Mrtvá z rybníka (2017)

Přidal: Premek |

Únor 14, 2017

Čtyřicátý sedmý díl cyklu Historie českého zločinu, který napsala Jitka Škápíková, nás přenese doprostřed léta roku 1929. Četníci z obce Sedlov na Kolínsku – strážmistr František Kurel a velitel stanice štábní strážmistr František Janura – dostali toho horkého srpnového dne zvláštní hlášení a hned vyrazili na místo hrůzného nálezu. Po krátkém ohledání jim bylo jasné, že na tohle sami nestačí a budou muset povolat kolegy z kutnohorské pátrací stanice. Scénář Jitka Škápíková a Michal Dlouhý. Režie Jaroslav Kodeš. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Tomáš Karger, Jiří Knot, Igor Bareš, Jan Cina, Šárka Vaculíková, Matěj Nechvátal, Martin Zahálka, Simona Vrbická-Koptová.

Natočeno 2017. Premiéra 18. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 15:30 h.) v cyklu Historie českého zločinu. Repríza 22. 2. 2017 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Historie českého zločinu.

Lit.: Škápíková, Jitka – Dlouhý, Michal: Mrtvá z rybníka. In web ČRo 2 Praha, 18. 2. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za vraždou stojí prý nejčastěji rodina. Platilo to i za první republiky.

Ve Skokanovském rybníku našli 5. srpna 1929 nahé tělo neznámé ženy už ve značném stadiu rozkladu. Žena měla zlomené čtyři páry žeber, roztříštěnou lebku a na krku těsně utažený šátek. Pitva potvrdila, že ji před shozením do rybníka nejdřív někdo uškrtil. Došlo k tomu zhruba před 10 dny.

Žena byla 162 cm vysoká, zavalité postavy, temně kaštanových vlasů. Věk asi 25 let. Nebyla těhotná, ani ještě nerodila. Ze zprávy se dá vyčíst, že vnější rodidla byla pokryta 2cm vrstvou červů a vnitřní byla hnilobou značně poškozena. Vzhledem ke stupni rozkladu nešly sejmout otisky. Žena neměla ani žádné zuby.

Vyšetřovací verze

Kvůli pátrání byl rybník vypuštěn, v bahnitém dně se našly pytle, rozervaná sukně, roztrhaná blůza a roztrhaná košile. Zuby žádné. V jednom pytli se ale našly vlasy, což potvrdilo domněnku, že v nich byla mrtvá dopravena na místo nálezu. Pytle pocházely z ratbořského cukrovaru.

Podle seznamu pohřešovaných se mohlo jednat:

o Annu Kroulíkovou, rozenou Brebisovou, která zmizela od svého zaměstnavatele hostinského Jirsy
o Antonii Procházkovou, dceru pražského policejního inspektora ve výslužbě, která zmizela od své tety v Hořovicích
případně ještě o Aloisii Zemanovou, 52letou selku z Drahobudic (9 km od místa nálezu)

Popis neodpovídá

Aloisie Zemanová neodpovídala popisu ani věkem ani tím, že měla syna. Ale čtyři dny před nahlášením na policii se její syn byl v Kouřimi u notáře Bejšovce zeptat, jak je možné zmizelou matku prohlásit za mrtvou a přepsat její majetek na sebe. Zemanové umělé zuby se navíc našly doma.

Kriminalisté kvůli tomuto objevu 17. srpna 1929 exhumovali tělo. Soudní komise složená ze čtyř lékařů a vyšetřujícího soudce shledala, že se nemuselo jednat o mladou bezdětnou dívku, jak zněl původní nález. Zubní protéza přesně zapadla do čelisti. (Fotografie jen pro opravdu silné povahy.)

Podíl celé rodiny?

Když pak navíc svědci potvrdili časté hádky u Zemanů doma i to, že viděli jet Zemanovu bryčku v noci z 31. července na 1. srpna ke Skokanovskému rybníku, byli Karel Zeman, jeho syn Josef a čeledín Josef Šubrt zatčeni. Žena Karla Zemana byla v srpnu těhotná. Ale nakonec byla zatčena i na ona. V září.

Kriminalisté ji podezřívali, že zpronevěřila spořitelní knížky Zemanových, po kterých marně pátrali. V úterý 28. ledna 1930 byla zatčena i matka Marie Zemanové, Anna Zdenková z Miletic. Pokoušela se podplatit soudního radu Krejčího. Nechala v jeho bytě dvě vkladní knížky se 70 000 korunami.

„Zájem veřejnosti o soudní proces byl veliký, avšak vzhledem k omezenému množství vstupenek byl v soudní síni klid a pořádek. Před budovou krajského soudu se kupily hloučky zvědavců, na něž se nedostalo vstupenek, a snažily se alespoň nahlédnutím do oken spatřiti obžalované z tak těžkého zločinu.“
Z dobového tisku

Svalování viny jeden na druhého

U soudu se rozpovídal čeledín Josef Šubrt. Že byl svědkem, jak otec a syn zavraždili Zemanovou. Když mrtvé tělo začalo po několika dnech ve stodole zapáchat, přinutili ho prý, aby jim pomohl mrtvolu odvézt. Při rekonstrukci na místě činu tvrdil naopak Zeman starší, že zabíjel Šubrt. Kvůli penězům.

Během soudu všichni zúčastnění neustále měnili výpovědi, svalovali vinu jeden na druhého. Žádný vraždu nepřiznal. Karel Zeman, jeho syn Josef a snacha Marie byli odsouzeni k trestu smrti provazem. Čeledín kvůli nezletilosti k 10 letům žaláře. Tresty smrti byly později změněny na doživotí.

Podivné přiznání

Tři čtvrtě roku po vynesení rozsudku došlo k překvapivému zvratu. Karel Zeman svému obhájci řekl, že ženu zabil jen on sám při hádce ve stodole, když se po něm žena ohnala vidlemi. Tělo pak prý sám hodil do rybníka. Po další rekonstrukci z 11. února 1931 pak soudní znalci jeho verzi potvrdili.

Synův obhájce doktor Cvach požádal o obnovu řízení. Porota se znovu sešla 11. a 12. května 1931. Kromě podílu jednotlivých členů rodiny na vraždě se řešilo také záhadné zmizení vkladních knížek z pozůstalosti Aloisie Zemanové. Nakonec byla zproštěna viny jen snacha Marie Zemanová.

Záhada vkladních knížek

O tři roky později nový majitel statku Zemanových objevil šest vkladních knížek dohromady s 269 000 korunami. Četníci ale v minulosti statek několikrát pečlivě prohledávali. „Není jiného východiska, než že musel tyto do plevníku podstrčiti někdo třetí, aby tím nynější jejich nález umožnil,“ psali noviny.

Záhada vkladních knížek se vyjasnila až po více než pěti letech. V únoru 1935 byl pro podílnictví na krádeži odsouzen bratr Marie Zemanové, 27letý Josef Zdenek na čtyři měsíce těžkého žaláře zostřeného čtyřmi posty a ke ztrátě volebního práva podmíněně na tři roky. Karlu a Josefu Zemanovým byl po změně zákona o trestu smrti a doživotí snížen trest na 25 let.

Radiodokument