Pro a proti – Robotizace a digitalizace (2017)

Přidal: Premek |

Červenec 10, 2017

O hrozbách a přínosech robotizace a digitalizace pracovního trhu v ČR hovořili ekonom Miroslav Lorenc a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Čihák, Ondřej: Průmyslovou revoluci přežijeme jen souhrou vlády, univerzit a podniků, tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. In web ČRo Plus, 10. 7. 2017 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Až 53 % pracovních míst v Česku by mohlo zaniknout kvůli digitalizaci pracovního trhu. Varuje před tím šéf poradců premiéra Vladimír Špidla. Je automatizace a digitalizace příležitostí, nebo hrozbou? Dokáží politici, byznys i akademická sféra reagovat na změny na trhu práce?

„Digitalizace a automatizace jsou určitě příležitostí. Jsou odrazem vývoje ekonomiky, a to směrem, který vede k vyššímu blahobytu,“ uvedl v pořadu Pro a proti vedoucí Centra digitální transformace Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Lorenc.

Podle něj je přesun pracovních sil přirozeným jevem. „Jako se přesouvala dříve pracovní síla ze zemědělství, lesnictví a rybářství do sektoru sekundárního nebo terciárního, tak teď dochází k posunu ještě dále.“

„Vznikne široká paleta oborů a pracovních pozic,… a ne jen technické obory… Myslím, že v oblasti služeb, cestovního ruchu nebo obecně trávení volného času bude obrovská nová příležitost a vznikne úplně nové odvětví ekonomiky. “
Miroslav Lorenc

Ekonom považuje za zásadní, aby na přicházející změny zareagoval hlavně vzdělávací systém. „Měli bychom předcházet situaci, která u nás teprve vznikne, a z mých zkušeností tomu tak ne vždy je… I když technicky zaměřené školy na vývoj reagují velmi dobře.“

Lorenc vyzdvihl jako jednu z hlavních výhod digitalizace to, že se zvyšuje efektivita práce. Proto také očekává, že i v sektoru bankovnictví nebo práva nebudou významně ohrožena pracovní místa, ale stoupne kvalita.

„Víme, že obsáhnout veškerou legislativu a znát všechny případy je pro člověka nemyslitelné. Ale technika a umělá inteligence můžou výrazně přispět k tomu, aby se práce zefektivnila,“ soudí ekonom.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar vysvětlil, že záleží jen na nás, jak k nástupu 4. průmyslové revoluce přistoupíme a jak příležitost využijeme. „Uvědomujeme si rizika, ale chceme se na celý vývoj dívat jako na příležitost.“

„Česká republika 4. průmyslovou revolucí úspěšně projde pouze tehdy, kdy spolupráce mezi vládou, akademickou obcí a podniky bude fungovat. Podle statistik jsme v objemu a kvalitě spolupráce mezi univerzitami a firemním sektorem jedni z vůbec nejhorších ze všech státu OECD. “
Radek Špicar

Jakékoli odhady dopadů jsou zatím „věštěním z křišťálové koule“, tvrdí zástupce průmyslu.

„Doufám, že čtvrtá průmyslová revoluce donutí všechny si uvědomit, že budoucnost je pouze ve vzájemné spolupráci…. I zaměstnanci si čím dál více uvědomují, že je třeba podporovat multidisciplinaritu, a klíčové jsou nejen technické obory, ale i sociální vědy v souvislosti s tím, jak se bude měnit společnost.“

Pokud bychom úspěšně průmyslovou revolucí neprošli, mohlo by to znamenat obrovský problém pro budoucí růst. „Ale pokud se nám to podaří, můžeme vyřešit velké strukturální problémy české ekonomiky, jako jsou nedostatek malých a středních podniků, malá přidaná hodnota nebo nižší produktivita než ve vyspělých zemích.“

„To nejzásadnější, co nám nabízí čtvrtá průmyslová revoluce je, že můžeme výrazně podpořit malé a střední podniky. Ty bez velkého kapitálu mohou vymyslet skvělá řešení, která nabídnou velkým nadnárodním firmám, které tu máme. Příkladů, že už se tak děje, je obrovské množství,“ chválil Radek Špicar.

Radiodokument