Vizitka – Magdalena Jetelová (2017)

Přidal: Premek |

Září 11, 2017

Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život. Magdalena Jetelová, sochařka. Moderuje Michaela Vrchotová.

Natočeno 2017. Premiéra 11. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 16. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 19:00 h).

Lit.: Vrchotová, Michaela: Magdalena Jetelová, sochařka. In web ČRo 3 Vltava, 11. září 2017 (článek). – Cit.: O Magdaleně Jetelové se v poslední době mluví především v souvislosti s její monumentální instalací Dotek doby v Národní galerii v Praze.

Tvůrčí cesta dnes mezinárodně uznávané umělkyně však začala na neoficiální výtvarné scéně normalizačního Československa, kde na dnes již legendární výstavě Malostranské dvorky poprvé vystavila svou ikonickou sochu Židli.

Proč se umělkyně v době totality nebyla ochotná uzavřít do vnitřního exilu? Kam až ji zavedla potřeba velkorysého prostoru? A co pro ni znamenají hranice?

Magdalena Jetelová absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze ve chvíli, kdy v socialistickém Československu začalo období normalizace. Ještě předtím ale stačila odjet na roční stipendijní pobyt na milánskou Accademia di Belle Arti di Brera. Bylo to v klíčové době, kdy se v Itálii formovalo a mezi studenty umění živě diskutovalo radikální hnutí arte povera. Měla možnost seznámit se s tvorbou předního představitele „chudého umění“ Jannise Kounellise, se kterým se později spřátelila a také vystavovala.

Malostranské dvorky jako začátek nové formy

Tak jako celá řada umělců, kteří nebyli ochotni tvořit v oficiálním duchu totalitní společnosti, byla do neveřejné sféry vytlačena i Magdalena Jetelová. V rozhovoru k tomu poznamenala: „Na výstavě Malostranské dvorky se začala vytvářet nová forma a s ní se vyvinul, já tomu neříkám land art ale urban art. Nikdy nebylo doceněno, že to vznikalo díky naší protestní generaci.“ Posledním projektem, který Jetelová vytvořila před svým odchodem do exilu, byl monumentální návrh na Underground city pro pražské sídliště Jižní Město. Nebyl přijat.

Prostor a hranice Magdaleny Jetelové

Potřebu velkorysého prostoru mohla sochařka naplno uplatnit až po svém odchodu z Československa v roce 1985. Mezi její nejznámější realizace patří Islandský projekt, ve kterém pomocí laseru v severské krajině sledovala trasu rozlomených zemských desek. Vlastně na okamžik použila kresbu světlem v krajině. Nezajímal ji pouze prostor, ale také hranice včetně těch časových. Do novorenesanční budovy vídeňského Musea užitých umění vložila obří úlomek starověké hrobky a nazvala jej Domestikace pyramidy.

K tématu prostoru a hranic se umělkyně znovu vrací ve své instalaci Dotek doby ve Veletržním paláci v Praze. Součástí výstavy jsou také starší práce, o kterých Magdalena Jetelová v rozhovoru pro pořad Vizitka mluví. Návštěvníci Národní galerie si je mohou prohlédnout až do 19. listopadu.

Radiodokument