451 stupňů Fahrenheita (2016)

Přidal: Premek |

Prosinec 13, 2016

Ray Bradbury. „Člověk nemůže jednou rukou řídit auto v nadzvukové rychlosti a ve druhé držet Homéra. Jestli nechce narazit do zdi, musí jednu věc odhodit.“ Antiutopická vize budoucnosti, ve které je zakázáno vlastnit a číst knihy. Přeložili Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký. Dramatizace Renata Venclová a Hana Roguljič. Hudba a zvuková realizace Filip Skuhrovec. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Lukáš Hlavica.

Osoby a obsazení: Guy Montag (Petr Lněnička), Mildred Montagová (Dana Černá), Clarissa (Tereza Terberová), kapitán Beatty (Martin Stránský), profesor Faber (František Němec), Stone, požárník (Martin Zahálka), Black, požárník (Marek Holý), starší žena (Libuše Švormová), paní Bowlesová (Lada Jelínková), paní Phlepsová (Klára Sedláčková-Oltová), muž z pohotovosti (Miroslav Hanuš), Granger (Jaromír Meduna), muž (Zdeněk Velen), Suzie (Stanislava Jachnická), Daisy + hlas z reklamy (Kamila Špráchalová), Herbie (Svatopluk Schuller), Bobby + hlas z reklamy (Zdeněk Hruška), strýček (Libor Vacek), policista + cestující v metru (Tomáš Vacek), TV1 (Vasil Fridrich), radio (Naděžda Fořtová), televizní bavič (Radovan Klučka), hlas v megafonu + hlášení v metru (Lukáš Hlavica), cestující v metru + maminka (Naděžda Mečířová), dítě (Mikuláš Převrátil), hlas – stroj (Aleš Vrzák) a další.

Natočeno 2016. Premiéra 22. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Americký rok a Hra pro tento večer. Repríza 4. 6. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 18. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Nominace na Prix Bohemia Radio 2017. 2. cena festivalu Prix Bohemia Radio 2017. Herecká cena Prix Bohemia Radio 2017 pro Petra Lněničku.

Lit.: ph – Masopustová, Věra: Rozhlasovou Thálii získal herec Petr Lněnička, zaujal i příběh o uprchlících z Čečenska. In web ČRo, 23. 3. 2017 (článek). – Cit.: V Olomouci skončil 33. ročník Mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby PRIX BOHEMIA RADIO. O hlavní festivalové ceny tam soutěžilo 13 reportáží od autorů z pěti zemí, osm dokumentů a pět dramat. Svého držitele má i rozhlasová Thálie. Ocenění získal herec pražského Divadla v Celetné Petr Lněnička za výkon v rozhlasové hře „451 stupňů Fahrenhaita“.

Porota herecké asociace ocenila, že i ve vypjatých scénách je Lněničkův výkon pravdivý a technicky dokonalý. „On získal roli v předloze, kterou téměř všichni znají, která je zfilmovaná, je to úplně kultovní kniha. A s tím se poprat a jít do toho s takovou odvahou, jako to dokázal on, je naprosto fantastické. Ten výkon je velmi vnitřně konzistentní, maximálně soustředěný,“ vysvětluje šéf režisér Českého rozhlasu Aleš Vrzák, čím přesně Lněnička porotu zaujal.

Vítěze soutěžních kategorií představila šéf producentka Českého rozhlasu a členka organizačního štábu festivalu Naděžda Mečířová. (…)

Lit.: Venclová, Renata: Ray Bradbury: 451 stupňů Fahrenheita, teplota, při které hoří papír. In web ČRO 3 Vltava, prosinec 2016 (článek). – Cit.: „Člověk nemůže jednou rukou řídit auto v nadzvukové rychlosti a ve druhé držet Homéra. Jestli nechce narazit do zdi, musí jednu věc odhodit.“ Antiutopická vize budoucnosti, ve které je zakázáno vlastnit a číst knihy. On-line k poslechu do středy 28. prosince 2016.

„Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího, … než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! Pak, později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit.“

Tak vzpomínal Ray Bradbury na vznik svého románu 451 stupňů Fahrenheita – jednoho z nejslavnějších děl v žánru sci-fi. Vytvořil v něm vizi budoucnosti, v níž se knížky nečtou, ale pálí, protože byly označeny za přežitek destabilizující vysoce technicky vyspělou společnost.

Když román v roce 1953 vyšel, byl vnímaný jako kritická reflexe aktuální politické situace v USA, mccarthismu a studené války. Za železnou oponou pak ke čtenářům promlouval především v pasážích líčících fungování totalitního režimu. S každým dalším vydáním se ovšem ukazovalo, že podobenství o společnosti, která odvrhla knihy a s nimi i své kulturní dějiny a svobodné myšlení, je nadčasové. A zůstává platné i dnes, kdy se většina technických vymožeností Bradburyho budoucnosti stala nejvšednější současností.

Bradburyho síla nikdy nespočívala ve vědecky přesném předpovídání civilizačního pokroku. Jak upozornili už překladatelé prvního českého vydání z roku 1957 Josef Škvorecký a Jarmila Emmerová, Bradbury psal tzv. psychologickou science fiction: zajímali ho lidé vržení do mezních situací uprostřed fantastických cizích světů, snů a představ. V takto hraniční situaci se ocitá i hlavní hrdina románu 451 stupňů Fahrenheita, požárník Guy Montag, který má za úkol knihy likvidovat. Domy se dávno staví z ohnivzdorného materiálu, takže požáry, ke kterým dřív nešťastnou náhodou docházelo, už nehrozí. A požárníci tedy nevyjíždějí k zásahu proto, aby ohně hasili, ale aby je zakládali. Všude tam, kde mají nahlášeno nedovolené držení knih.

