Příběhy odvahy a dobrodružství z časopisu Mladý hlasatel (2016)

Přidal: Premek |

Srpen 17, 2016

Otakar Batlička. Audiokniha. Hudba Pavel Smetáček, Eduard Parma I., Přemysl Šimek a Miguéu Montanaro. Remastering Ivan Mikota.

Účinkují Ondřej Vetchý, Miroslav Černý, Robert Tamchyna a Michal Koch.

Nahrávka dokončena květen 2016 (studio MI 91). Vydal Supraphon 16. 9. 2016 (1 CD, SU 6428-2; 70 min.).

Obsah: 1. Ďáblovo lože (07:11) – 2. Knoflík mrtvého muže (06:30) – 3. Vyplněné přání (05:25) – 4. Nuget (05:33) – 5. Na konci světa (07:05) – 6. Letoun číslo 4 (09:05) – 7. Velký Mombo (09:10) – 8. Válečná píseň (10:11) – 9. Dotyk smrti (10:12)-

Pozn.: Otakar Batlička (12. 3. 1895 – 13. 2. 1942) psal své povídky do časopisu Mladý hlasatel od roku 1939 do roku 1941. Čerpal z osobní zkušenosti světoběžníka, protože v mládí procestoval mnoho zemí téměř všech světadílů. Psal o vlastních zážitcích i o těch, které na cestách zaslechl vyprávět, či si je vysnil. Po okupaci Československa se stal členem ilegálního protifašistického hnutí Obrana národa, v němž pracoval jako telegrafista. Byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře Mauthausen. Po smrti vycházely jeho povídky, jichž je na 150, také v časopisu Vpřed a následně v řadě knižních vydání, určených dětem a mládeži. Svými dobrodružnými příběhy nadchl mnoho mladých lidí, kteří se stali po celý život nadšenými obdivovateli tohoto autora. Někteří z interpretů tohoto zvukového výběru k nim též patří.
V našich devíti povídkách procestujeme řadu zemí. Dostaneme se do USA, na Aljašku, do Číny, Indie a Afriky. Zde všude se odehrávají příběhy, v nichž jde mnohdy jejich hrdinům o život. A hlavními aktéry nemusí vždy být jen lidé. Může to být například zkušený, pracovitý a rozumný slon nebo šimpanzi, cestující v letadle. Velmi často se však povídky týkají mladých lidí, jimž jsou určeny především.
Kvartetu vypravěčů vévodí Ondřej Vetchý, který svým rozechvělým, znepokojivě a dramatickým projevem umí napětí násobit. Zbylí tři interpreti jej skvěle doplňují a umocňují vzrušující a nečekané události, jimž nasloucháme.

Povídky legendárního autora napínavých příběhů ve zvuku!

Lit.: Macháček, Tomáš: Povídky s nádechem dálek a exotiky. In web Naposlech.cz, 21. 11. 2016 (recenze). – Cit.: Ve stínu nadcházející druhé světové války se v pražském nakladatelství Melantrich zrodila legenda, která ovlivnila hned několik generací dospívajících chlapců – časopis Mladý hlasatel. Na jeho stránkách se záhy staly populárními zejména příběhy Jaroslava Foglara, kromě nich si však čtenáři oblíbili i dobrodružné povídky Otakara Batličky. Jenže tomu tehdy zbývalo pouhých několik let života a po jeho smrti v koncentračním táboře se na něj i jeho příběhy na čas pozapomnělo. Po více než dvou desetiletích se jeho osoba i dílo dočkaly znovuobjevení a obnoveného zájmu zejména mladých čtenářů. O podobné připomenutí si odkazu Otakara Batličky se snaží i nově vydaná audiokniha Příběhy odvahy a dobrodružství, kterou na základě textů z původních časopisecky vydaných povídek natočil v roce 2016 Supraphon.

