Vídeňské bratrstvo (2016)

Vydavatelství OneHotBook zahájilo na sklonku loňského roku novou sérii audioknižních thrillerů podle zamýšlené trilogie norského žurnalisty a spisovatele Ingara Johnsruda. Ten ve svém debutovém románu Vídeňské bratrstvo uvádí na scénu životními útrapami stíhaného vyšetřovatele Fredrika Beiera, kterého vzápětí vystaví dalším zkouškám osudu, protože nebezpečný zabiják se nehodlá policii jen tak vzdát. Johnsruda vynáší anotace i některé recenze do nebes jako vycházející zářivou hvězdu severské detektivky. Vídeňské bratrstvo je však spíše kriminálka s prvky akčního thrilleru, skandinávsky stroze vykreslující dramatické a brutální okolnosti vražd. Napínavé momenty zde tak přicházejí nečekaně, bez nervy drásající přípravy, kterou Johnsrudovi kolegové často budují temnou atmosféru před samotnou akcí.I když jde po formální stránce o strohý román, neplatí to o obsahu. Jeho bohatost by šla přirovnat ke karetní partii, v níž Johnsrud začíná s pořádně objemným balíčkem. V prvním tahu začíná hru s motivem tajemné sekty, vzápětí přihazuje vzájemnou nenávist sektářů s místní muslimskou komunitou a obecně strach z islámského terorismu. Jako by mu to však nestačilo, v dalším kole vykládá na stůl retrospektivní kapitoly, které se vracejí do časů druhé světové války, během nichž skupina vědců pracuje na zlověstných experimentech a výzkumech v oblasti takzvané rasové hygieny. Když už se zdá, že jsou karty dějových linií řádně promíchány a nejde nic přidat, vytáhne autor z rukávu ještě eso v podobě veterána z afghánského konfliktu. Ačkoliv se mu sice na konci podaří poskládat ze všech karet vcelku zdařilou postupku, posluchači může jít z takové záplavy hlava kolem. Co by totiž jiným autorům vyšlo na dva tři romány, vměstnal Johnsrud do jediného příběhu. Ruku v ruce s košatým dějem jde i široký zástup postav, jejichž převážně norská jména znějí uším průměrného českého posluchače velmi podobně a není úplně jednoduché udržet je všechny v mysli.

V takových chvílích může u audioknihy zachránit situaci vypravěč, jímž je v tomto případě populární herec Petr Stach. Jeho hlas zní příjemně, ovšem v první polovině knihy se zdá, že sám hledá k předloze cestu a trochu tápe. Při čtení občas dělá pomlky delší, než by bylo nutné, což příliš nepomáhá plynulosti četby. Ani o zajímavé práci s hlasem se příliš mluvit nedá, protože zpočátku rozlišuje prakticky jen dvě hlasové polohy. I když se do textu oproti knize na několika místech zřejmě zasahovalo, zůstaly některé nešikovné věty či chyby, které hlasité přečtení ještě zvýrazňuje. Jakmile se však přehoupne děj do své druhé poloviny a kniha začne mít spád, více se s ním Stach sžije a dokonce si i lépe hraje s jednotlivými hlasy postav. Celkově se zdá, jakoby se uvolnil, a opustil trochu strnulý styl vyprávění, který na začátku Vídeňského bratrstva připomíná spíše motivační audioknihy, než akční thriller. Zvukový doprovod je tentokrát poměrně nenápadný až jednotvárný, nepůsobí však rušivě a svou strohostí pasuje k ladění knihy.

