Jiří Hájíček představuje „své“ básníky. S autorem připravila Martina Toušková.
Natočeno 2017. Premiéra 8. – 12. 1. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:25 – 6:30 h).
Obsah: 1. Josef Kainar: Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně (5 min). – 2. Milan Děžinský: Den – 3. Kamil Bouška: Klanění v lázni – 4. Šimon Leitgeb: Dva tahy (4 min). – 5. Tereza Riedlbaouchová: báseň bez názvu – „Můj muž na hrudi jezírko má…“
Lit.:Toušková, Martina – Hynčíková, Petra – BáSnění Jiřího Hájíčka. In web ČRo 3 Vltava, 10. leden 2018 (článek). – Cit.: Spisovatel Jiří Hájíček, držitel ceny Magnesia Litera za romány Selský baroko a Rybí krev, představuje básně, které ho v poslední době i dávno před lety oslovily.
„…mám rád básně, za kterými je cítit něco víc – atmosféra nebo kousek příběhu…“ Jiří Hájíček
Jiří Hájíček je zřejmě nejznámějším spisovatelem českého venkova. Na tom jihočeském ostatně vyrůstal a později i pracoval. Dnes žije v Českých Budějovicích a pracuje v bance. Vydal tři sbírky povídek – Snídaně na refýži (1998), Dřevěný nůž (2004) a Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku (2014) – a novely Zloději zelených koní (2001) a Fotbalové deníky (2007). V roce 2002 mu vyšel první román Dobrodruzi hlavního proudu. Oba následující autorovy romány Selský baroko (2005) i Rybí krev (2012) byly oceněny Magnesií Literou. Svou volnou „venkovskou trilogii morálního neklidu“ završil Jiří Hájíček románem Dešťová hůl (2016). Knihy Jiřího Hájíčka vyšly v angličtině, italštině, maďarštině, chorvatštině, makedonštině, běloruštině, polštině a bulharštině. Podle jeho novely Zloději zelených koní byl v roce 2016 natočen stejnojmenný film. Zfilmovány by měly být i romány Selský baroko a Rybí krev.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku