Denní dům, noční dům 1/10 (2003)

Přidal: Premek |

Červen 3, 2016

Olga Tokarczuková. Četba na pokračování. Připravil David Jan Žák. Další tvůrci nezjištěni.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2003. Premiéra 1. dílu 22. 1. 2004 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Pozn.: Román Denní dům, noční dům situovala autorka do oblasti Kladska, kde poblíž českých hranic našla svůj nový domov. Každá věc má svou temnou a světlou stránku – píše autorka, obdivovatelka C. G. Junga – denní dům představuje skutečnost, noční dům sen, podvědomí, sídlo archetypů. Román je koláží příběhů o venkovanech, svaté Starostě, mnichu Paschalisovi, objevují se zde vlkodlaci, monstra, ale také zápisy snů či záludné recepty na jídla z muchomůrek. Osudem románových hrdinů je tragická nespokojenost a touha po naplnění. Protipólem věčného hledání je stará parukářka Marta, jež chápe mnohá tajemství dnešnímu člověku skrytá.

Kritikové přirovnávají Denní dům, noční dům k novému, modernímu typu silva rerum, což latinsky znamená les různých věcí. Ve staropolských dobách se tak říkalo domácím kronikám, do nichž hospodář zaznamenával významné rodinné i politické události, domácí účty, heraldické poznámky, útržky náboženské poezie i osvědčené recepty. (anotace)

Lit.: -kre-: Rozhlasová publicistika – Próza v rozhlase. Olga Tokarczuková – Denní dům, noční dům. In Týdeník Rozhlas 4/2004 (anotace). – Cit.: Polská prozaička Olga Tokarczuková zaujala české čtenáře už svou knihou Pravěk a jiné časy. Kdo se těšil na její další knihu Denní dům, noční dům, nebyl zklamán: opět se dočkal zvláštního prolínání reálného a snového světa, tentokrát snad v ještě působivější podobě. Mozaika skutečných událostí (ty se odehrávají v denním domě) a snů i podvědomých představ (které sídlí v domě nočním) je fascinující četbou. Ocitneme se na česko-polském pohraničí v místech, kde autorka žije v sousedství mnoha pozoruhodných příběhů, poznáme její přátele a známé, ale třeba i houby, které sbírá, a také sny z internetu, rovněž předmět její sběratelské vášně. Českobudějovické studio Českého rozhlasu se pokusilo převést tuto osobitou prózu do rozhlasové podoby a připravilo z knihy četbu na pokračování.

Četba na pokračování