{Vitka} (2018)

„Naše inscenace je o Vítězslavě Kaprálové – brněnské dirigentce, skladatelce, první ženě, která výrazně uspěla v tomto většinou mužském oboru. Její skladby inscenoval orchestr BBC, a to i přesto, že jí bylo pouhých dvacet pět let. Takto brzo byl její život přerván smrtí.“

Popisuje životní příběh Vítězslavy Kaprálové režisérka Anna Petrželková. Na osobnost této skladatelky je možné nahlížet z mnoha perspektiv – jako na umělkyni, dívku, která je semletá velkými historickými událostmi nebo na člověka, který je v poměrně mladém věku udolán smrtelnou nemocí.

Autorka Kateřina Tučková popisuje Vítězslavu Kaprálovou z pohledu toho, jak tato mladá skladatelka přistupovala ke své tvorbě: „Ono se ukazuje, že to určující v jejím životě byla tvorba a naprostá nutnost a oddanost k tvoření. To se mi zdálo obdivuhodné a to jsem taky v rámci té hry akcentovala.“

„Bylo to fascinující… koukat Katce přes rameno, jak splétá ty osudy do sebe,“ vzpomíná Anna Petrželková. Při psaní vycházela Kateřina Tučková i z autentických materiálů. Inspirovala se například vydanou korespondencí Vítězslavy Kaprálové, vzpomínkami nebo beletrií, která o této skladatelce byla napsána. Zároveň je ale ve hře patrný i autorský vklad.

„V určité chvíli vždycky dochází k tomu, že na všechno to nastudované musí člověk tak nějak zapomenout, aby byl schopen vystavět hru, která bude mít pointu. Člověk to bude moci prožít s tou postavou, což znamená, že na spoustu věcí musí musí zapomenout, nevložit, obejít nebo je říct jinak.. Je to vlastně tak trochu moje Vitka. Já jsem ji nahlížela jako silnou osobnost, která je odevzdaná svému dílu a jde i přes mrtvoly.“

Dalším tématem hry je motiv ženy ve světě mužů. Tomu pomáhá i scénografické řešení, které připomíná orchestřiště nebo koncertní pódium, které je plné nafoukaných muzikantů neschopných přijmout jako dirigenta ženu.

Důležitou roli v inscenaci hraje také osobní život Vítězslavy Kaprálové, který je úzce spjatý s její profesní kariérou a vytváří k ní paralelu, pokračuje dramaturgyně Lucie Němečková:„Dokázala vést několik hudebních motivů, několik vztahů zároveň, aniž by došlo k úplné disharmonii.“