Řeky Londýna (2016)

Ben Aaronovitch. Audiokniha. Z anglického originálu The Rivers of London vydaného nakladatelstvím Gollancz v Londýně roku 2011 přeložil Milan Žáček. Hudba Mario Buzzi. Zvuk Jiří Pochvalovský. Ilustrace na obálce Kateřina Bažantová. Úprava obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová. Režie Alexandra Bauerová.

Čte Tomáš Kobr.

Natočeno 2016. Vydalo Tympanum 3. 11. 2016 (2 CD MP3; EAN 8594072272608; celková délka 12 hod. 6 min.).

Pozn.: Jedna z nejúspěšnějších městských fantasy uplynulého desetiletí vás zavede do Londýna, ve kterém u policie slouží čarodějové a po ulicích se prohánějí zlovolní duchové či božstva na válečné stezce.

Ben Aaronovitch (1964)
Britský spisovatel narozený v roce 1964 v Londýně. Vystudoval střední školu v Holowayi.
Je autorem dvou řad televizního seriálu BBC Doctor Who – Pán času, autorsky se podílel na sci-fi seriálu Jupiter Moon a seriálu Casualty. Jeho série Peter Grant, jejíž první částí je audiokniha Řeky Londýna, se stala jednou z nejúspěšnějších městských fantasy současnosti.

Tomáš Kobr (1981)

Vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity, poté navštěvoval herecký ateliér Václava Martince v Praze, který mu nabídl hostování v tehdejším Malém vinohradském divadle. V letech 2005–2008 vystudoval VOŠ hereckou v Praze. Spolupracoval s Divadlem Letí (Pan M. ve Zpovědi masochisty), hostoval v Národním divadle (Mike ve hře Spaseni), v Paláci Akropolis (Sven v Oblíbencích), v A studiu Rubín (Error, Úl), ve Švandově divadle (role Netvora v inscenaci Frankenstein). V bratislavském mezinárodním divadle Meteorit nastudoval titulní roli Richarda III. Vedle divadla se věnuje rozhlasu a televizi (např. seriál Ulice).

Nominován na Cenu Alfréda Radoka za Mužský herecký výkon (2011) a Talent roku (2012). Pro Tympanum načetl audioknihy Mlčení jehňátek a Řeky Londýna.

Lit.: Marky: Nezařaditelný příběh | Řeky Londýna. In web Books Are My Life, 23. 12. 2016 (recenze). – Cit.: Posloucháno: 28. listopadu – 9. prosince 2016, v češtině. – Peter Grant byl obyčejný londýnský četník – tedy aspoň do té doby, než v rámci vyšetřování vyzpovídal ducha. Prostřednictvím podivného setkání a ještě podivnějšího případu se Peter stává spolupracovníkem vrchního inspektora Nightingalea, který se ukáže být skutečně výjimečným. Najednou to totiž vypadá, že existují nejen kouzla, ale také upíři, víly a duchové, a že řeky Londýna mají něco do sebe…

Řeky Londýna patří mezi knihy, které jsem si kvůli dobré pověsti chtěla přečíst, ale nevěděla jsem o nich zhola nic. Respektive jsem věděla, že: v knize má být magie, má to být detektivka, má to být neskutečně originální a potřebuju si to přečíst. Na základě této výpovědi jsem se tedy rozhodla, že si to skutečně přečíst musím, a tak se taky stalo.

Přiznávám, že prostředí detektivního Londýna mě opravdu bavilo. Autor dokázal vylíčit každé zákoutí tak přesvědčivě, že jsem měla pocit, jako bych ulicemi utíkala spolu s Peterem. Nemusíte se ale bát, že by snad kniha byla plná sáhodlouhých popisů. Z hlediska jazyka si totiž každý čtenář přijde na své: najdete tu Peterův slang, spisovnou mluvu inspektora Nightingalea a vůbec každá postava má svou charakteristickou řeč, takže hned poznáte, o koho se jedná. Za tuto jazykovou rozdílnost jistě vděčíme panu překladateli Milanu Žáčkovi. Já ovšem Řeky Londýna četla v audioknižní podobě, takže musím poděkovat i skvělému interpretovi Tomáši Kobrovi, v jehož podání audiokniha skutečně nemá chybu.

To samé by se jistě dalo říct o zápletce a zapeklitém případu, který Grant s Nightingalem řeší – nemá chybu. Všechno je promyšlené do nejmenších detailů a autor nic neponechal náhodě. Jen možná trochu zapomněl, že my čtenáři jsme v jeho světě noví. V knize se objevuje několik linek magie, spousta nových postav a svět stojící na nových, nám neznámých, principech. A na mě toho bylo zkrátka moc. Po dočtení poslední věty jsem měla pocit, že bych tu knihu potřebovala proškrtat, protože toho na mě zkrátka bylo až příliš. A na první díl fantasy série už vůbec.

Taky se mi zdálo, že si autor nedokázal vybrat, pro jakou cílovou skupinu vlastně píše. Peter Grant působil jako hrdina pro dvanáctileté kluky, mluvil se spoustou slangu a děti by si ho určitě oblíbili. Jenže tu taky máme erotické narážky a sprostá slova, která si autor skutečně mohl nechat od cesty, alespoň co se mě týče. Já je tam rozhodně nepotřebovala. Zkrátka a dobře tuhle knihu nedokážu věkově zařadit, ať se snažím, jak chci.

Nesmím ovšem zapomenout ocenit drobnosti, které dělají knihu tak jedinečnou. Například jsem si zamilovala hudbu u audioknižního podání. Nebo se mi moc líbilo, že hlavní hrdina není běloch a musí snášet útoky kvůli barvě své pleti, což se v knížkách tak často nevidí. A v neposlední řadě tu máme nedocenitelný suchý britský humor, který v knížce o Londýně zkrátka nesmí chybět.

U obálek této knihy platí „každý pes, jiná ves“. Najdete verze upomínající na Cobru 11, tajemné kabátky s Nightingalem a jeho holí, mapy Londýna a jeho řek a spoustu dalšího. Nakonec se mi ale nejvíc zamlouvá náš český kabátek. Barevně skvěle ladí, každý obrázek na něm má svůj význam a atmosférou vystihuje příběh Petera Granta do puntíku.

Řeky Londýna patří mezi jedinečné knihy dnešní doby. Najdete tu skvěle popsané prostředí a propracovaný svět i zápletku. Může se sice zdát, že je příběh překombinovaný a potřeboval by proškrtat, a že si autor nedokázal vybrat cílovou věkovou skupinu, ale nevěšte hlavu. Tato kniha žije drobnostmi, které ji dělají nedocenitelnou: například skvělá hudba v audioknižním podání, hlavní hrdina, který není běloch, a suchý britský humor. Každý čtenář si tu zkrátka najde své.