Přiznání Alana Turinga (2016)

Přidal: Premek |

Listopad 30, 2016

David Lagercrantz. Audiokniha. Překlad Zdena Pošvicová. Mistr zvuku Jan Kacian. Režie Jakub Tabery.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2016. Vydala Audiotéka, prosinec 2016 (celková délka 13 hod. 39 min.). Vyšlo ve spolupráci s LEDA.

Pozn.: Psychologická detektivka Davida Lagercrantze, která je založena na podloženém vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. Kolem Alana Turinga, zakladatele moderní informatiky a matematiky, se celá audiokniha točí.

„Bylo to velmi zajímavé čtení. Je až neuvěřitelné, jak dlouho po válce vycházejí na světlo některé souvislosti a že to byla doba a osoba právě Alana Turinga, kdy se rodila naše doba „počítačová“. Navíc úhel pohledu na celý ten příběh je velmi zvláštní a zajímavý.“ prohlásil ke vzniku audioknihy její interpret Miroslav Táborský.

Policista Leonard Corell svou práci nesnáší, protože v zapadákově jménem Wilmslow na severozápadě Anglie se nic zajímavého neděje. Přecitlivělý mladík se obtížně protlouká šedí dnů a jen neochotně si připouští fakt, že úmornou službou v uniformě zahazuje veškerý talent. Pak ale přichází případ nepochopitelné, logice se vzpírající sebevraždy – a Corellův život se rázem obrátí vzhůru nohama. Píše se červen roku 1954 a oním tragicky zesnulým není nikdo jiný než velmistr logiky Alan Turing.

Lit.: Mlok: Život Alana Turinga s přesahem do dnešních dnů. In web Mlok Cestovatel, prosinec 2016 (recenze). – Cit.: Příběh Alana Turinga je snad tím nejdojemnějším, s čím se v historii informatiky můžete setkat. Vyprávění o geniálním matematikovi, který rozkódováním německé Enigmy pomohl vyhrát 2. světovou válku a kterému se Britové odvděčili tak, že ho z jeho homosexuality léčili estrogenem tak dlouho, až ho dohnali k sebevraždě, si přímo říká o to, aby byl filmově nebo literárně zpracován. Pokud jde o filmová plátna, tak v roce 2014 vznikl film Kód Enigma, což bude s největší pravděpodobností můj silvestrovský plán.

A nyní si na poli literatury tento životní příběh jako předlohu k téměř detektivnímu vyprávění vybral i autor čtvrtého dílu populárního Milénia David Lagercrantz.

Přiznání Alana Turinga je totiž tak trochu detektivka. Životem znuděný manchesterský policista Leonard Corell je přivolán do domu právě zemřelého matematika. Vše nasvědčuje tomu, že Turing spáchal sebevraždu. Corellovi se toto vysvětlení moc nezdá a tak se vydává proti proudu času a snaží se o mrtvém zjistit co nejvíc.

Škoda, že příběh nakonec nemá nějaké dramatičtější rozuzlení. Ale historii prostě neporučíte. I když je pravda, že se i dnes můžeme ptát, jestli Turing vážně spáchal sebevraždu nebo jestli to náhodou nebylo trochu jinak.

David Lagercrantz si populární žánr detektivky vybral především k tomu, aby do něj lákavě zabalil Turingův životopis. Policista Corell se v průběhu knihy setkává s matematikovými kolegy a známými a místo motivu smrti, což je v ostatních detektivkách zvykem, odhaluje především fascinující životní osud člověka, který směřoval dějiny dvacátého století tím správným směrem.

Jsem moc ráda, že se Audiotéka do zpracování této knihy pustila.

Kromě toho, že Přiznání Alana Turinga představuje život člověka, bez kterého bychom dost možná neměli žádné chytré telefony, na kterých si dnes přehráváme audioknihy, se v této knize také významně řeší téma homosexuality a jinakosti.

Je ostudné, že ještě v padesátých letech se v Británii pořádaly hony na čarodějnice, jejichž obětí byli lidé, kteří se neprovinili ničím horším, než že nezapadali do představy správného anglického chlapáka. Na druhou stranu bychom se ale těm přízemním Angličanům neměli zase tak moc smát. I když homosexuály (skoro nikdo) už nepronásleduje, pořád je tu ještě dost témat, ke kterým se průměrný obyvatel jednadvacátého století staví úplně stejně jako průměrný Angličan padesátých let k homosexuálům.

