Dnešní Plus – Popravení komunističtí odbojáři (2017)

Přidal: Premek |

Srpen 17, 2017

Reportáž připravil Radek Kříž. Stadion pojmenovaný po Evženu Rošickém nebo základní škola Marie Kudeříkové. S popravenými komunistickými odbojáři si česká společnost neví rady.

Hovoří studentka Marie Poláková. Ze záznamu hovoří matka Marie Kudeříkové. V následné diskusi hovoří Ivan Odilo Štampach.

Natočeno 2017. Premiéra 17. 8. 2017 (ČRo Plus, 13:35 h.). K poslechu zde.

Pozn.: Marie Kudeříková či Evžen Rošický – jména odvážných komunistů, které zneužila komunistická propaganda, umí jejich statečnost ocenit dnešní společnost? (anotace)

Lit.: Kříž, Radek – Trpišovská, Jana: Kam se poděli komunističtí svatí? Marie Kudeříková může být vzorem i dnes, říká bohemistka. In web 17. 8. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnes jde o ženu z minulosti, na kterou si málokdo vzpomene a mladá generaci ji nejspíš nezná vůbec. Přitom byla nacisty popravená odbojářka Marie Kudeříková postavou, před kterou se nedalo utéct. Komunisté z ní vyrobili symbol vzdoru proti zlu. Čtyřicet let sloužil její příběh jako návod na život uvědomělého občana. Statečná žena se už ale nehodila do porevoluční doby.

Daniela Poláková vyrůstala po roce 1990, když už komunistická odbojářka Marie Kudeříková patřila k zapomenutým postavám. Na vysoké škole se k ní shodou náhod její příběh dostal a inspiroval ji, takže o jejím životě napsala knihu.

„Říkala jsem si, jak je možné, že se takové příběhy ztrácejí, že ho neznám a nemohl mi být nějakým způsobem inspirací? Teď se hodně akcentuje vojenský nebo polovojenský odboj, ale na jejím příběhu mi přijde důležité, že se mohl zapojit v podstatě každý, že šlo o to, prokázat nějakou každodenní odvahu. To by nám i dnes mohlo být velkým vzorem,“ říká Poláková.

Světice komunistických ideologů

Začala pátrat, jakým způsobem se životní příběh Marie Kudeříkové zpracovával a k čemu měl během poválečných let lidi inspirovat. Jedním z vodítek byly i archivní nahrávky Československého rozhlasu. Na jedné z nich vzpomíná na Marii Kudeříkovou i její matka.

Jde o působivou osobní zpověď, zároveň i o popis „světice“, která s úsměvem na tváři vzdoruje zlu. O mladé dívce, která hrála v protinacistickém odboji roli pěšáka, se začíná mluvit těsně po válce. Je zmiňovaná jako jedna z komunistických mučednic.

V roce 1953 vychází sborník s názvem Milovali svůj národ. Po úmrtí Stalina a Gottwalda nabyli komunističtí ideologové dojmu, že je potřeba znovu posílit myšlenky komunismu. Našli si novou cestu. K mýtickému hrdinovi odboje Juliu Fučíkovi přidali dalších šest mučedníků.

„Vytažení těchto nových příběhů mělo podpořit příběh Julia Fučíka, dát najevo, že celý jeho mýtus je vlastně pravdivý, protože se odehrál i s jinými postavami. Bylo to výhodné pro režim, protože rozšířili ten Fučíkovský mýtus na dalších šest příběhů a mohli je využívat v jiném prostředí,“ vysvětluje Poláková.

Vzor pro mladé dívky

Život Marie Kudeříkové ideologové v 50. letech rozporcovali na přelomové okamžiky, které měly ve správném podání posluchače na besedách motivovat k boji za lepší svět. V metodických pokynech jak správně připravit besedu se převyprávěný životní příběh Marie Kudeříkové stává pro dívky v textilkách příkladem, jak si najít uvědomělého partnera, nebo proč opustit toho, který nechápe myšlenky komunismu.

K mýtickému hrdinovi odboje Juliu Fučíkovi přidali komunističtí ideologové dalších šest mučedníků, včetně Marie Kudeříkové.

Mučednici z Moravy také účelově využili jako uvědomělou dívku, která dává přednost pokrokové straně před tmářskou katolickou církví. Matčina archivní vzpomínka nebo později objevené dopisy z vězení ale svědčí o tom, že pro mladou dívku znamenala vzpoura proti tradici velký vnitřní boj. Komunisté ale i toto její životní rozhodnutí zneužili.

Filmové zpracování

V 70. letech, kdy zdiskreditovaná komunistická strana hledala nový obsah, byla Maruška Kudeříková opět po ruce. Její osud měl přesvědčit občany Československa, že jedině komunisté mají právo na vládu, protože jejich cesta je ověřená ve válečném odboji. Mučednice Kudeříková tak smývala svou krví vinu za srpen 1968 a okupaci.

V působivém filmovém zpracování s titulem …a pozdravuji vlaštovky z roku 1972 je Marie Kudeříková v podání mladičké Magdy Vášáryové moderní, křehkou a zároveň uvěřitelnou bojovnicí.

Po roce 1989 potkává komunistické svaté podobný osud – jsou symbolem útlaku a všichni se od nich odvracejí. Stadion Evžena Rošického v Praze nebo Základní škola Marie Kudeříkové ve Strážnici ale pořád nesou jména bojovníků, kteří se postavili okupantům. Že to jsou jména a životy lidí, které zneužili ideologové, není jejich vina.

Radiodokument