Na jednom nosiči našlo své místo hned devět příběhů. Batlička totiž psal zejména skvělé krátké příběhy s pointou, které ve zvukové podobě zpravidla nepřesahují délku trvání deseti minut. Autoři výběru se zaměřili na pestrost, takže nás během poslechu více než hodinového záznamu přenesou do různých zapadlých zákoutí světa. Dobrodružství, která Batličkovi hrdinové prožívají, se odehrávají mimo jiné ve vyprahlé poušti amerického západu, na zamrzlých nalezištích zlata kanadského severu, mezi indickými mahuty a třeba i v nitru afrického pralesa. Rozmanité lokace, brilantní vykreslení místních zvyklostí a trefná pointa patří k velkým přednostem Batličkových povídek. Vypravěčské schopnosti Batličkovi skutečně nechyběly – příběhy mají spád, a i dnes mají co říci těm, kteří neumějí odolat svůdnému vábení dálek a vůni dobrodružství.

Nejznámějším zvukovým zpracováním příběhů Otakara Batličky byl doposud rozhlasový cyklus Ze všech koutů světa, vysílaný v pořadech pro děti a mládež. Tato vynikající četba, ve které naplno uplatnil svůj herecký um Stanislav Oubram, zatím nebyla vydána. Supraphon se rozhodl natočit svou vlastní audioknihu, kterou pojal jako dramatizovanou četbu pro čtyři hlasy. Asi nejznámějším z účinkujících je Ondřej Vetchý, který dostal nejvýraznější části textu. Dalším interpretem je rozhlasový dramaturg a moderátor Robert Tamchyna, který má již na svém kontě několik nahrávek jak z pozice režiséra, tak účinkujícího. Třetí hlas patří textaři a hudebnímu publicistovi Miroslavu Černému. Čtveřici možná trochu překvapivě uzavírá obchodní manažer Supraphonline Michal Koch. Jak si tito pánové s interpretací poradili?

Všichni zúčastnění disponují nezaměnitelnými hlasy a projevy. U Roberta Tamchyny je znát, že mu práce s mikrofonem nedělá problémy. Do dramatických situací se umí vžít a i když v jednom úseku čte trochu moc rychle, jeho partům nelze v zásadě nic vytknout. Miroslav Černý vypráví svou část přirozeně a s nadhledem, do zbytečného dramatizování se naštěstí nepouští. Michal Koch promlouvá pouze v drobnějších úlohách, bohužel se však uchyluje k přehrávání a jeho hlas zní často nepřirozeně a zbytečně přepjatě. Klíčovou postavou audioknihy měl být Ondřej Vetchý, který také dostal velkou část vypravěčských partů. Ten se sice snaží interpretovat příběhy se zapálením a vzrušením v hlase, jeho četba však kvůli tomu často sklouzává až k překotnému drmolení. V úsecích, kdy méně tlačí na pilu, ubere na drsnosti a nechrlí slova v rychlém sledu za sebou, je znát, že mu nechybí herecký talent, ale důsledné režijní vedení. Spolu s tím, jak postupně stoupá úroveň jednotlivých povídek, kdy ty subjektivně nejzajímavější jsou na nahrávce zařazeny na konci, stoupá i úroveň čtení všech interpretů. Zejména u Ondřeje Vetchého je citelný rozdíl v četbě prvního a posledního příběhu.

Je příjemné, že si Supraphon troufl na vydání povídek právě Otakara Batličky, jehož knihy v dnešní době nepatří na vrcholky žebříčků prodejnosti. Skvěle vypointované příběhy ožívají ve zvukové podobě, navíc doplněné atmosférickou dobovou hudbou například z pozůstalosti Karla Čapka, tak, jak byly původně napsány pro časopis Mladý hlasatel. Tedy s drobnými odchylkami od pozdějších vydání v knižních souborech nebo výše zmíněné rozhlasové četbě. Samotná interpretace si jen příště zaslouží o trochu více péče, aby souzněla se skvělým, generacemi čtenářů prověřeným obsahem dobrodružných příběhů.

Mluvené slovo na zvukových nosičích