70 let JAMU 1/14 (2017)

Přidal: Premek |

Květen 19, 2017

Připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 20. 5. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h). K poslechu zde.

Obsah: 1. Rozhovor s děkanem Divadelní fakulty JAMU Petrem Francánem o historii i současnosti brněnské umělecké akademie. – Obsah: 2. Reportáž o oboru činoherního herectví k 70. výročí založení JAMU (20 min.) – 3. Reportáž o oboru muzikálové herectví k 70. výroční založení JAMU (18 min.) – 4. Obor režie a dramaturgie vede v jednom ateliéru Petr Oslzlý (16 min) – 5. Druhý ateliér režie a dramaturgie vede Václav Cejpek (16 min) – 6. Třetí ateliér režie a dramaturgie vede Josef Kovalčuk (18 min) – 7. Reportáž o ateliéru scénografie na Divadelní fakultě JAMU (16 min).

Pozn.: Dokázali byste vyjmenovat deset oborů, které se učí na JAMU? Seriál Zelného rynku vám jich představí hned čtrnáct. Na úvod tohoto seriálu k výročí umělecké akademie si poslechněte rozhovor s děkanem Divadelní fakulty Petrem Francánem. (anotace)

Lit.: Novotná, Iveta: Na JAMU nestudují jen herci! Brněnská vysoká škola slaví 70 let. In web ČRo Brno, 19. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si rozhovor Ivety Novotné s děkanem Divadelní fakulty JAMU Petrem Francánem o historii i současnosti brněnské umělecké akademie. Na rozhovor ve vysílání magazínu Zelný rynk naváže čtrnáctidílný seriál, který představí všechny obory, které se na divadelní fakultě studují.

Janáčkova akademie múzických umění v Brně si v letošním roce připomíná 70. výročí svého založení. Škola byla ustanovena vládním zákonem 12. září 1947. Samotná výuka začala 1. října téhož roku.

Nově založená akademie nejdříve sídlila ve třech budovách: v někdejší Janáčkově varhanické škole, v domě Komenium, který stál přímo naproti, a v horním patře budovy pojišťovny na dnešním Moravském náměstí.

V roce 1949 získala škola polovinu budovy někdejšího německého gymnázia na Komenského náměstí a o několik let později ji dostala do užívání celou. Vládním nařízením z roku 1951 se Janáčkova akademie múzických umění rozdělila na divadelní a hudební fakultu.

„V roce 1959 byl výnosem ministerstva zrušen tento způsob dělení na dvě fakulty a vznikla jenom jedna fakulta. Následkem Sametové revoluce byly pod novou rektorkou Alenou Štěpánkovou-Veselou v roce 1990 opět odděleny divadelní a hudební fakulta,“ vysvětluje historii školy děkan Divadelní fakulty JAMU Petr Francán.

Petr Francán nastoupil do funkce děkana v říjnu roku 2016. Jeho cílem je, aby divadelní fakulta zůstala institucí, která klade velký důraz na dialog mezi studentem a pedagogem.

„Tento dialogický způsob mi připadá velmi dobrý a velmi potřebný. Jsou věci, které nelze předat tím, že poskytnete informace, ale tím že spolu žijete, spolu existujete, spolu komunikujete. Je důležité, aby se studentům dostávalo reakcí na jejich činnost a aby také měli možnost potkat se s děkanem,“ pokračuje Francán.

Z tohoto důvodu je na JAMU přijímáno velmi malé procento uchazečů. K 31. prosinci 2016 na hudební fakultě studovalo 368 a na divadelní fakultě 352 studentů. „Na každém jedinci záleží a ta jeho touha něco vyjádřit je velmi podstatným procentem při rozhodování u přijímacího řízení. Participace na výuce ze strany studentů je u nás vyžadována,“ říká Petr Francán.

70. výročí oslaví Janáčkova akademie múzických umění několika akcemi, které budou této významné události věnovány. Bližší informace o programu najdete na této stránce.

