Divadelní okénko – Byl jeden vězeň (1936)

Přidal: Premek |

Září 30, 2016

Ukázky z komedie francouzského autora. Premiéra v Městském divadle na královských Vinoradech. Jean Anouilh. Režie divadelní inscenace Ferdinand Hart.

Hovoří dramaturg Frank Tetauer.

Ukázka z 1. dějství. Osoby a obsazení: Adéla (Růžena Šlemrová), dále účinkují Ferdinand Hart, František Kreuzmann a Marie Glázrová.

Natočeno 1936. Premiéra 18. 9. 1936.

Pozn.: Jediná rozhlasová nahrávka hlasu Růženy Šlemrové a Ferdinanda Harta.

Lit.: Hubička, Jiří: Rozhlasová dílna – Návrat po zvukových stopách. Pohled divadelním okénkem. In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 25 (článek). – Cit.: Cit.: Vysílání slavných Okének, která od května roku 1938 připravovali na aktuální témata nejlepší rozhlasoví reportéři (Disman, Kocourek, Očadlík, F. K. Zeman), předcházela okénka divadelní. Pod tímto názvem od roku 1936 pražský Radiojournal vysílal půlhodinové pořady, v nichž dramaturgové předních pražských scén zasvěceně představovali nové hry, hovořili o autorech uváděných premiér, o hereckém obsazení. Po obecném úvodu následovala ukázka z dramatu. Díky tomu, že se rozhlasovému zvukovému technikovi Miloslavu Turkovi podařilo objevit a zrekonstruovat několik dalších, dosud neznámých Divadelních okének, můžeme si dnes přečíst (a zanedlouho i poslechnout) názory takových osobností českého divadla, jakými byli František Gotz, Frank Tetauer nebo Otakar Fischer. A nejen to -ukázky z divadelních premiér v Divadelních okéncích uchovaly hlasy mnoha vynikajících herců. (…)

Divadelní okénko, 18. září 1936, v němž opět promluvil Frank Tetauer, bylo zasvěceno premiéře hry francouzského autora Jeana Anouilhe Byl jeden vězeň:

„Hra je to silná, hořká a moderní. V rámci ostré společenské a mravní kritiky naší současnosti má krásné a ryzí jádro básnického poznání. Je to poznání, že prohlédnutí lží a objevení opravdu cenných věcí životních, vykoupené nedobrovolnou samotou a vnuceným odříkáním, má větší hodnotu než slepá životní rutina, než takzvaný úspěšný a šťastný život žitý se zamhouřenýma očima. Je to hluboce procítěné drama muže, který se vrací z vězení do života do základu změněný. Samota vzala mu z tváře konvenční masku jeho začátků, odnaučila ho zdvořile lhát, společensky se šklebit, být z povinnosti příjemný, vzbudila v něm touhu po základních věcech prostého žití Nechce nic mít se svou citovou minulostí, na kterou zapomněl a se kterou se dávno rozešel, se svou ženou, která zestárla a o jejíž věrnost nestojí, poněvadž touží po věcech a ženách, které by mu pomohly navázat na jeho mládí tam, kde je před patnácti lety opustil.“

V ukázce z Anouilhova dramatu zazní jediná rozhlasová nahrávka hlasu Růženy Šlemrové a spolu s ní uslyšíme Ferdinanda Harta, Františka Kreuzmanna a Marii Glázrovou.

Radiodokument