Požárníci v černých uniformách se znakem 451, symbolizujícím teplotu, při níž hoří papír, jsou elitní represivní složkou, která požívá značná privilegia. Z nich těží i Montag, který vede zdánlivě spokojený život s manželkou Mildred. Jednoho večera na cestě ze směny narazí na sedmnáctiletou Clarissu McClellanovou, a několik setkání se zvláštní dívkou zpochybní jeho dosavadní jistoty. Montag si poprvé připustí, že jeho život není šťastný, a začne přemýšlet, co je v knihách, které doposud pálil. Když se pokusí vymknout systému, skončí jako štvanec, na kterého pořádá policie za pomoci všudypřítomných médií hon takříkajíc v přímém přenosu. Ale i kdyby Montag unikl, jsou vůbec ještě někde lidé, kteří by do svých životů chtěli knihy zase vrátit?

Lit.: Matůšová, Sára – Tomeš, Michal: Fantasy, živě vysílaná rozhlasová hra i debata nad šovinismem. Kategorie Drama letos přinesla rozmanitost žánrů i témat. In web ČRo Prix Bohemia Radio, 23. 3. 2017 (článek). – Cit.: Třetí festivalový den Prix Bohemia Radio znamenal poslední celodenní poslech v divadelním sále v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Poslouchalo se 5 finálních rozhlasových dramat odvysílaných za uplynulý rok v Českém rozhlase, které z 18 soutěžních příspěvků vybrala mezinárodní porota. Ta hned po prvním díle uvedla, že její výběr ovlivnila i snaha obsáhnout mezi finalisty co největší rozmanitost žánrů. (…)

Zcela odlišný žánr znamenalo 451 stupňů Fahrenheita tvůrčího týmu kolem režiséra Lukáše Hlavici. U tohoto díla porota ocenila oproštění od popisu, ale také zvukový plán. Tomu porotkyně vytkly pouze to, že se v průběhu hry nijak více nerozvíjel a mohl posluchače přehlušit. „Myslím, že to bylo skvělé, ale mohlo to být ještě skvělejší,“ shrnula Alison Hindellová. Ta se spolu s rumunskou porotkyní Ilincou Stihiovou shodla, že by od herectví v tomto kuse očekávaly více, duše postav na ně působily mechanicky a vyprázdněně. Naopak česká a slovenská část poroty hodnotila práci s herci jako velmi pečlivou. (….)

Vítěz kategorie Drama bude stejně jako vítězové ostatních kategorií vyhlášen na galavečeru v Arcibiskupském paláci dnes večer. Také v kategorii Dramatu však došlo na konci dne k vyhlášení vítěze Ceny studentů. Studentská porota se shodla s finálním výběrem hlavní poroty a vítěze zvolila mezi jimi vybranými pěti finalisty. Stala se jím Otčina Aleše Vrzáka. „Jsem za vítězství rozhodně rád, konkurence byla silná, takže je to pro mě příjemný pocit,“ uvedl Aleš Vrzák v rozhovoru po předání studentské ceny.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Třikrát o nebezpečí myšlenek skrytých v knihách. In web Naposlech.cz, 19. 9. 2018 (recenze). – Cit.: Stává se někdy, že témata visí ve vzduchu. Dlouho se nic neděje a najednou se vynoří několikeré zpracování téhož textu, protože jeho inscenátoři mají dojem, že dovede hovořit k současnosti. Příkladem budiž nedávné trojí zvukové provedení Fuksova Spalovače mrtvol. My se ale budeme věnovat jinému románu: v roce 2016 a 2018 vznikly celkem tři nahrávky podle slavných 451 stupňů Fahrenheita Raye Bradburyho.

Ikonický text popisující svět bez knih, v němž požárníci požáry nehasí, ale zakládají a kteří pálí všechny zajištěné knihy, v němž lidé hloupnou obklopeni telestěnami, chrlícími programy bez děje a myšlenek. Svět, v němž jediná samostatná myšlenka a jediná přečtená kniha může spustit nezastavitelný řetěz událostí.

Český rozhlas se Bradburyho textu chopil v roce 2016. Herecky a režijně nelze rozhlasové nahrávce nic vytknout. Režírující herec Lukáš Hlavica precizně vystavěl zvukově zcela svébytný svět, kterému posluchač okamžitě podlehne a nechá se jím vést až do konce. Petr Lněnička dostal za svůj výkon v roli Guye Montaga právem hereckou cenu Prix Bohemia Radio 2017, vynikající byl také Martin Stránský jako Beatty nebo Dana Černá jako Montagova žena Mildred.

Problém rozhlasové inscenace dlí již ve scénáři Renaty Venclové a Hany Roguljič, které text oškubaly na „povinnou“ hodinu a připravily tak Bradburyho předlohu o to nejzásadnější: naději spočívající v existenci lidí-knih. Zároveň zmizela i důležitá část dialogu Montaga s profesorem Faberem (František Němec). Paradoxně tak naplnily proroctví, které autor umístil do svého textu: „Seškrtali klasiky na patnáctiminutový rozhlasový program, pak je znova seškrtali, aby se vešli na jednu stránku, a nakonec to dotáhli na deseti nebo dvanácti-řádkové heslo v naučném slovníku. (…) všechno, co věděli o Hamletovi, vyčetli z jednostránkového výtahu v knížce, která hlásala: Teď si můžete konečně přečíst všechny klasiky: držte krok se sousedem! Je ti jasné, kam to vede? Z dětského pokoje na univerzitu a zpátky do dětského pokoje. To je graf intelektuálního vývoje za posledních pět století nebo o trochu déle.“ (…)

Rozhlasové hry