Mozaika – Jordi Llobregat (2016)

Přidal: Premek |

Červenec 21, 2016

Klára Fleyberková se Jordiho Llobregata zeptala, nakolik ve své knize lpěl na dobových okolnostech.

Natočeno 2016. Premiéra 20. 7. 2016 v rámci pořadu Mozaika (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Španělský host Měsíce autorského čtení Jordi Llobregat s sebou přivezl Vesaliovo tajemství. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do Brna, Wrocławi, Ostravy, Košic i Lvova se v rámci letošního ročníku největšího literárního festivalu v zemi vypravili coby čestní hosté španělští spisovatelé. Je mezi nimi také rodák z Valencie Jordi Llobregat, který už je českým čtenářům dobře známý.

Brněnské nakladatelství Host letos vydalo jeho prvotinu, román Vesaliovo tajemství.

Navzdory tomu, že jde o prvotinu. se svým dobrodružným románem se Jordi Llobregat už stihl proslavit v mnoha zemích. Práva na překlad do osmnácti světových jazyků byla prodaná ještě dříve, než vyšel španělský originál knihy. Z něj četl spisovatel ukázku i při své brněnské zastávce. Děj zavádí čtenáře do Barcelony konce 19. století. A nakolik při své výpravě autor dbal na věrohodnosti historických okolností? „Zjišťování reálií zabralo nejdelší část tvorby románu,“ odpovídá španělský spisovatel. „Nebylo to ale nic, co bych dělal účelově. Ta doba mě zkrátka zajímala. Je to fascinující různorodé období, které by se dalo nazvat obdobím předělů. Na scéně se objevují takové klíčové vynálezy, jako je automobil, telefon…“

„Llobregatův román je skvělý ve všech ohledech. Autor dokáže zaujmout hned od prvních stran, čtenář se hladce ztotožní s postavami a nechá se unášet jak záhadností zápletky a nečekanými dějovými zvraty, které ho vtáhnou do příběhu, tak i krásnými popisy míst a prostředí Barcelony konce devatenáctého století,“ napsal o knize Vesaliovo tajemství recenzent na portál El Lector que llevas dentro.

Doba podivuhodného spojení spiritismu s moderností

Svým románem jsem chtěl mimo jiné postihnout právě onen okamžik změn, ten výrazný předěl. Pro mě je důležité, aby se čtenář dostal do konkrétního období, aby se do něj jakoby propadl. A protože jsem byl prvním čtenářem své vlastní knihy, zkoušel jsem, jak moc můj text dokáže čtenáře pohltit. Jako pro spisovatele jsou pro ně nejpodstatnější vůně, chutě, dotyky, tedy smyslové vjemy, které dokážou dobu a právě i atmosféru přiblížit. V románu jsem se tedy snažil, aby měly popisy chutí a podobných věcí na čtenáře nějaký intenzivní dopad.

Ve skutečnosti mě zajímá hlavně vyprávění dobrých příběhů

Žánry jsou pro mě spíše určité nálepky, kterými různé texty označujeme, velký význam pro mě nemají. I festival ve Valencii, o kterém mluvíte, si tedy klade za cíl hlavně vnést do města kulturu a přiblížit ji tamním obyvatelům. Mluvíme-li ale o žánru noir, ten je ve Španělsku poměrně nový. Začal se tam objevovat ve 40. a 50. letech minulého století a dá se říct, že v současnosti zažívá boom. Aktuálně je ve Španělsku spousta lidí, kteří s ním opravdu umí pracovat a také ten žánr rozvíjet, nejen kopírovat zavedené vzory.

V mé rodině bylo vždycky zvykem vyprávět příběhy

Každý z mých předků to ale dělal prostřednictvím jiného uměleckého druhu. Máme v příbuzenstvu zpěvačku, operní pěvkyni, malíře, herce, fotografa. Všichni sice byli velice špatní, ale to nevadí. Hlavní je, že měli zájem, vášeň pro vyprávění příběhů. V tom mém příběhu sehrála klíčovou roli moje matka, která vždycky chtěla, abych si vyzkoušel vše možné, i když mi to třeba nešlo. Takže jsem se naučil kreslit, ačkoli ne úplně skvěle. Pronikl jsem i do hudby a díky všem těmto matčiným impulsům jsem našel své místo v uměleckém světě. Pro mě je v literatuře.

Literatura má nepochybně spoustu funkcí

Jednou z nich je podle mě zábava. Lidé touží po tom se bavit a být šťastní a právě knihy jim to dopřávají. Další podstatná funkce literatury pro mě je, že vytváří přemýšlející a kriticky uvažující osoby. A stejně jako tento festival tak zabraňuje postupu jisté nekulturnosti.

Radiodokument