Tvorba studentů a absolventů brněnské divadelní fakulty je neodmyslitelně spjata s magazínem Českého rozhlasu Brno Zelný rynk. Právě zde si představíme jednotlivé obory, které se na Divadelní fakultě JAMU vyučují, seznámíme se s některými studenty a význačnými absolventy této školy a ukážeme si, jak například vypadá hodina herectví nebo scénografie.

Čtrnáctidílný seriál, který natočila Iveta Novotná, ve vysílání Zelného rynku bezprostředně naváže na její rozhovor s děkanem divadelní fakulty Petrem Francánem. Ten si můžete poslechnout už teď.

Lit.: Novotná, Iveta: JAMU si připomíná 70. výročí založení. Projděte se jejími obory. In web ČRo Brno, 27. 6. 2017 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Janáčkova akademie múzických umění v Brně si v letošním roce připomíná 70. výročí od svého založení. Při této příležitosti odvysílal Zelný rynk první část seriálu Ivety Novotné, představujícího obory, které se na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění vyučují.

Jedním z nejznámějších oborů je bezpochyby činoherní herectví. Janáčkova akademie múzických umění byla založena v roce 1947. Obor režie a herectví byl jeden z prvních, které zde bylo možné studovat. V červnu roku 1948 byl na této škole otevřen Dramatický odbor se samostatnými obory režie a herectví.

Vůbec prvními absolventy herectví se v roce 1951 stali například Květa Fialová, Eduard Cupák nebo Josef Karlík. O dvacet let později stejný obor absolvoval i herec Bolek Polívka. Ten svou zkušenost se studiem na JAMU považuje za jednu z nejlepších: „Na JAMU jsem se dozvěděl to důležité. To dějinné. A o tom hraní jsem se nejvíc dozvěděl od mých kamarádů z Divadla Husa na provázku.“

V současné době na JAMU fungují čtyři herecké ateliéry. Vede je Aleš Bergman, Oxana Smilková, Lukáš Rieger a Nika Brettschneiderová. Herecká profese bývá často spojována se lhaním. Dokonce se vžilo rčení „Nehraj na mě divadlo“. Podle Aleše Bergmana ale nemá lhaní s herectvím vůbec nic společného: „Když jde herec na jeviště, tak prozkoumává možnosti své postavy, i svoje vlastní možnosti. To vůbec není lež, ale je to hraní si na možnosti, které v sobě máme.“

Na stejném principu funguje i obor muzikálové herectví. Jeho studenti musí umět nejen dobře hrát, ale i zpívat a tančit. Speciální styl hraní v muzikálu podle vedoucího čtvrtého ročníku Petra Štěpána neexistuje: „Herec je buď dobrý, anebo špatný a herec, který umí, anebo neumí něco navíc. O tom je to muzikálové herectví.“

„To, co neuzpíváte, to se dá ještě dohrát, ale co nezahrajete, tak to nedozpíváte. To se snažíme vštěpovat i svým studentům, že bytost na jevišti je v první řadě herec,“ dodává k muzikálovému herectví Stanislav Slovák.

Obor muzikálové herectví vznikl na brněnské Janáčkově akademii múzických umění v roce 1990. V současné době tam fungují tři muzikálové ateliéry. Vede je Sylva Talpová, Stanislav Slovák a Petr Štěpán. Kromě Brna se muzikálové herectví vyučuje ještě na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Na vysokoškolské úrovni se ale tento obor vyučuje pouze v Brně.

„My nejvíc těžíme z toho, že v Brně existuje Janáčkova akademie,“ přiznává ředitel brněnského Městského divadla Stanislav Moša, „ máme možnost tím, co děláme, ovlivňovat výběr studentů a jejich směřování. Až 95% zaměstnanců Městského divadla v uměleckých profesích tvoří absolventi této školy,“ dodává Moša.

Dalším oborem, který se kromě herectví učí na JAMU od jejího založení, je režie. V roce 1950 se přidala i divadelní dramaturgie. Vzhledem k propojenosti režie a dramaturgie se nyní tyto obory vyučují na JAMU společně, a to ve třech ateliérech pod vedením Petra Oslzlého, Václava Cejpka a Josefa Kovalčuka.

