Divadelní okénko – Peer Gynt (1937)

K premiéře Městského divadla na královských Vinohradech. Henrik Ibsen. Hudba Edvard Grieg, hraje FOK. Režie divadelní inscenace Bohuš Stejskal.

Hovoří dramaturg Frank Tetauer.

Závěr třetího dějství. Osoby a obsazení: Peer Gynt (Otomar Korbelář), Solvejg (Marie Brožová), Gyntova matka (Anna Iblová).

Premiéra divadelní inscenace květen 1937.

Natočeno 1937. Premiéra 7. 5. 1937.

Pozn.: Ukázky z projevu dramaturgova a z inscenace v pořadu Fonogramy – Pohled Divadelním okénkem (2016).

Lit.: Hubička, Jiří: Rozhlasová dílna – Návrat po zvukových stopách. Pohled divadelním okénkem. In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 25 (článek). – Cit.: Cit.: Vysílání slavných Okének, která od května roku 1938 připravovali na aktuální témata nejlepší rozhlasoví reportéři (Disman, Kocourek, Očadlík, F. K. Zeman), předcházela okénka divadelní. Pod tímto názvem od roku 1936 pražský Radiojournal vysílal půlhodinové pořady, v nichž dramaturgové předních pražských scén zasvěceně představovali nové hry, hovořili o autorech uváděných premiér, o hereckém obsazení. Po obecném úvodu následovala ukázka z dramatu. Díky tomu, že se rozhlasovému zvukovému technikovi Miloslavu Turkovi podařilo objevit a zrekonstruovat několik dalších, dosud neznámých Divadelních okének, můžeme si dnes přečíst (a zanedlouho i poslechnout) názory takových osobností českého divadla, jakými byli František Gotz, Frank Tetauer nebo Otakar Fischer. A nejen to -ukázky z divadelních premiér v Divadelních okéncích uchovaly hlasy mnoha vynikajících herců.

V jednom z okének před premiérou Ibsenova Peera Gynta promluvil 7. května 1937 dramaturg Městského divadla na Královských Vinohradech Frank Tetauer: „Peer Gynt je veliké podobenství o prohře bezmezného individualismu a po této stránce je to právě dnes hra horce aktuální. Člověk, který jde za uskutečněním svých přání, tužeb a potřeb bezohledně a nelítostně, člověk, který uplatňuje svou vůli proti světu, člověk, který takřka všeho dosáhne, aby nakonec zase všecko ztratil, to je věčný obraz voluntaristického solipsismu, který v nových podobách, s novými tvářemi ovládá současnou Evropu.“

(Frank Tetauer, žijící v letech 1903-1954, byl český dramatik, prozaik, překladatel, esejista, kritik, v období let 1930-39 působil jako dramaturg Vinohradského divadla.) Peera Gynta tehdy upravil a režíroval Bohuš Stejskal, v hlavní roli vystoupil Otomar Korbelář, Solvejg hrála Marie Brožová, Ingrid Nataša Gollová. (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)