat lidem volený prezident. In web ČRo Plus, 14. 3. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Miloš Zeman si odškrtl první polovinu svého funkčního období. Měli bychom podle způsobu, jak vykonává svůj mandát, posuzovat, zda přímá volba byla pro Českou republiku správné rozhodnutí? Je na místě debata, jestli se vracet k volbě nepřímé? Měli by politici vůbec odvahu to udělat?

„Česká tradice říká, že prezident konflikty uhlazuje, moderuje nebo se to od něj očekává, uvedl v pořadu Pro a proti právník a publicista Tomáš Němeček. Podle něj by měl prezident být jako noční hlídač, který se probouzí, když je země v krizi, ale jinak nechává politikům jejich práci.

„Kdežto u přímo voleného prezidenta, kterému, jak říkal Petr Pithart, dáme pravomoc říkat ne, to povede k tomu, že jste si zvolili pytel písku,“ dodal právník.

Ten ale nechce hovořit konkrétně o současném prezidentovi. „Já se chci bavit o tom, že instituce jako takové do určité míry mění chování lidí. A pokud máte prezidenta, který musí přesvědčit dvě komory, je to pobídka k tomu, aby se hledal někdo, kdo je spíše konsensuální.“

„A pokud zavedete přímou volbu, tak je zcela logické, že vytváříte pobídku, aby prezident co nejvíce vedl kampaň mezi svými voliteli, mezi lidem, a dělal spanilé jízdy do krajů, tam pořizoval fotogenické fotky, a mluvil nejčastěji o Kájínkovi, trestu smrti a o tom, že se mládež má řezat.“

„Miloš Zeman není exces, ale je vynikající ilustrace toho, jak se přímo volený prezident má logicky chovat, tedy oslovovat své volitele, a může zcela ignorovat parlament, protože proč by se jím zabýval,“ shrnul Tomáš Němeček.

Němeček: „Nepřímá volba tady byla od roku 1920, ale sahá ještě mnohem hlouběji, až ke korunovačnímu řádu Karla IV. a ještě dál… Já říkám: vraťme se včas, dokud je ještě možnost, teď je to po třech letech vidět, chápe to více lidí, o čem tehdy ústavní právníci abstraktně mluvili, a je k tomu příležitost.“

Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo pochybuje, že český prezident je stran pravomocí jen ten, kdo klade věnce.

Šídlo: „Je brzy. Neměla by se měnit pravidla na základě výsledku jedné volby a výkonu držitele úřadu. Instituce jsou důležitější než lidé, kteří je momentálně a naštěstí pouze dočasně zaplňují… Pokud byla tak zásadně změněna ústava, navíc na základě vůle ústavních většin v parlamentu, není zatím důvod ji měnit.“

„A prezident Zeman prostě jen naplno využívá to, co může,“ konstatoval.

I nepřímo volený prezident v druhém volebním období může být „utržený vagón.“ „Václav Klaus ve druhém volebním období byl úplně jiný než Václav Klaus v prvním, byť proti Miloši Zemanovi je to stále ještě jiná liga,“ tvrdí novinář.

„Druhé volební období Miloše Zemana, pokud bude, může být velká jízda. Je ale otázka, kolik mu zbude energie, i když zatím vypadá, že jí má spoustu,“ odhadl Šídlo.

Ten soudí, že celá debata o přímé volbě je nešťastná od samého začátku. „První, kdo navrhl přímou volbu, byl v létě 1992 Václav Havel, pak to byla povinná součást volebního programu těch menších a slušných stran s tím, že se to stejně nikdy nestane.“

„Debata o přímě volbě byla dlouhou dobu velmi účelová. Vzpomeňte si, jak se ODS připojila k žádosti o přímou volbu prezidenta na podzim roku 2002, když to vypadalo, že Václav Klaus nemá šanci být jinak zvolen,“ připomněl Jindřich Šídlo.

Radiodokument