Kontexty – Ruská revoluce a umění 1/5 (2017)
Připravil Tomáš Glanc.
Účinkuje Jan Hartl.
Natočeno 2017. Premiéra 6. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h) v cyklu Ruský týden na Vltavě. Repríza 7. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin.). Repríza 5. – 9. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h); 24. – 28. 4. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h).
Obsah: 1. Revoluce jako metafyzická událost. - 2. Literatura o revoluci a revoluce v literatuře. – 3. Výtvarné umění aneb Rudým klínem bij bílé. – 4. Velkolepé revoluční hudební a divadelní inscenace. – 5. Ruští teoretikové a revoluční filmoví tvůrci.
Lit.: (anonym): Ruská revoluce a umění. In web ČRo 7. 11. 2018 (anotace). – Cit.: Revoluce je – ať se nám to líbí, nebo ne – fenomén, související s uměním. Je to energie, která působí všemi směry, bez ohledu na to, zda je vítána a přijímána, nebo zda je naopak odmítána a vzbuzuje strach a odpor. Rusista Tomáš Glanc připravil pět pohledů na ruskou revoluci a umění. Nejen na to, jak se revoluce odrážela v uměleckých dílech jako jejich téma a inspirace, ale i na revoluční změny uměleckých forem.
Revoluce jako metafyzická událost
Žádná revoluce se nevztahuje k jednomu jedinému datu, vždy má svou předehru a dohru, během které se promění a často shoří ve vlastním ohni. V úvodní části našeho cyklu si pokládáme otázku, kdy vlastně ruská revoluce začala, a připomínáme i potlačenou revoluci z roku 1905. Společenská atmosféra doby se otiskla do díla ruských symbolistů. Budeme hovořit ne tak o revoluci politické, jako spíš o její metafyzické, fatální, mytické podobě v uměleckých dílech.
Literatura o revoluci a revoluce v literatuře
Revoluci v Rusku zobrazovali literáti nejrůznějších estetických zaměření. Alexandr Blok v poémě Dvanáct vytváří jakési nové náboženství, Vladimir Majakovskij píše verše s pádným, do té doby neslýchaným rytmem. Básník Velemir Chlebnikov revolučním, za-umným způsobem zachází s jazykem. Prosazuje se žánr fantastiky, Andrej Platonov předkládá čtenářům fiktivní komunu Čevengur. Oficiálním vykladačem ruské revoluce pro celou Evropu se stává Ilja Erenburg.
Výtvarné umění aneb Rudým klínem bij bílé
Ruské výtvarné umění je přímo obrazem revoluční energie. Nejen že přináší abstrakci a počátky pop-artu, který se až mnohem později proslaví v Americe. V Rusku jsou založeny instituce, které modernímu umění poskytují zázemí – jedna z nich je ve Vitebsku, který máme spojený se jménem Marca Chagalla, ale kde působil také génius avantgardy Kazimir Malevič. Ke slovu se dostává i řada umělkyň, výtvarníci spolupracují s filmem a divadlem, rozvíjí se například textilní tvorba nebo typografie. Výtvarný výraz revoluce je svým způsobem úchvatný.
Velkolepé revoluční hudební a divadelní inscenace
Revoluci můžeme chápat jako svého druhu divadelní inscenaci – a některé její scény záměrně inscenovány byly. Ale i v divadelních domech pracují umělci jako Vsevolod Mejerchold novým způsobem, oproštěným od psychologie a realismu. Hudební skladatelé skládají konkrétní hudbu, do níž začleňují hluk strojů. Oslavy revoluce s hudbou a teatrální show jsou podívanou, jakou můžeme srovnat snad jen se současným zahájením olympijských her.
Ruští teoretikové a revoluční filmoví tvůrci
Ruský film byl nejen nástrojem revoluční propagandy, ale byl také uměním, kde se nové postupy a umělecké teorie nejzřetelněji uplatnily. Vznikají nejen dramatické filmy jako známý Křižník Potěmkin, zakládá se i film dokumentární a proměňuje se herectví. Ve filmu se revoluční avantgardní postupy zachovaly i pro budoucí generace.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku