Mamička (2017)

Přidal: Premek |

Leden 24, 2017

Rozhlasové pásmo o Pavle Kytlicové (1874 – 1932), autorce pětisvazkového románu Rodiče a děti, vydavatelce a hospodyni Jakuba Demla. Připravila Alena Blažejovská s využitím dopisů uložených v Památníku národního písemnictví. Použité texty Michal Mocek a další zdroje. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Jana Kaločová, Martin Sláma, Barbora Goldmannová, Jiří Valušek a Vladimír Hauser.

Nastudovalo Brno v roce 2017. Premiéra 29. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 59 min.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: Blažejovská, Alena: Říkali jí „mamička“ – Pavla Kytlicová. In web ČRo Brno, 27. 1. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). _ Cit.: Autorka pětidílného životopisného románu Rodiče a děti, přítelkyně a vydavatelka Jakuba Demla zemřela před 85 lety v Tasově ve věku 58 let. Sto let staré dopisy a knihy vyprávějí příběh velké, platonické lásky.

Jméno Pavly Kytlicové (1874 – 1932) je známé v různých čtenářských vrstvách. Jedni mají v domácí knihovně její pětidílný životopisný román Rodiče a děti, druzí ji znají jako legendu spojenou s Jakubem Demlem (1878 – 1961). Rodiče a děti (vycházející postupně v letech 1927 – 1931) jsou román čtivý, čtenářsky vděčný, první dva díly vyšly ještě za Demlova života celkem šestkrát. Ale i ti, kteří tento román nikdy nečetli, znají Pavlu Kytlicovou jako nejdůležitější z žen, které provázely básníka a kněze Jakuba Demla. Od roku 1921 až do své smrti 29. ledna 1932 s ním bydlela ve vilce v tasovské části Bosna.

Narodila se jako Pavla Balíková v české rodině ve Vídni, a to 8. dubna 1874. Její otec Jan Balík z Benešova byl úředníkem ministerstva obchodu, matka Aloisie pocházela z Kolína. Pavla prožila ve Vídni celé své mládí – s výjimkou několika ozdravných pobytů v Čechách a na Moravě – a v roce 1903 se provdala za lékaře Vladimíra Kytlicu, který pocházel z Kroměříže. Když byl na vojně v Brně, Pavla měla pronajatý byt v Kohoutovicích, ale podle jedné z kapitol jejího románu se jí tam nelíbilo – bála se tam.

Jakub Deml v jednom z doslovů k vydání její prózy v roce 1946 napsal: „Kdo se chce dovědět, jak těžký měla život Pavla Kytlicová a jak statečně si v něm počínala, ať čte její Rodiče a děti, které napsala v Tasově. Měla dva bratry, oba zemřeli v mladém věku nešťastně, a její sestra Ludmila zesnula po této válce v Praze.“ Kytlicová ve svém životopisném románu podrobně líčí i předčasnou smrt své matky.

Dojem z prvního setkání s manželkou MUDr. Kytlici v roce 1918 na brněnském nádraží popsal Deml takto: „Lidé se u pokladny jen mačkali a mezi tímto obecenstvem vidím paní, která pro Boha prosí za sebou lidi, aby ji pustili zpět. Byli by ji umačkali. Tato paní připadala mně jako dítě, zdálo se mně, že mi sahá jen po ramena, byla v sobě zhroucená, v jedné ruce držela kufřík a obličej byl tak ztracený, že jsem se sám sebe ptal: ‚Chudinka obličej, kam se jen poděl?‛“ Kytlicová trpěla tuberkulózou plic a páteře a nepomáhaly jí ani pobyty v lázních.

Na pozvání manželů Kytlicových strávil Deml nějakou dobu u nich ve Šternberku. MUDr. Vladimír Kytlica se působil jako lékař v ústavu pro choromyslné. Manželství však nebylo šťastné, Vladimír si po návratu z války s Polskem přivedl novou partnerku Kazimíru – kterou si po rozvodu s Pavlou nakonec i vzal a měl s ní syna Miroslava.

Pavla Kytlicová odešla s Demlem a jeho sestrou na Slovensko do Topolčianek, kde se Deml staral o knihovnu v letním sídle prezidenta Masaryka. Dostal se však do sporu s místními maďarofily, a proto odtud všichni tři odjeli do Vrchbělé pod Bezdězem a nakonec roku 1921 do Tasova. Deml si v tasovské části Bosna postavil vilku podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse a zde mu pak Pavla Kytlicová až do své smrti vedla domácnost a knižní vydavatelství.

K literární činnosti se Pavla Kytlicová odhodlala z Demlova podnětu už v roce 1919, kdy vyšla knížečka O dětech, o zvířátkách a o jiných věcech. Míru Demlova podílu na této práci, na vánoční povídce Panenka a zejména na románu Rodiče a děti zkoumal Michal Mocek. Příspěvek na téma Jakub Deml a dílo Pavly Kytlicové přednesl loni na konferenci v Tasově. Vyjde také ve sborníku nazvaném Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury? – Jakub Deml a literární tradice, který připravuje k vydání Ústav pro českou literaturu Akademie věd.

O všech těchto věcech se podrobněji dozvíte i z rozhlasového pásma s názvem Mamička, které Alena Blažejovská připravila pro stanici Český rozhlas Vltava, kde se vysílá v neděli 29. ledna od 20 hodin. Pořad přinese i ukázky z románu Rodiče a děti a z knih Jakuba Demla, ale především vypráví příběh neobyčejného vztahu mezi ním a Kytlicovou. Je to vlastně román v dopisech. Tyto sto let staré dopisy autorka našla v Památníku národního písemnictví na Strahově a úryvky z nich v pořadu také zazní.

V Zelném rynku ale uslyšíte exkluzivní text, který se jinde neobjeví. Je to jeden z velmi raných dopisů, které Pavla Kytlicová psala Demlovi na přelomu let 1918 a 1919. Je zřejmé, že ho psala po Demlově odjezdu ze Šternberka, a z obsahu vyplývá, že Deml zřejmě paní Pavle vyprávěl o Elišce Weisenbergerové, k níž ho vázal bolestný vztah a která zemřela v březnu 1918.

Vzhledem k tomu, že se v současnosti přezkoumává, do jaké míry se Jakub Deml podílel na tvorbě knih Pavly Kytlicové, můžeme její dopisy považovat kromě jiného i za důkaz jejího vlastního stylistického umění.

Literární pásma