Ester (2001)

Přidal: Premek |

Květen 11, 2017

Milena Fucimanová, Eva Strnadová. Hudebně-poetické vystoupení divadla hudby a poezie Agadir pod názvem Ester vychází ze starozákonního námětu. Skladba původní téma rozpracovává z nového úhlu pohledu. Hudba Ondřej Fuciman, Peter Múdry. Hrají Petra Doffková (housle, zpěv), Dagmar Kaplanová (flétna zobcová), Hana Dalíková (flétna příčná), Peter Múdry (kytara), Ondřej Fuciman (klavír, el. varhany). Zvuková režie, technická spolupráce Jiří Dedecius.

Osoby a obsazení: Ester (Eva Strnadová).

Natočeno 2001 (Studio 7). Vydal Agadir v roce 2001 (1 CD, 59 min.).

Obsah: Noe (hudba: Ondřej Fuciman) (text: Milena Fucimanová) – Supersvatba? (text: Milena Fucimanová) – Mordokaj – motiv (hudba: Ondřej Fuciman) – Na koně! (text: Milena Fucimanová) – Mordokaj (hudba: Ondřej Fuciman) – Slunce ještě nezapadlo (text: Milena Fucimanová) – Ester – motiv 1 (hudba: Ondřej Fuciman) – Košili ti ozdobím květy (text: Milena Fucimanová) – Ester – motiv 2 (hudba: Ondřej Fuciman) – Korále pro nevěstu (text: Milena Fucimanová) – Ester (hudba: Ondřej Fuciman) – Takové krásné ráno (text: Milena Fucimanová) – Trojúhelník (hudba: Peter Múdry) – Esteřin pláč (Pozdě prosit) (hudba: Ondřej Fuciman) (text: Milena Fucimanová) – Neodvážit se je osudné (text: Milena Fucimanová) – Malátná (hudba: Ondřej Fuciman) (text: Milena Fucimanová) – Noe – motiv (hudba: Ondřej Fuciman) – Koho byste si vzali na svou archu dnes? (hudba: Ondřej Fuciman) (text: Milena Fucimanová) – Život se zase rodí (text: Milena Fucimanová) – Ester má milá (hudba: Ondřej Fuciman) (text: Eva Strnadová) – Hajej, dadej (text: Milena Fucimanová) – Requiem pro Agátu (hudba: Ondřej Fuciman) – Ester – motiv 3 (hudba: Ondřej Fuciman) – Hučte, hory i propasti (text: Milena Fucimanová) – Requiem pro Ester (Kdyby sis oči vyplakala) (hudba: Ondřej Fuciman).

Pozn.: Jde o věčné střetnutí lidských záměrů s nadlidským plánem, o lidské vazby a proměny těchto vazeb. Tomuto záměru je přizpůsoben text, takže se divák hned v prvních obrazech setká s postavami Ester, Mordokaje a Achašvéra, ovšem jejich vzájemné vztahy jsou vzhledem k původnímu textu biblickému posunuty, aby se naplnilo nečekané vyústění. Ester je hrdinka, která spoléhá především na sebe sama. Je krásná, ví o tom a dovede tohoto daru využít. Nedovede ovšem zcela potlačit své osobní touhy. Starozákonní Ester pomáhá především svým rodným a svému národu – Židům. V novém pojetí nejde na prvním místě o židovský problém. Válka, ke které dochází, představuje zlo ve své obecně destruktivní podobě. Ester dovede také bránit národ, ale nakonec nedovede zabránit tragédii. Nejde o tragédii antického typu. A právě v tom je zásadní posun. Ester nestojí proti osudu, proti Bohu. Ester stojí osamělá, zaskočená svým vlastním hříchem.
Námět biblického příběhu je už po století námětem živým. Agadir ovšem nechce jen přetlumočit knihu, která sama o sobě je velice nosná. Tím, že ji převádí do současnosti, snaží se o jistou nadčasovost, a to nejen motivem války, ale předvším motivem lidské slabosti. Zdá se, že současného člověka neničí tíha osudu, ale paradoxy a mylné představy o naplnění našich životů. Pak už ani neudiví, že i motiv lásky, všudepřítomný, osvobozující a očišťující, z biblického hlediska chápaný jako boží milost, se může v pojetí současného člověka stát jeho neblahým osudem. Nečekané vyústění si vyžádalo samostatný epilog, jakousi naši současnou dohru, kterou je možné chápat jako obraz naší doby, kdy je všechno relativní, problém dobra, zla, spravedlinosti a křivdy zůstává otevřený, stejně jako je otevřená otázka, kdo má právo soudit a za co. Takže nakonec není vítězů, jsou jen poražení.
I po formální stránce je zpracování tohoto tématu netradiční. Hlavní postava – Ester – vystupuje živě, obě mužské postavy jsou vyjádřeny obrazně. Nosnou část tvoří hudba, kterou text pouze doplňuje. Hudba sleduje nejen příběh, ale (a to významnou měrou) duševní pohnutky hrdinů. I tady platí, co bylo řečeno výše – rozeznáváme motiv úžeji biblický od samostatného epilogu, který má odlišnou hudební podobu – včetně odlišných hudebních nástrojů.

Mluvené slovo na zvukových nosičích