Konec Havlova snu? (2016)

Přidal: Premek |

Říjen 13, 2016

Lída Rakušanová. Fejeton.

Natočeno 2016. Premiéra 5. 10. 2016 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus,

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Konec Havlova snu? In web ČRo Plus, 5. 10. 2016 (text fejetonu + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před víc než třiceti lety, když Václavu Havlovi nebylo ani padesát, řekl Karlu Hvížďalovi v knize Dálkový výslech, že ho obavy ze stáří a ze smrti netrápí. „O stáří sním jako o době odpočinku, kdy už nebude ode mne nic očekáváno a na smrti mi vadí hlavně to, že mi zřejmě znemožní, abych viděl, jak to tady všechno pokračuje a dopadá,“ řekl tehdy doslova.

Dodejme, že prožít stáří jako dobu odpočinku mu rozhodně dopřáno nebylo. A kdyby viděl, jak tady mnohé z toho, co v druhé polovině svého života budoval, „pokračuje a dopadá“, nejspíš by se nestačil divit. Přímo exemplárně to lze sledovat na osudu Visegrádské skupiny, která zmutovala do podoby dnešní V4.

Zmutování V4

Byl to totiž Václav Havel, kdo po listopadu inicioval projekt, jehož cílem bylo začlenit postkomunistickou střední Evropu do západní aliance a do Evropské unie. A nebyla ani náhoda, že prezidenti a šéfové vlád Polska, Maďarska a Československa podepsali ustavující deklaraci o spolupráci právě ve starobylém maďarském Visegrádu, kde se před sedmi stoletími sešli středoevropští panovníci, aby, jak to svého času formuloval historik Palacký, uspořádali „nadobro všeliké poměry státní na východu Evropy“.

Na přelomu tisíciletí bylo Visegrádského cíle dosaženo. Polsko, Maďarsko, Česko a Slovensko se staly členy transatlantických obranných struktur a Evropské unie. I Václav Havel se ale tehdy vyslovil pro to, aby středoevropská spolupráce pokračovala dál s tím, že nové členské země budou mít už vzhledem ke své minulosti řadu společných zájmů i v budoucnu.

Václav Havel se musí obracet v hrobě

To se naplnilo vrchovatě. Až na to, že zcela jistě ne způsobem, se kterým by Václav Havel souhlasil. Místo solidarity s původními státy Evropské unie, které se s nimi dělí pomocí strukturálních fondů o blahobyt budovaný po generace, tvoří dnes státy V4 se svým striktním odmítáním společné azylové a imigrační politiky hlavní překážku řešení současné migrační krize.

Populista Orbán si to tuto neděli nechal potvrdit maďarskými voliči v referendu. I když mu to de facto nevyšlo, protože referendum není kvůli nedostatečné účasti platné, chce xenofobní postoj části maďarské veřejnosti vtělit do ústavy. Postoj české vlády se díky premiéru Sobotkovi zdá být sice diferencovanější, ale spolehlivě ho přebíjí vrchní populista na Hradě, s nímž resonuje v nepřátelském pohledu na muslimské uprchlíky většina zdejší společnosti.

Na tom, že Evropa dnes spěje k tomu, aby byla znovu rozdělena hraničními ploty s ozbrojenci, má V4 lví podíl. Václav Havel se musí obracet v hrobě.