Tereza Bínová a Emma Kausc na Skleněné louce (2018)

Emma Kausc (nar. 1998) se stala laureátkou 44. ročníku Literární soutěže Františka Halase a zároveň získala Zvláštní cenu Klementa Bochořáka, spočívající ve vydání básnické sbírky knižně dosud nepublikujícímu autorovi. Následně byla za svou sbírku Cykly (Šimon Ryšavý 2017) nominována na cenu Jiřího Ortena.

Poezie Emmy Kausc reflektuje život mladého člověka v multimediálním světě. Sama autorka o sobě tvrdí, že nejraději tvoří takzvaným automatickým psaním, proudy aktuálních myšlenek a emocí přetváří v originální verše.

Mladá básnířka odjíždí příští rok na studia do Londýna, kde se bude věnovat, jak jinak, psaní, přesněji oboru komparativní literatura. Je také dost možné, že její další tvorbu si budeme moc přečíst už v angličtině!

Druhá z autorek, Tereza Bínová (nar. 1990), je všestranně nadanou tvůrkyní, kromě poezie se věnuje i výtvarné a grafické činnosti, čas od času je dokonce propojuje. Bínová bere tvorbu poezie a umění obecně jako jednu z dílčích aktivit ve svém životě. Na rozdíl od Emmy Kausc tvoří systematicky, básně píše poměrně dlouhou dobu a stejně tak dlouho se věnuje jejich úpravě a korekci.

Sbírka Mezera je prázdné místo (Weles 2018) není její prvotinou, v minulosti už autorka v nakladatelství Dobrý důvod vydala dvě publikace.

Z rozhovorů s Martinou Jelínkovou se dozvíte, co a jak obě autorky při tvorbě ovlivňuje, jak vnímají poezii jako takovou, jak v básních pracují s osobními tématy a jak se v nich vypořádávají s vlastními prožitky, a v neposlední řadě jaké na svou tvorbu mají ohlasy – ať už ze strany publika, nebo odborné veřejnosti.