Hlavní smysl všech tří ateliérů je podobný, ale náplň výuky závisí na osobnosti vedoucího pedagoga, na jeho způsobu práce a na jeho zkušenostech. Petr Oslzlý se soustředí na nepravidelnou dramaturgii. „Tato dramaturgie čerpá témata z prózy a poezie, čili se neopírá o dramatickou literaturu. Vytváří si své vlastní scénáře,“ vysvětluje Oslzlý.

Druhý vedoucí ateliéru režie a dramaturgie, Václav Cejpek, má přístup zcela odlišný. Je ovlivněný svou šestnáctiletou zkušeností, kdy pracoval na pozici dramaturga v Mahenově divadle. „Zaměřuji se na hry pro velké divadlo, velkou klasiku, a současné hry pro velké divadlo mě také velmi zajímají. Je mi blízká celá německojazyčná divadelní kultura.“

Třetím pedagogem, který vede ateliér režie a dramaturgie, je Josef Kovalčuk. Koncepci svého ateliéru formoval společně s Arnoštem Goldflamem. Je tedy založená na jejich několikaleté praxi v brněnském HaDivadle. Josef Kovalčuk vysvětluje: „Vycházeli jsme z toho, co jsme jako tvůrci dělali. Vycházeli jsme z určitého divadelního cítění, názoru a poetiky, kterou jsme za dobu svého působení zformovali. Principem ateliéru bylo, aby studenti mohli rozvíjet svou vlastní osobitost.“

Pro ateliéry režie a dramaturgie je velmi důležitá spolupráce se studenty herectví. „Je nutno podotknout, že ta škola není herecké ani režisérské učiliště, ale že funguje komplexně,“ upozorňuje pedagog režie Ivo Krobot. Během svého studia připraví mladí umělci několik školních projektů a na závěr studia i velký absolventský projekt. Na něm se podílí řada studentů z jiných ateliérů. Velkou měrou k výslednému tvaru přispívají například studenti scénografie.

Ateliér scénografie na Janáčkově akademii múzických umění vznikl v roce 1990. Jeho vznik inicioval tehdejší děkan divadelní fakulty Josef Kovalčuk. Základy výuky zformovali scénografové Jan Konečný a Jana Preková.

„Studovali jsme Junga nebo jsme skrze něj vytvořili systém, jak dílo vnímat,“ říká Jana Preková. Cílem tohoto oboru je vychovat profesionály v oblasti scénického a kostýmního designu, pokračuje vedoucí oboru Marie Jirásková: „Scénografie vychovává studenty k celkovému myšlení a koncepčnímu myšlení nad divadelním tématem. Aktualizuje například historické hry v kontextu současného dění a současných událostí.“

Všechny odvysílané díly rozhlasového seriálu Ivety Novotné si nyní můžete poslechnout i na internetu. Ve vysílání jubilejního seriálu budeme v Zelném rynku pokračovat opět po prázdninách. Uslyšíte například díly věnované divadelnímu manažerství a jevištním technologiím nebo Rozhlasové a televizní dramaturgii a scenáristice.

