Železný muž (2017)

Přidal: Premek |

Leden 10, 2018

81. díl z cyklu Historie českého zločinu. Byl to pohledný mladík s neuvěřitelnou silou, kterému tleskali diváci, když v cirkuse trhal řetězy. Ale současně to byl brutální vrah. Jmenoval se Bedřich Krása a ve 20. letech minulého století měl za sebou desítky krádeží, při kterých bez váhaní i zabíjel. Hledali ho policisté celé republiky, až doplatil na svou slabost, kterou byly ženy. Skutečný kriminální případ pohledného vraha zpracovala Bronislava Janečková. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Použitá hudba Alois Palouček. Režie Dimitrij Dudík. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Jiří Suchý z Tábora, Matouš Ruml, Jaroslav Vlach, Jan Vondráček, Václav Knop, Ivan Řezáč, Antonie Talacková, Kamil Halbich, Ladislav Hampl.

Natočeno 2017. Premiéra 10. 1. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 17. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Pozn.: V pořadu byla využita původní hudba A. Paloučka k seriálu Cirkus Humberto (1980, režie Jiří Horčička).

Lit.: Janečková, Bronislava – Taud, Rostislav – Vaněček, Miloš: Železný muž. V cirkuse trhal řetězy, v civilu kradl a zabíjel. In web ČRo 2 Praha, 10. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do svých 19 let trhal Bedřich Krása v cirkuse řetězy coby železný muž Fortessini.

Hledali ho policisté celé republiky, až doplatil na svou slabost – ženy. Skutečný kriminální případ pohledného vraha.

Málokdo věděl, že slavný cirkusový železný muž Fortessini, je ve skutečnosti nechvalně proslulý zloděj a násilník Bedřich Krása. V 19 letech cirkus opustil a začal se věnovat tomu, co prý uměl nejlépe – loupežím, krádežím a přepadením.

Na některé „rány“, jak říkal krádežím, s sebou bral svého kumpána Františka Šustra a případně i další komplice, se kterými se náhodně potkal. Policistům a četníkům unikal i proto, že se rychle pohyboval na celém území republiky.

Pražská čtyřka zasahuje

Po přepadení pekaře Salaby v Trutnově se za pár dní ocitá v Brně, pak na Slovensku a brzy zase na Vysočině. Tam se 28. prosince 1924 pokusil o krádež v Lutránském mlýně u Šlapanova. Mlynář Laštovička skončil s rozbitou hlavou, služebná Kučerová s otřesem mozku.

Všechny oběti i svědci se ale shodovali v popisu jednoho z pachatelů: chlap jak hora se dvěma výraznými pihami na tváři, jednou vpravo nad rtem a druhou pod levým okem. Pátrání po totožnosti pachatelů se ujali zkušení kriminalisté z věhlasné pražské čtyřky – rada Karel Zámiš a komisař Alois Kinter.

Do pátrání se zapojují prostitutky

Šumavan 4. 1. 1925Foto: Šumavan

Předběžně Krásu identifikovali na základě fotografie a popisu v záznamech. Měl už na svědomí nějaké loupeže a napadení. Kriminalisté taky věděli, že vždycky, když prodá, co ukradl, navštěvuje v Praze několik nevěstinců. Hlavně U Štupartů a v Ungeltu. A mezi prostitutkami měli i své informátorky…

Brzy měli fotografii Bedřicha Krásy ve všech vetešnictvích a zastavárnách. Krása se ale asi měsíc po přepadení v Lutránském mlýně přesunul do podhůří Šumavy. Tam obcházel mlýny a snažil se pod záminkou dostat dovnitř.

Osudové dopoledne v Rajském mlýně

Vydával se tehdy buď za čeledína, který hledá práci, nebo za pracovníka Červeného kříže. U Hartmanic se zase vydával za Františka Kaplana, zástupce Masarykovy ligy proti tuberkulóze. Tak obhlížel hospodářská stavení a mlýny.

Nakonec se rozhodl, že další „ránu“ udělá u Majdlů v tzv. Rajském mlýně. Co přesně se v mlýně stalo v neděli 1. února 1925 mezi 9:00 a 12:00, na to není žádný svědek. Žádný živý svědek… Po poledni po návratu z kostela, našli mlynář s mlynářkou mlýn ve sněhové vánici podivně tichý…

Neušetřil ani nemluvně

U kamen ve světnici objevili mrtvolku svého devítiměsíčního synka a zmasakrované tělo 14letého čeledína Josky. Za postelí ležela babička Majdlová, také mrtvá. Vrah útočil sekerou, kterou sebral na dvoře mlýna. Že neušetřil ani devítiměsíční děcko, které ho nemohlo prozradit, svědčí o jeho krutosti.

Ve mlýně pak pachatel ukradl, co se dalo: haldu oblečení, asi 3500 korun, příbory, hodinky, dokonce staré mlynářce strhl z krku zlatý řetízek s křížkem a odešel v botách zavražděného čeledína. Svoje boty nechal na místě činu, ukryté ve stodole v obilí.

Poznal ho vetešník

Pachatele ten den před vstupem do mlýna zahlédl místní švec a dva školáci. Krásu podle fotografie identifikovali všichni tři svědci. Policisté, četníci i strážníci v Praze tak byli od poloviny února roku 1925 v pohotovosti. Místa, kam chodíval, kontrolovali v civilu i v uniformě.

Policejní fotografie pachatele byla otištěna v novinách. Na základě právě téhle fotografie vraha ve svém obchodě poznal vetešník Brenner v Maiselově ulici. Když ale Krása uviděl strážníka, dal se na útěk přes Čechův most.

Honička Prahou

Národní listy 20. 4. 1926Foto: Národní listy

Strážníci Wajda a Davídek pak Krásu pronásledovali až do Letenských sadů. Stíhání vyvolalo velký rozruch. Se silákem Krásou měli i dva muži co dělat, aby neutekl. Eskortu na pražskou kriminálku provázel zástup zvědavců. Tam ho pak policejní rada Kinter vyslýchal až do půlnoci.

Detektivové mezitím shromáždili v Praze všechny důkazy: boty z Rajského mlýna, rukou psaný lístek s falešným jménem a adresou z Hartmanic i výpověď jeho komplice Františka Šustra. Všechny důkazy svědčily jasně proti Krásovi.

Zpřetrhal i okovy ve vězení

Z vazby se dokonce pokusil třikrát uprchnout, protože stejně jako v roli železného muže v cirkuse, dokázal i ve věznici zpřetrhat okovy, kterými byl spoután. Při jednom útěku si dokonce chtěl uvolnit cestu tím, že zavraždí spoluvězně.

Při následné rvačce nejdřív zneškodnil i dva dozorce a podařilo se mu utéct až na dvůr. Tam ho ale oba dozorci ještě za pomoci správce věznice konečně zneškodnili a Krása skončil ve svěrací kazajce. Soudní proces s ním se proto konal za mimořádných bezpečnostních opatření.

Trestu smrti se vyhnul

Na základě shromážděných důkazů byl Bedřich Krása odsouzen za tři vraždy, dvě ublížení na zdraví a několik desítek loupeží. Dostal bez několika dní 20 let. V čase vražd mu totiž bylo 19, podle tehdejších paragrafů tedy mohl dostat jen trest pod 20 let. Kdyby mu bylo o rok víc, dostal by trest smrti.

Radiodokument