Host do domu – Jan Vondráček (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 9, 2016

Host: herec Jan Vondráček. Dokonce jsem se doma snažil dostat mimo tělo, vzpomíná na čtení Tuláka po hvězdách. Moderuje Stáňa Lekešová.

Natočeno 2016. Premiéra 30. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 11:05 h.). K poslechu zde.

Lit.: Lekešová, Stanislava – Horálková, Elena: Host do domu – Dokonce jsem se doma snažil dostat mimo tělo, vzpomíná Jan Vondráček na čtení Tuláka po hvězdách. In web ČRo 2 Praha, 30. 11. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlas má Jan Vondráček rád. Před mikrofon chodil už jako kluk. „Díky tátovi jsme s bráchou v osmi letech hráli v rozhlasových hrách. S panem Hrušínským jsme si hráli. Pan Filipovský mě houpal na klíně.“ Aktuálně pro Dvojku načetl Tuláka po hvězdách od Jacka Londona.

„Mám tu knížku rád. Četl jsem ji už ve 14. Dokonce jsem se doma snažil umrtvovat, abych se dostal mimo tělo. Přesně jak tam píše, že čím je to tělo zhuntovanější, tak jsem zkoušel se třeba celý den nehnout z postele. Spát, ležet a zkoušet, jestli se tělo astrálně neuvolní a neprojde stěnou,“ vzpomíná se smíchem.

Takovej ten typ, co si dokáže všechno omluvit

Tulák po hvězdách má brzy vyjít v Radiotéce i na CD. Zatím se na pulty dostala jiná Vondráčkem čtená audiokniha: 5x Tom Ripley, detektivka od Patricie Highsmithové. „Ripley je fakt hajzl, ale vlastně má pocit, že je všechno v pořádku. Takovej ten typ, co si dokáže všechno omluvit,“ libuje si Vondráček.

„Přesně jak se psychologové dohadují, kde má člověk tu hranici: za kolik je schopný zabít, za kolik něco ukrást. Každý má ty hranice jinak a Ripley je nemá vůbec. Těch pět příběhů je neuvěřitelně cynických až komických. Vraždí jak na běžícím pásu. Je to výborně napsaný.“

Žít nonstop

Vondráček se dnes už neumrtvuje. Ani nevraždí. Spíš žije nonstop. „Tu písničku někdy ale úplně nenávidím,“ směje se. Taky ona mohla být součástí divadelního představení Oněgin byl Rusák, což je volné pokračování Hrdého Budžese. Většina herců Divadla v Celetné na něco hraje a režisér toho využil.

„Chtěli jsme tam živou muziku a zahrát si pecky z 80. let. Všichni si to užíváme, protože to je to, co nás nakopávalo v době socialismu.“ Na zkouškách se řešilo, jestli do hry zakomponovat i písničky, které se jim nelíbily. Třeba právě Michala Davida. Proč ne? „Nakonec bysme těm lidem ještě museli platit tantiémy.“

Jan Vondráček
- měl být tanečníkem (podle maminky)
- vystudoval DAMU (díky tatínkovi)
- první angažmá získal v Dejvickém divadle
- zkusil si i režii (muzikál Kdyby tisíc klarinetů)

Radiodokument