Český Slavín (1960)

Dokumentární záznamy hlasů osobností české kultury z archivu Československého rozhlasu.

Pásmo připravil dr. Jan Wenig.  Spojovací texty čte Milan Friedl.  Režie Jiří Šrámek.

Ze záznamu hovoří Josef Hora, Vítězslav Nezval, František Halas, Konstantin Biebl, Josef Svatopluk Machar, František Xaver Šalda, Petr Bezruč, Vitor Dyk, Zdenka Baldová, Eduard Bass, František Křižík, Alfons Mucha, Marie Pujmanová, Jaroslav Ježek, Antal Stašek, Josef Čapek, Karel Čapek, Václav Vydra I. a další.

Vydal Supraphon v roce 1960 (5 LP, DM 15107 až 15111).

Obsah: LP 1/1 – Josef Hora – Úvaha o Máchovi; Vítězslav Nezval – Sbohem a šáteček, recitace; František Halas – Jak jsem se stal básníkem; Konstantin Biebl – Setkání s koloniálním úředníkem; LP 1/2 – Josef Svatopluk Machar – Vzpomínka na Jakuba Arbese; František Xaver Šalda – Úvaha o umění; Petr Bezruč – O Slezských písních; Viktor Dyk – Anebo (Já byl jsem smutný); LP 2/1 – Eduard Bass – O čtení; Jiří Mahen – Vyprávění o Rudolfu Těsnohlídkovi; Antal Stašek – Úvaha o českém dělnictvu v 19. století.

Pozn.: Nahrávky některých významných herců předních českých divadel byly v letech tzv. protektorátu využity zařazením do série gramodesek vydávaných gramofonovou firmou Ultraphon v řadě nazvané “Divadelní profily”. V poválečné reedici pak tyto snímky vyšly znovu na značce Supraphon. Dalšího publikování se některé tyto nahrávky dočkaly – tentokrát ovšem anonymně – až v roce 1960, kdy “kulturně osvětový odbor umělecké oblasti Gramofonových závodů n. p. Praha” vydal pro tehdejší Gramofonový klub pod názvem “Český Slavín” sérii pěti vinylových gramodesek o průměru 25 cm, na něž editor z významných osobností, natočených koncem dvacátých let techniky francouzské firmy Pathé, zařadil např. záznamy hlasů A. Muchy, Fr. Křižíka, M. Hübnerové a několika dalších osobností. Tato edice (doplněná o nahrávky hlasů dalších umělců především levicového zaměření) měla zbytečně skromný podtitul “Dokumentární záznamy hlasů vynikajících osobností české kultury z archívu Československého rozhlasu” – skutečný původ větší části snímků na tento soubor zařazených byl tedy zamlčen. (anotace)

Lit.: Gössel, Gabriel: Fonotéka České akademie věd a umění. In Fonogram 2, Praha: Radioservis, 2006.


If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)