Kontexty – Česká univerzita v kontextu evropské vzdělanosti 1/5 (2018)

Přidal: Premek |

Duben 3, 2018

Připravila Eva Schulzová.

Natočeno 2018. Premiéra 2. – 6. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 2. – 6. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h).

Obsah: 1. Ztracené insignie. Kam zmizely na konci 2. světové války nejstarší reprezentativní symboly a písemnosti? Repríza 3. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin). – 2. De modulo studendi aneb Jak úspěšně studovat? Latinský traktát De modulo studendi udílí studentům rady ke studiu i do života. Repríza 4. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin). – 3. Persona non grata 1: žena. Boj žen o právo na studium, portrét lékařky Anny Honzákové, která promovala v roce 1902. Repríza 5. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin). – 4. Persona non grata 2: cizinec. Karlova univerzita – česká či evropská univerzita? Historie a současnost. Repríza 6. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin). – 5. Alma mater. Univerzita a její místo v české společnosti dříve a dnes.

Lit.: Schulzová, Eva: Česká univerzita v kontextu evropské vzdělanosti. In web ČRo 3 Vltava, 6. duben 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Zakládací listina Univerzity Karlovy je datována 7. dubna 1348. Řeč je ovšem o listině, vystavené a podepsané králem císařem Karlem IV., protože k zakládacím dokumentům patří ještě dva další, listina papeže Klementa VI., potvrzená v Avignonu o rok dříve, a tzv. Eisenašský diplom z roku 1349. K 680. výročí založení jedné z nejstarších evropských univerzit se v Kontextech zamyslíme nad několika méně známými okamžiky jejích dějin.

Ztracené insignie

Univerzitní insignie, pečeť a žezlo, jsou symbolickým odznakem důstojnosti rektorského úřadu. Jsou důležitým identifikačním prvkem. Původní insignie se na konci 2. Světové války ztratily. O jejich zmizení, ukrytí nebo zničení existuje řada teorií, seznámíme se s nimi v prvním díle seriálu.

De modulo studendi aneb Jak úspěšně studovat?

Traktát De modulo studendi – O způsobu studia napsal neznámý autor v 15. století patrně v době, kdy sám v Praze na univerzitě studoval astronomii. Text patří mezi poměrně četné, satirické i vážně míněné návody, jak s úspěchem projít univerzitním studiem. Jeho text se dochoval v jediném opise a je uložen ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde ho našel, analyzoval a z latiny přeložil Jan Odstrčilík.

Persona non grata 1: žena

Od kdy směly na Univerzitě Karlově studovat ženy? Na tuto otázku odpovídá 4. díl seriálu a představuje první promovanou absolventku, lékařku Annu Honzákovou.

Persona non grata 2: cizinec

Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Toto rozhodnutí nebylo jazykové, ale územní, do českého univerzitního národa se počítali i na území Čech žijící Němci. Král Václav IV., podporován Janem Husem, zvýšil Kutnohorským dekretem počet českých hlasů na 3 proti jednomu hlasu všech ostatních národů. Nešlo o nacionální akt, pozadí bylo politické, ale od té doby vedeme česko-německý spor o pražskou univerzitu. Tomu bude věnován další díl Kontextů.

Alma mater. Univerzita a její místo v české společnosti dříve a dnes.

O významu Univerzity Karlovy pro vzdělanost českého národa není pochyb, založena však byla s větší ambicí, jako univerzita evropská. V tomto svém významu prošla mnohými peripetiemi. Seriál Česká univerzita v kontextu evropské vzdělanosti uzavře současný rektor (a někdejší absolvent) Tomáš Zima její charakteristikou jako instituce, plně zapojené do mezinárodních akademických struktur.

Radiodokument