Rozhovor s Erikem Taberym (2017)

Přidal: Premek |

Říjen 27, 2017

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Erik Tabery.

Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: „Bez svobodných médií nemůže přežít svobodná společnost,“ říká Erik Tabery. In web ČRo Brno, 27. 10. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéfredaktor týdeníku Respekt napsal knihu s názvem Opuštěná společnost – česká cesta od Masaryka po Babiše. Na začátku října o ní besedoval se studenty Biskupského gymnázia a poté s veřejností v brněnské kavárně Spolek. Poslechněte si sestřih besedy, kterou moderoval šéfredaktor nakladatelství Paseka Jakub Sedláček.

Na otázku, proč se kniha jmenuje Opuštěná společnost, Erik Tabery odpovídá: „Když vypukla uprchlická krize, byl podle mne ten klíčový moment, kdy politická reprezentace měla s veřejností mluvit. Měla jí říkat, co se děje a jak se na to reaguje. Tehdy ale velká část politiků úplně zmizela z médií, anebo když už tam byla, tak říkala: To všechno Brusel. Oproti tomu, jak probíhala komunikace s veřejností v Německu nebo Rakousku, je to rozdíl planet. A proto se v Česku nejvíc děsíme toho, co se děje s uprchlíky. Protože to vzbudilo dojem, že politici vůbec nevědí co dělat.“

„Fascinovalo mě, kolik politiků v televizi říkalo, že se bojí, místo toho, aby na strach odpovídali konkrétními kroky,“ konstatuje Tabery. „Chtěli tím asi ukázat sounáležitost, ale to nefunguje. Myslím, že kdokoliv kdy vedl aspoň pět lidí, tak ví, že strach najevo dávat nikdy nesmí.“ Publicista soudí, že právě tehdy se promeškala důležitá chvíle a využily toho populistické síly. „Pro ně to byly žně.“

Šéfredaktor týdeníku Respekt psal tuto knihu, stejně jako obě své předchozí, nejdřív jen pro sebe. Zapisoval si události, jejich kontext a smysl, aby na ně jako novinář nezapomněl. „Já když píšu, tak o tom nikdo neví, ani v redakci,“ vysvětluje.

Svou třetí knihu považuje ve srovnání předchozími za nejtěžší. „Jedna byla o opoziční smlouvě a druhá o prezidentských volbách. Tady jsem ale musel strukturu mnohem víc promýšlet. Taky víc riskuju z hlediska závěrečné interpretace.“

Tabery na besedě ve Spolku vyprávěl i o tom, jak se dostal do redakce Respektu. Přivedl ho tam prý Ferdinand Peroutka. „Bude to už dvacet let, co jsem přišel do Respektu. Byl jsem tehdy v prvním ročníku na žurnalistice a v jednom semináři jsem dostal za úkol napsat něco o Peroutkově Přítomnosti, o které jsem do té doby nic neslyšel. Fascinovalo mě, jak brilantní novinář to byl po jazykové stránce, schopnosti popsat spoustu jevů. Ty články jsou v mnoha ohledech nadčasové,“ říká Tabery.

„Už tehdy jsem byl i čtenářem Respektu a přišlo mi, že je tam plno podobných prvků. Sešel jsem se proto s tehdejším šéfredaktorem Respektu Vladimírem Mlynářem, který mi řekl, ať se přijdu podívat na poradu – a už jsem odtud neodešel.“

Média jsou jedním z klíčových témat knihy Opuštěná společnost. „V dnešní době se ve světě médií děje gigantická a velmi rychlá proměna. Mění se to technologicky i ve vztahu k veřejnosti,“ uvažuje Tabery.

„Je to u nás i ve světě propojeno s pocitem, že média jsou součástí jakéhosi spiknutí proti veřejnosti. U nemalé části veřejnosti klesá důvěra vůči médiím. Jsem přesvědčen o tom, že pokud média nebudou chtít zažít svůj konec nebo proměnu ve služebnost, budou muset zásadně změnit svůj způsob fungování.“ Loajalita médií má být směřována ke čtenářům, posluchačům či divákům, a ne k majitelům, inzerentům nebo komukoliv jinému, konstatuje šéfredaktor Respektu.

Na média nelze nahlížet jako na pouhý byznys, je přesvědčen autor knihy Opuštěná společnost. A konstatuje, že význam veřejnoprávních médií dramaticky vzrůstá. „Proto jsme svědky tak častých útoků na ně. Já v nich vidím jeden z nejdůležitějších pilířů otevřené a svobodné společnosti,“ uzavírá Tabery.

Radiodokument