Osudové ženy – Leopoldina Ortová de Pauli (2018)

Přidal: Premek |

Duben 12, 2018

50. díl cyklu Osudové ženy. Portrét herečky, mecenášky a manželky defraudanta. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek, hudebně spolupracoval Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Hostem je Martina Bittnerová, spisovatelka a publicistka.

Účinkují Olga Kaštická, Marek Adamczyk, Viktor Javořík, Jan Teplý a Aleš Procházka.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 4. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 18. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). K poslechu zde.

Lit.: Dvořáková, Eva – Luptáková, Věra: Kvůli manželovi se vzdala kariéry. Připravil ji o mnohem víc. Osudové ženy: Leopoldina Ortová de Pauli. In web ČRo 2 Praha, 13. 4. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Už jako velmi mladá dívka se Leopoldina de Pauli dostala do Švestkova divadla. Ve stejné době tady začínal i slavný český divadelník Pavel Švanda ze Semčic,“ popisuje publicistka Martina Bittnerová. Své první dětské role hrála Leopoldina právě pod jeho režijním vedením.

Osud uznávané komediální herečky připomínal spíš tragédii. Přes všechno, co ke konci života prožila, zůstala silnou a nezlomenou ženou. Díky síle své osobnosti.

Herečka Leopoldina Ortova de Pauli (18. 2. 1847–7. 3. 1903) zářila na divadelních prknech v komediálních rolích naivek a salónních dam. Její osud ale spíš připomínal tragédii. Provdala se až ve 37 letech. Jejím vyvoleným byl vrchní účetní Svatováclavské záložny. Později se stal největším defraudantem konce 19. století, jaký se pohyboval na území Čech.

„Byl rádoby štědrým sponzorem vlasteneckého a kulturního života té doby. Rád poskytoval různé dary a byl za ně obdivován. Jeho cesty vedly i k divadlu, protože to bylo centrum pražského kulturního života. Taky to ale byl chvástal a hochštapler, kterému šlo jen o obdiv druhých lidí, “ říká spisovatelka a publicistka Martina Bittnerová.

Záhadná výhra v loterii

Herečka ho dokázala skvěle reprezentovat, ale i věrně milovat. Necelý rok po svatbě se jim narodil jediný syn Josef. Když koncem roku 1887 přišel její muž se zprávou, že vyhrál nejvyšší výhru v loterii, stali se z nich ze dne na den jedni z nejbohatších lidí v Praze. Josef Ort pořídil rodině tři domy. A i když Leopoldina tvrdila, že by nebyla schopná se vzdát hraní, opustila Národní divadlo a přizpůsobila se novému životnímu stylu.

„Doma si zařídila salón, kde ji navštěvovali bývalí kolegové a kolegyně od divadla. S mužem podporovali charitativní spolky a přispívali na dobročinné účely. Ne všichni jim ale jejich jmění přáli. Ort se uměl chovat provokativně a toužil se dostat do komunální politiky. Povedlo se mu to. V prosinci 1900 byl zvolen členem sboru obecních starších v městském zastupitelstvu. I v tom ho jeho žan podporovala. Žila jeho život a ne svůj.“

Ort měl ale i druhý život

Manžel Leopoldiny Ortové de Pauli Josef Ort byl vrchním účetním Svatováclavské záložny v Praze. Po jeho náhlé smrti vyšly najevo jeho podvody.

Josef Ort ale náhle v březnu 1902 zemřel. Leopoldině se zhroutil celý svět. Pohřeb ještě proběhl v pompézním stylu se všemi okázalostmi a poctami hodnými jeho postavení. Krátce na to ale vyšlo najevo, že v záložně, kde pracoval, se děly podivné finanční machinace. Vyšetřování nakonec odhalilo škodu přes 7 milionů korun.

Sám Ort stačil zpronevěřit téměř 300 tisíc. Leopoldina neměla o manželových podvodech nejmenší tušení. Hněv davu se ale obracel proti ní. Byla vyslýchána, nucena rozprodat většinu majetku a splácet dluhy. Ti, co ji před tím zbožňovali, se k ní obraceli zády. Z uznávané herečky a pražské osobnosti se stala žena na okraji společnosti.

K divadlu se už nikdy nevrátila

Později vyšly napovrch i manželovy nevěry a záliby v bujarých večírcích. „Leopoldina přesto stále věřila, že byl příkladný člověk. Milovala ho až do konce svého života.“ Zemřela náhle v 56 letech během stěhování z domu ve Štěpánské ulici, který musela prodat. K divadlu se tak už nikdy nevrátila. Ortovy dluhy splatil až jeho syn.

Leopoldina přitom vyrůstala ve velmi skromných poměrech. Odmalička chtěla hrát a taky hrála. Protože jí ale jediná pražská divadelní scéna nebyla schopná poskytnout příležitost, šla podobně jako její kolegyně na několik sezón do německých divadel v Liberci, v Teplicích nebo v Dessau.

„Když přišla derniéra pohostinského vystoupení v Prozatímním divadle, udála se nevídaná věc. Diváci začali skandovat její jméno. Nechtěli přijít o svou oblíbenou herečku a tímto způsobem donutili vedení, aby Leopoldinu trvale angažovalo.“

Diváci si ji vybučeli

Česky mohla hrát až v roce 1873, kdy hostovala v Prozatimním divadle. Získala si publikum i kritiku, divadlo jí ale stálé angažmá nenabídlo. Dokud nepřišla derniéra a diváci nezačali skandovat její jméno. Donutili tak vedení divadla, aby jí od 1. února 1874 dali smlouvu.

„Leopoldina Ortová de Pauli patří mezi osudové ženy nejenom proto, že se stala uznávanou komediální herečkou, ale především silou své osobnosti. Přese všechno, co si ke konci svého života prožila, zůstala silnou a nezlomenou ženou,“ uzavírá Bittnerová.

Radiodokument