Lit.: Blažejovská, Alena: 70. výročí založení JAMU v rozhlasovém vysílání. In Občasník JAMU 1/2018, s. 15-16 (článek). – Cit.: Loňské jubileum Janáčkovy akademie múzických umění připomínaly v průběhu roku četné rozhlasové pořady, které mohli vyslechnout zejména posluchači stanic Český rozhlas Vltava a Český rozhlas Brno. Pokud jde o pořady hudební nebo ty, jejichž hosty byli hudebníci spjatí s JAMU, byly vesměs připraveny péčí hudebního dramaturga Českého rozhlasu Jana Hlaváče. Ten například už v únoru pozval do pořadu Telefonotéka varhanici a emeritní rektorku JAMU prof. Alenu Štěpánkovou-Veselou.
O další zpřítomnění domovské vysoké školy v rozhlase se postaraly – jak jinak – tvůrkyně z Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Už v průběhu jara a léta 2017 se v literárně-publicistickém magazínu Českého rozhlasu Brno Zelný rynk vysílaly první reportáže z patnáctidílného seriálu MgA. Ivety Novotné – absolventky ateliéru RTDS a v současnosti doktorandky Divadelní fakulty JAMU. Iveta Novotná se rozhodla představit postupně všechny obory, které se na DF vyučují. Jako první dostalo prostor činoherní herectví – i proto, že veřejnost si Divadelní fakultu spojuje především s výukou herectví. Posluchače i čtenáře webových stránek pořadu Zelný rynk o tom informovala takto:
V současné době na JAMU fungují čtyři herecké ateliéry. Vede je Aleš Bergman, Oxana Smilková, Lukáš Rieger a Nika Brettschneiderová. Herecká profese bývá často spojována se lhaním. Dokonce se vžilo rčení „Nehraj na mě divadlo“. Podle Aleše Bergmana ale nemá lhaní s herectvím vůbec nic společného: „Když jde herec na jeviště, tak prozkoumává možnosti své postavy, i svoje vlastní možnosti. To vůbec není lež, ale je to hraní si na možnosti, které v sobě máme.“
Na stejném principu funguje i obor muzikálové herectví. Jeho studenti musí umět nejen dobře hrát, ale i zpívat a tančit. Speciální styl hraní v muzikálu podle vedoucího čtvrtého ročníku Petra Štěpána neexistuje: „Herec je buď dobrý, anebo špatný, a herec, který umí, anebo neumí něco navíc. o tom je to muzikálové herectví.“ Obor muzikálové herectví vznikl na brněnské Janáčkově akademii múzických umění v roce 1990. V současné době tam fungují tři muzikálové ateliéry. Vede je Sylva Talpová, Stanislav Slovák a Petr Štěpán. Kromě Brna se muzikálové herectví vyučuje ještě na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Na vysokoškolské úrovni se ale tento obor vyučuje pouze v Brně.
Dalším oborem, který se kromě herectví učí na JAMU od jejího založení, je režie. V roce 1950 se přidala i divadelní dramaturgie. Vzhledem k propojenosti režie a dramaturgie se nyní tyto obory vyučují na JAMU společně, a to ve třech ateliérech pod vedením Petra Oslzlého, Václava Cejpka a Josefa Kovalčuka. Hlavní smysl všech tří ateliérů je podobný, ale náplň výuky závisí na osobnosti vedoucího pedagoga, na jeho způsobu práce a na jeho zkušenostech. Petr Oslzlý se soustředí na nepravidelnou dramaturgii. „Tato dramaturgie čerpá témata z prózy a poezie, čili se neopírá o
dramatickou literaturu. Vytváří si své vlastní scénáře,“ vysvětluje Oslzlý.
Druhý vedoucí ateliéru režie a dramaturgie, Václav Cejpek, má přístup zcela odlišný. Je ovlivněný svou šestnáctiletou zkušeností, kdy pracoval na pozici dramaturga v Mahenově divadle. „Zaměřuji se na hry pro velké divadlo, velkou klasiku, a současné hry pro velké divadlo mě také velmi zajímají. Je mi blízká celá německojazyčná divadelní kultura.“ Třetím pedagogem, který vede ateliér režie a dramaturgie, je Josef Kovalčuk. Koncepci svého ateliéru formoval společně s Arnoštem Goldflamem. Je tedy založená na jejich několikaleté praxi v brněnském HaDivadle. Josef Kovalčuk vysvětluje: „Vycházeli jsme z toho, co jsme jako tvůrci dělali. Vycházeli jsme z určitého divadelního cítění, názoru a poetiky, kterou jsme za dobu svého působení zformovali. Principem ateliéru bylo, aby studenti mohli rozvíjet svou vlastní osobitost.“
