Příběh o americkém vojákovi a o tom, co Karel IV. zavinil (2016)

Přidal: Premek |

Červenec 8, 2016

Alena Zemančíková. Fejeton.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 20. 5. 2016 (ČRo Plzeň, 10:15 h.).

Lit.: Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Příběh o americkém vojákovi a o tom, co Karel IV. zavinil. In web ČRo Plzeň, květen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V květnu slavíme na západě Čech osvobození americkou armádou a po celých Čechách 700 let od narození Karla IV. Mohou tyhle události souviset? Ano, alespoň v následujícím fejetonu Aleny Zemančíkové.

K paměti naší rodiny patří hrad Velhartice. Pár kilometrů odtud po proudu řeky Ostružné, v městečku Kolinci, se narodila moje babička a rodina mé matky tam rok co rok jezdila na prázdniny. Máma si z každých těch prázdnin psala deník a v něm je jako vrchol činnosti s prázdninovou partou uvedeno vždycky táboření pod velhartickým hradem.

Připomínám, že jsme v letech 1942-45 a to táboření vypadá tak, že na kárce přivezou z Kolince deky a plachty a taky hrnec, protože žádné takové tábornické potřeby, jaké jsou k dispozici dnes, v těch časech nebyly. Večer se samozřejmě konal táborák a u něj se rituálně sborem s mírnou dramatizací recitovala „Romance o Karlu IV.“ Jana Nerudy. Trochu to byla středoškolská recese, ale ne tak zcela, pomysleme, že jsme v letech nacistické okupace, kdy verše o českém lidu mají silnější význam než jenom ono básníkovo přirovnání k trochu trpkému vínu.

Roku 1945 se táboření na Velharticích nekonalo, protože v Kašperských Horách se utábořili posádkou vojáci US Army a mezi nimi i potomek vystěhovalců z Kolince, shodou okolností náš příbuzný. Vojáci pak směli strávit několik týdnů v Praze a naše rodina prováděla Jima městem. Chrám svatého Víta s legendou o tom, že kdo si neprávem posadí českou královskou korunu na hlavu, zemře, jak se stalo Heydrichovi, Karlův most s Janem Nepomuckým a legendou o nevyzrazeném tajemství, Karlova univerzita, kde byl rektorem Jan Hus, svévolně nacisty zavřená a nyní se hemžící tisíci studentů po celé léto, kostel na Karlově, v jehož klenbě se podle legendy stavitel oběsil v hrůze, že se smělá konstrukce zřítí, Nekázanka s legendou o tom, že ji král Karel IV. ve svých plánech Nového města postavit nekázal. Magická Praha poznamenaná ještě střelbou a vytrhanou dlažbou ze dnů povstání, ještě potemnělá, ale o to snad krásnější.

Moje tehdy čtrnáctiletá máma tehdy dostala zápal plic, na který mohla umřít, byla z války podvyživená a měla šelest na srdci, a Jim obstaral penicilin, který pražská dětská nemocnice neměla, ale americká armáda ano. Že ten špitál, kde ležela, stojí na Karlově náměstí, které je největší v Praze a býval tu dobytčí trh, se Jim dozvěděl při té příležitosti. Penicilin zabral jako zázrakem a prohlídky Prahy pokračovaly, došlo i na Karlštejn s legendou o tom, jak na hrad nesměla vstoupit žádná žena, kde se v kapli svaté Kateřiny dívaly na amerického vojáka původem z Čech podivuhodně živé oči portrétů mistra Theodorika.

V listopadu česká idyla skončila. V Plzni byla provedena velkolepá přehlídka americké armády, která se vzápětí přesunula na západ a přes oceán do USA.

Jim se za ten půlrok naučil docela dobře česky. Z hovorové češtiny samozřejmě nepochytil pravopis a někdy se úplně netrefí do významu, ale o to jsou jeho dopisy rodině dražší. O Vánocích posílá pozdrav už z domova a píše: „Nikdy nezapomenu na dny s vámi. Pořád přemejšlím, jak jsme chodili a prohlíželi si všechny ty místa, co je Karel IV. zavinil.“

Eseje, fejetony, přednášky