Ranní Radiožurnál – Zemřel Vladimír Renčín (2017)

Přidal: Premek |

Říjen 5, 2017

Připravil Jan Herget.

Natočeno 2017. Premiéra 5. 10. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál).

Lit.: Herget, Jan: Bavil generace, za ukradené pero měl Vladimír Renčín největší „opletačky” s Klausem. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. 10. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zemřel Vladimír Renčín. Bylo mu 75 let. Lidé ho znají hlavně jako autora kreslených vtipů, které glosovaly aktuální dění. Vycházely v Mladém světě, Mladé frontě DNES nebo deníku Právo. Kromě toho Renčín nakreslil třeba taky večerníček O zvířátkách pana Krbce. Za svou celoživotní práci v roce 2011 dostal medaili za zásluhy od prezidenta Václava Klause.

„Bavila mě literatura. Pořád jsem si četl, dělal jsem si výpisky a oživoval je kreslenými pajduláky. Moje obrázky byly hrozný, bylo vidět, že nemám žádnou výtvarnou školu,” zavzpomínal před nějakou dobou Vladimír Renčín na své začátky.

První kresbu mu noviny otiskly v osmnácti letech, jeho kreslené vtipy vycházely v Dikobrazu, Mladém světě nebo Mladé frontě DNES. „Každý den jsem musel otevřít několik deníků. Někdy už toho má člověk dost, když se na vás vyvalí tolik politických událostí a politických afér,” říkával.

Renčín říkal, že není satirik a nesnaží se nelítostně tepat nešvary a zlořády společnosti, často však ostře komentoval politickou scénu. Ani v době totality se nebál ironizovat a demaskovat tehdejší oficiální stupiditu. A i když se snažil pohybovat „v mezích zákona“, nevyhnuly se mu ani zákazy publikování.

„S velkým napětím jsem čekal na reakci komunistů, když vyšla moje první kresba v americkém týdeníku Time. To bylo tehdy něco docela neobvyklého,“ řekl k tomu.

Kupodivu skoro největší „opletačky“ však prý měl s Václavem Klausem: „Několik mých kreseb si vzal dost osobně, ačkoli osobní snad byla jen ta s textem Češi, nekraďte nám tady pera.“

Jeho specifický styl znají nejen dospělí, ale i děti, a to díky večerníčku O zvířátkách pana Krbce. „První tři díly mě bavily, pak už ne. Přece jen šlo o mechanickou práci a mě moc nebaví to, co si sám nevymyslím,” přiznával.

Spolehlivým refrénem v tvorbě Vladimíra Renčína jsou bezesporu postavy dvou svérázných tuláků: Dlabáčka a Rambouska. Ti originálním způsobem komentují strasti i radosti obyčejného života. Nejde o humor vysoce intelektuální, černý ani vulgární – je prostě takový „náš”.

Renčínovy kresby vyšly ve třicítce knih, na desítkách dalších knih se podílel jako ilustrátor. Mimo jiné byl také spoluautorem divadelní hry Nejkrásnější válka a autorem příležitostné řady známek z roku 1995.

Ke kreslenému humoru se tvůrce, který podle vlastních slov v dětství maloval a kreslil příšerně, dostával bezděčně přes literaturu. Renčín stále ležel v knížkách, dělal si výpisky, které zpestřoval obrázky. Textu ubývalo, kreseb přibývalo.

Rodák z Peček na Kolínsku (6. prosince 1941) strávil většinu života v Hradci Králové. Vystudoval ekonomickou školu a již jako osmnáctiletému mu vyšla první kresba v Zemědělských novinách. Po vojně se zacvičoval v Novinách Jablonecka a v chomutovském Nástupu.

Radiodokument