Pro a proti – Česko-německé vztahy (2017)

Přidal: Premek |

Květen 30, 2017

Nakolik česko-německé vztahy zatěžují události před 70 lety? Připravila a moderuje Veronika Sedláčková. Hosty byli ministr kultury Daniel Herman a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 5. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Jizvy je třeba vyhojit, ne jitřit, obhajuje svou účast na sudetoněmeckém sjezdu ministr Herman. In web ČRo Plus, 30. 5. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vicepremiér koaliční vlády a předseda lidovců Pavel Bělobrádek se společně s ministrem kultury Danielem Hermanem chystá na sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení do bavorského Augsburgu. Rozporuplné reakce i kritiku sklízejí už teď. Je vhodné, aby se čeští vládní představitelé účastnili této události?

„Naše účast vhodná je, protože čas už nazrál,“ uvedl v pořadu Pro a proti ministr kultury a místopředseda KDU-ČSL Daniel Herman.

Ten je přesvědčený, že 72 let po válce je potřeba vzájemné vztahy ozdravit. „Řekli jsme, že se distancujeme od principu kolektivní viny na základě etnického původu. Nemalá část československých Němců aktivně bojovala proti Hitlerovi a po válce je postihl stejný osud jako ty, kteří kolaborovali, ale kterých byla bohužel většina.“

„Jde o navázání a budování přátelství v srdci Evropy, kam společně patříme. Naše sousedství je dané a globální výzvy vyžadují, abychom své problémy konečně vyřešili… Tak, jak říká Česko-německá deklarace, hledět dopředu, a jsou určité historické věci, které jsou uzavřené. Jizvy je třeba vyhojit a ne jitřit.“
Daniel Herman

Navíc lidé, kteří nesli osobní zodpovědnost, už dnes nejsou, tvrdí Herman. „Mezitím větší část Německa udělala obrovský přerod… Jestli se některé zemi podařilo vyrovnat se s vlastní temnou minulostí, tak to bylo v bývalém západním Německu.“

„Navazujeme na západoevropský kultivovaný trend. Na tomto krajanském setkání sem byl mnohokrát a nesetkal jsem s žádnými revanšistickými myšlenkami. Jde o lidi kulturně ovlivněné životem v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Scházejí se jako přátelé a velmi vítají, že z naší strany se najednou vztahy otevírají,“ vysvětlil ministr kultury.

Člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček považuje cestu obou členů vlády na sudetoněmecký sjezd za velmi spornou.

Bývalý europoslanec chápe, že je vhodné, aby čeští lidovci udržovali vztahy s německými lidoveckými stranami, jejichž významnou část voličů tvoří právě sudetští Němci.

„Souhlasím, že se lidé mají přátelit a spolupracovat na co nejširší bázi. Moje jediná a zásadní polemika je v tom, aby to prováděli členové české vlády. Ostatní lidé ať jsou přáteli… Žádný český politik přece nedostal mandát od voličů , aby vyřešil minulost.“
Ivo Strejček

Podle Strejčka zásadní problém je, že ani Bělobrádek, ani Herman nejsou soukromé lidovecké postavy. „Jsou to členové české vlády. A partnerem české vlády je spolková vláda Angely Merkelové.“

„Co si od toho slibuje česká vláda a co sudetští Němci? Myslím, že návštěvou českých vládních představitelů nás mají sudetští Němci přesně tam, kde nás chtěli mít.“

Bývalý europoslanec připomněl, že v roce 1935 vyhrála v parlamentních volbách Henleinova Sudetoněmecká strana. „A v roce 1938 v komunálních volbách v tzv. sudetských částech získali Henleinovci drtivých asi 93 %.“

„Můžeme si dovolit říci, že na rozbití Československa měli sudetští Němci klíčový podíl. U tzv. vyhnání sudetských Němců není možné v žádném případě omlouvat excesy, které tehdy probíhaly, ale nepleťme příčiny a následky,“ žádá Ivo Strejček.

Radiodokument