Takže, až budete číst nebo poslouchat Přiznání Alana Turinga a pohoršovat se nad povrchností tehdejší Británie, tak si za slovo homosexuál dosaďte cokoliv, co nás dnes pobuřuje a zamyslete se nad památnou větou Corellovi tety Wiky o tom, že kdo je jiný, tak jinak myslí a že taková pestrost žene společnost vpřed. Pro mě je tak největším poselstvím celé knihy to, že pronásledovat kohokoliv za jeho odlišnost je velká ostuda v padesátých letech dvacátého století, ale ještě víc bychom se za to měli stydět o pětašedesát let později.

A jestli se mnou nesouhlasíte, tak mně to klidně napište do komentářů. Ráda se nechám vytrhnout ze své bubliny a poslechnu si odlišné názory. A pokud se mnou náhodu souhlasíte nebo jestli jste Přiznání Alana Turinga četli a líbilo se vám stejně jako mně, tak mně to sem taky napište. Pozitivních slov není nikdy dost.

Jméno muže, jenž průkopnickými objevy v oblasti výpočetní techniky napomohl vítězství Spojenců ve druhé světové válce, ani deset let po konci války téměř nikdo nezná. Corell přesto z náhodných indicií i z rozhovorů s matematikovými blízkými, příbuznými a kolegy postupně skládá portrét jedinečné a komplikované osobnosti, která je sice obdařena výjimečnými schopnostmi, nicméně žije v příliš odlišném, a tedy trýznivém vlastním světě. A detektiv přitom mimoděk zjišťuje i ledacos překvapivého o sobě samém.

Psychologická skoro-detektivka Davida Lagercrantze propojuje faktograficky podložené vyprávění o životě a díle počítačového vizionáře se strhující sondou do života mladého introverta. A čte se jedním dechem, jelikož padesátá léta v Británii se vyznačovala politickými stihomamy, které soukromým tužbám jedince navzdory vyválčené svobodě nepřály.

David Lagercrantz (1962)
Rodák ze stockholmského předměstí Solna, absolvoval žurnalistiku na univerzitě v Göteborgu. V literatuře se prosazoval zprvu v úloze životopisce. Prvotinu Göran Knopp 8000+ (1997) věnoval kariéře proslulého švédského horolezce, v knize Ett svenskt geni (č. Až za hranici možností, 2000) zachytil osudy Håkana Lanse, vynálezce v oboru informačních technologií. Reportérské kvality prokázal i v non-fiction Änglarna i Åmsele (1998; Andělé z Åmsele), v níž zpracoval případ trojnásobné vraždy. Beletristická část jeho tvorby zahrnuje mimo jiné romány Stjärnfall (2001; Hvězdný pád), Där gräset aldrig växer mer (2002; Tam už tráva neporoste) či Underbarnets gåta (2003; Záhada zázračného dítěte). Mezinárodní renomé, potvrzené vydáním ve dvaceti zemích, si však vydobyl teprve románem Syndafall i Wilmslow (2007; česky Přiznání Alana Turinga, LEDA 2016) o klíčové postavě britské matematiky a kryptologie. Stojí rovněž za autobiografií fotbalisty klubu Manchester United Já jsem Zlatan Ibrahimović (č. 2014) – tento bestseller sepsal roku 2011 jako ghostwriter a bojoval s ním o několik reportérských cen.
Lagercrantzův nejnovější počin představuje dovětek k populární detektivní trilogii Milénium Stiega Larssona, vydaný pod názvem Dívka v pavoučí síti (švédsky, anglicky i česky 2015).

Miroslav Táborský (1959)
Původně absolvent pedagogické fakulty v oboru fyzika, byl přijat na počtvrté na DAMU a stal hercem. V roce 1987 absolvoval studia herectví a nastoupil do prvního angažmá v kladenském divadle. Zahrál si několika dalších českých scénách – v Divadle E. F. Buriana, Studiu GAG, Divadle pod Palmovkou a v Divadle Labyrint. V roce 1996 nastoupil do angažmá do Divadla v Dlouhé. Miroslav Táborský si zahrál také v mnoha filmech jako např. Černí baroni (1992), Svatba upírů (1993), Konec básníků v Čechách (1993), Kolja (1996), Lotrando a Zubejda (1997), Tmavomodrý svět (2001) a v několika českých seriálech. Pro Audiotéku načetl audioknihu Rothschildova flaška.

Mluvené slovo na zvukových nosičích