Kravex (2003)

Jan Křesadlo. Podobenství o světě, který nám není tak vzdálený. Pro rozhlas vybral a v úvodu hovoří Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Mirka Sychrová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Účinkují Radko Choc, Jaroslav Krejčí, Rudolf Máhrla a Vlasta Hartlová.

Nastudoval ČRo Olomouc  v roce 2003. Premiéra 25. 1. 2004 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 5. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 0:30 h) v cyklu Noční bibliotéka.

Lit.: Bureš, Michal – Hanuška, Petr: Setkání s literaturou – Jan Křesadlo: KRAVEX. In web ČRo Olomouc, leden 2004 (článek). – Cit. Kravex 5 aneb Potíže stavu beztíže. Rozhlasová adaptace úryvku z románu.  Podobenství o světě, který nám není tak vzdálený.

Znám spisovatele, o němž je určitá skupina čtenářů – mezi nimi i já – přesvědčena, že jejich doba ještě přijde.

Do této skupiny přináleží i Jan Křesadlo, ročník narození 1926, autor knih jako Mrchopěvci, Fuga trium, Vara guru, Zámecký pán aneb Antikuro či v Olomouci vydaných svazků Království české a jiné polokatolické povídky, Dům či Kravex 5 aneb Potíže stavu beztíže.

Právě poslední z nich nás zaujala natolik, že jsme se rozhodli z ní vybrat malou část a tu vám dnes nabídnout.

U zrodu jejího napsání stála zhruba před 15 lety tato příhoda: Jan Křesadlo měl obdržet v roce 1984 prestižní exilovou literární cenu Egona Hostovského. Již si o tom povídali všichni emigrantští vrabci na střeše, jenom příslušný papír ne a ne přijít. Že bych nakonec tu cenu nedostal, převaloval se tenkrát autor neklidně na lůžku? Ale ne, nic se nestalo, žádné temné síly nad spravedlivým verdiktem poroty nezvítězily, ale pochybnosti v spisovatelových útrobách zůstaly ukryty zřejmě na věky. Částečně se z nich vyléčil tím, že o svém napětí napsal knihu nazvanou Kravex 5

Křesadlovo spisovatelské zpodobnění Homér Křídlo je starcem na penzi a bludně se domnívá, že je laureátem ceny Ervína Topolského.

S pomocí svého věrného biokybernetického psa Hirhuly se dostává na zemědělskou družici-kravín, kde vliv beztíže působí na dojnice tak, že je zde ekonomicky únosné tolerovat i vedlejší zcela nevýdělečný podnik – opatrovací ústav pro literáty-laureáty. Homér Křídlo však i tady zůstává outsiderem.

Podřadnější roli vděčně přijímá, šťastný, že je obklopen skutečnými vznášejícími se velikány písemnictví, kupříkladu Danielem Lévenlochem čili Josefem Škvoreckým či Romanem Kočicou neboli Milanem Kunderou, a lehkost jeho vlastního bytí mu tedy přijde snesitelná…

Ještě, než se zaposloucháte do naší ukázky, dovolte mi doplnit, že Jan Křesadlo zemřel v roce 1995 a že se vydání knihy nedožil, neboť vyšla až v roce 2002.

 

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)