Pro ateliéry režie a dramaturgie je velmi důležitá spolupráce se studenty herectví. „Je nutno podotknout, že ta škola není herecké ani režisérské učiliště, ale že funguje komplexně,“ upozorňuje pedagog režie Ivo Krobot. Během svého studia připraví mladí umělci několik školních projektů a na závěr studia i velký absolventský projekt. Na něm se podílí řada studentů z jiných ateliérů. Velkou měrou k výslednému tvaru přispívají například studenti scénografie.
Ateliér scénografie na Janáčkově akademii múzických umění vznikl v roce 1990. Jeho vznik inicioval tehdejší děkan divadelní fakulty Josef Kovalčuk. Základy výuky zformovali scénografové Jan Konečný a Jana Preková. „Studovali jsme Junga nebo jsme skrze něj vytvořili systém, jak dílo vnímat,“ říká Jana Preková. Cílem tohoto oboru je vychovat profesionály v oblasti scénického a kostýmního designu, pokračuje vedoucí oboru Marie Jirásková: „Scénografie vychovává studenty k celkovému myšlení a koncepčnímu myšlení nad divadelním tématem. Aktualizuje například historické hry v kontextu současného dění a současných událostí.“
Po prázdninách se magazín Českého rozhlasu Brno Zelný rynk k seriálu Ivety Novotné opět vrátil. V dalších týdnech pak vysílal reportáže věnované těmto oborům a ateliérům: Fyzickému divadlu, Tanečnímu a pohybovému divadlu a výchově, Divadlu a výchově, Výchovné dramatice neslyšících, Divadelnímu manažerství a jevištní technologii, Světelnému designu, Audiovizuální tvorbě a divadlu a nakonec i Rozhlasové a televizní dramaturgii a scenáristice.
V souvislosti s tím, že JAMU byla zřízena v září 1947, byly hlavní rozhlasové programy na stanici Český rozhlas Vltava naplánovány právě na září. V cyklu Osudy zaznělo pětidílné memoárové vyprávění divadelního a televizního dramaturga, překladatele, pedagoga, bývalého děkana a později rektora Janáčkovy akademie múzických umění v Brně prof. Václava Cejpka. Pod názvem Jak to bylo s obrazovkou, jevištěm a talárem je pro rozhlas připravila PhDr. Olga Jeřábková.
Další slovesný dramaturg Českého rozhlasu, Ludvík Němec, koncipoval pro vysílání 10. září literární pásmo věnované Ludvíku Kunderovi, mj. čestnému doktorovi JAMU a synovci prvního rektora JAMU, prof. Ludvíka Kundery staršího. Pořad se pod názvem Hry a jiné hříčky vysílal v cyklu Schůzky s literaturou.
A konečně na 9. září 2017 jsem připravila do vysílání stanice Vltava dvouhodinový Páteční večer JAMU sedmdesátiletá, k jehož přípravě jsem přizvala prorektora JAMU prof. Josefa Kovalčuka a děkana Divadelní fakulty JAMU doc. Petra Francána. Josef Kovalčuk provedl posluchače výroční výstavou v Divadle na Orlí. Prostřednictvím komentování vystavených fotografií a dalších dokumentů z archivu JAMU a vyprávění o historii školy se posluchači mj. dozvěděli, že už na podzim 1945 se uvažovalo o zřízení uměleckých akademií v Praze i v Brně. Nakonec však byla roku 1946 zřízena jen pražská AMU. Brněnské osobnosti jako již zmíněný Ludvík Kundera byly tímto vývojem zklamané a obrátily se na řadu měst, institucí a vysokých škol s požadavkem, aby podpořily vznik umělecké vysoké školy v Brně. Četné podpůrné dopisy pak byly zaslány parlamentu, vládě a nakonec byla JAMU dekretem z 12. září 1947 skutečně zřízena.
O historii, ale i současnosti JAMU pak v Pátečním večeru na základě vlastních zkušeností vyprávěli a vzájemně diskutovali účastníci besedy čtyř porevolučních rektorů – prof. Alena Štěpánková-Veselá, prof. Alois Hajda, prof. Václav Cejpek a prof. Ivo Medek. Roli moderátora laskavě přijal Petr Francán.
Obě části Pátečního večera byly provázeny úryvky a citacemi hudebních skladeb různých žánrů, takže jejich prostřednictvím byli v pořadu přítomni i hudební tvůrci a interpreti spjatí nejen s divadelní, ale především hudební fakultou jubilující školy.