Vídeňské bratrstvo je na dějové linie bohatým příběhem, naladěným nejen na vlnu severské krimi ale i aktuálních problémů světa, včetně hrozby terorismu a biologických zbraní. Náboženská nesnášenlivost a nenávist k etnickým menšinám zde prostupuje dějem ve všech jeho časových rovinách. Bohužel s sebou kniha přináší i některá klišé, jakými jsou tragédie v životě hlavního vyšetřovatele i příchod nové, trochu exotické muslimské kolegyně. Co příběh ztrácí na nepříliš výrazné interpretaci a komplikovanosti dějových linií, částečně dohání právě aktuálností tématu a zajímavými vztahy mezi jednotlivými kriminalisty. Kdo oceňuje složité vztahy mezi postavami a na první pohled nesnadno odhadnutelné motivy postav, zřejmě najde ve Vídeňském bratrstvu zalíbení. Ostatním však bude možná chybět něco navíc, co by autora odlišovalo od ostatních, jako například osobitá postava hlavního hrdiny u Mankellových wallanderovek nebo humor v případech oddělení Q Jussiho Adler-Olsena.

Lit.: Špetlíková, Tereza: Náboženská msta nebo řešení osobních problémů? In web IBlog IDnes, 21. 4. 2017 (recenze).- Cit.: Další severská, tentokrát norská, detektivka s historickou, politickou a náboženskou rovinou, jež tvoří jádro „pudla“. Úspěšná knižní předloha, oblíbené téma z dějin (druhá světová válka), charismatický, ale tragickou nehodou poznamenaný hlavní vyšetřovatel, krutý, odpudivě do podrobností vylíčený zabiják… Zní to pro vás zajímavě?(…)

První díl knižní série Ingara Johnsruda s názvem Vídeňské bratrstvo do audio podoby zpracovalo vydavatelství OneHotBook v čele s ostřílenou Jitkou Škápíkovou, která je mně osobně známá spíše z humoristických nebo dětských titulů, přičemž u některých je současně i jejich autorkou. Nezkrácené četby knižní předlohy se v případě tohoto vydavatelství premiérově ujal herec Petr Stach, a ačkoliv ani jednomu nelze vytknout jakoukoliv chybu (špatné nebo měnící se tempo, dikce, změny hlasu v případě odlišných postav), nenapadá mě ani co konkrétně vyzdvihnout. Snad mohu dokonce říci, že hlas Petra Stacha pro mě nebyl nijak výrazný, a tudíž jsem občas měla malý problém s pozorností. Příběhu to ale na celkové atraktivitě neubralo a třeba dramatické zvukové vložce a povedené obálce patří jednoznačně plusové body.

Jak jsem v úvodu naznačila, příběh je zvláštním mixem historie a současnosti, na kterou má právě minulost zásadní vliv. Téma dobře známé rasové čistoty je zde nahlíženo sice ze známého, ale ne tolik diskutovaného úhlu, a je dobře, že se tato zvěrstva jako téma – ať už v beletrii nebo v literatuře faktu – stále znovu a znovu objevují. Vyprávění tedy logicky obsahuje dobové skoky, ale vzhledem k jejich malému počtu nenarušují spojitost ani nezpůsobují zmatení posluchače, ke kterému může v podobných případech snadno dojít.

Sympatický, byť ne právě věrný vyšetřovatel Fredrik Beier, se kterým se jistě brzy setkáme i v audio-podobě druhého dílu (Kalypso, knižně 2017), má problém z minulosti, přes který se nikdy nepřenese, aktuálně pak, kromě žen, i se svým nanicovatým kolegou. Když se ztratí jediná dcera významné političky, je to právě Fredrik, kdo dostává případ na starost. Dochází ale také k masakru v sektě Boží světlo, jehož byla ona dcera, dokonce i se svým synem, členkou. Začíná tedy vyšetřování, které všechny navádí na dlouholetý spor s další náboženskou organizací muslimského druhu. Do toho vyšetřovatelé zaznamenávají únik informací, zjišťují pozoruhodné skutečnosti o místě, ve kterém se sekta zdržovala, i o jejích členech a zejména pastorech, schytávají rány od prozatím neidentifikovaného útočníka (možná vraha) a přibývají jim další oběti… Jsou zoufalí a zkouší čím dál riskantnější a neuváženější varianty. Jak to nakonec dopadne?

84 %