Dnešní Plus – Socha pohraničníka (2016)

Přidal: Premek |

Červenec 18, 2016

Je správné, aby u bývalé západní hranice, kde umíraly stovky lidí, stála čtyřmetrová socha pohraničníka se samopalem a psem nazvaná Na stráži míru? Diskutují Milan Richter, předseda Národní rady Klubu českého pohraničí, a Adam Drda z Post Bellum.

Natočeno 2016. Premiéra 18. 7. 2016 (ČRo Plus, 8:45 h.).

Lit.: Navrátilová, Ivana – Trpišovská, Jana: Pohraniční stráž byla součástí totalitního aparátu. Sympatii k tomu cítit nemůžu, říká Adam Drda. In web ČRo Plus, červenec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Klub českého pohraničí vztyčil na vrcholu kopce Dyleň poblíž Dolního Žandova v Karlovarském kraji sousoší nazvané Na stráži míru, které tvoří čtyřmetrový pohraničník se samopalem a se psem. Sochu ze svého depozitáře zapůjčila na neomezenou dobu chebská radnice. Je to správné?

Sochu vytvořil národní umělec Jan Hána a stála od roku 1955 v Gottwaldových, dnes Městských sadech v Chebu, místo původního pomníku americkým vojákům. Po Sametové revoluci byla odstraněna. Nyní stojí na soukromém pozemku jen kousek od tehdejší západní hranice, kde umíraly stovky lidí. Těch, co hranici hlídali, i těch, kteří ji chtěli překročit.

„O tu sochu jsme žádali jako Klub českého pohraničí už dlouhou dobu. Byla odstraněna po listopadové revoluci, my tomu říkáme spíš kontrarevoluci, po roce 1989. “
MILAN RICHTER

„První věc, kterou bych chtěl říct, je, že pan Richter říkal, že vnímá listopadový převrat jako kontrarevoluci. A v tom je, myslím, skrytá ta základní potíž. Já vnímám listopadový převrat jako návrat demokracie po dlouhých letech totalitního systému. “
ADAM DRDA

„To sousoší je symbolem služby – čestné, poctivé, obětavé služby československých pohraničníků poté, kdy po únoru 1948 docházelo v naší zemi k věcem, o kterých mnoho našich lidí mnoho neví,“ říká k tomu Milan Richter, předseda Národní rady Klubu českého pohraničí. Jako příklad udává vraždu ženy, která prosazovala JZD.

„Pohraniční stráž nestála na žádné stráži míru a neplnila žádnou obětavou službu československému lidu. Pohraniční stráž tam byla v první řadě proto, aby hlídala, aby se z jedné strany nedalo pronikat z demokratického světa do Československa a především aby lidé, kteří chtěli utéct za svobodou, za tou svobodou prostě nemohli odejít,“ oponuje Adam Drda ze sdružení Post Bellum.

Oba hosté se neshodnou ani na interpretaci roku 1968 – podle Adama Drdy šlo o okupaci, podle Milana Richtera tady žádná okupace nebyla a vstup vojsk jen zastavil ruku těch, kteří o 20 let později rozkradli tuto zem, která je nesuverénní.

Radiodokument