Host Lucie Výborné – Filip Hrbáček (2018)

Přidal: Premek |

Červen 12, 2018

Hostem je geomorfolog Filip Hrbáček. Čeští vědci prý našli na Antarktidě důkazy klimatické změny, když zkoumali tání ledovců. Na co stačí sondýrka a kde nastupují elektronická data? Jak vypadá sídlo Masarykovy univerzity na Antarktidě? Přišla ponorková nemoc? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).

Lit.: Výborná, Lucie – Švarcová, Alžběta: Klima se mění, dokazují čeští vědci na Antarktidě. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na Antarktidě už strávil pěknou část života. Během čtyř různých vědeckých expedic tu prožil kolem 150 dní. A to na kontinentě, který nemá nejzápadnější ani nejvýchodnější bod a který není trvale obydlen, není rozhodně málo. „Příští rok nejspíš nepojedu. Z vlastního rozhodnutí. Dva roky po sobě stačily, chci si udělat pauzu,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou geomorfolog Filip Hrbáček.

V centru jeho zájmu je takzvaný permafrost: tedy svrchní část půdy, která během léta rozmrzá. „Máme na Antarktidě síť meteorologických stanic, teplotní senzory v půdě každou půl hodinu zaznamenávají data. Data ale musíme stahovat na místě,“ popisuje vědec.

Máme na Antarktidě síť meteorologických stanic, teplotní senzory v půdě každou půl hodinu zaznamenávají data. Data ale musíme stahovat na místě. Filip Hrbáček

Kromě údržby přístrojů se ale na antarktických expedicích věnuje i ručnímu měření. Jak to vypadá? Jednoduše: představte si geomorfologa, jak kráčí po Antarktidě a na předem vytipovaných místech vráží do země ocelovou tyč. „Jde o tradiční způsob, který se od nemapěti při studiu polárního prostředí používá. Bez hrubší manuální síly se ani tato jemná technologie neobjevuje. Je to kombinace hrubé síly a jemné analytiky,“ říká.

Klimatické změny

A výzkum Filipa Hrbáčka a jeho kolegů už nese první výsledky. Zjistili mimo jiné i to, že v letech 2006 až 2015 docházelo v celé západní části Antarktidy k výraznému ochlazování – což bylo ještě v 90. letech něco nepředstavitelného.

V dlouhodobém hledisku se často mluví o globálním oteplování, vývoj na Antarktidě je přesto podle Filipa Hrbáčka součástí přirozeného trendu. „Podobný vývoj, jaký zažíváme v posledních 12 letech, byl pozorován už třeba na konci 60. let. 15 až 20 let se otepluje a pak přijde zhruba desetileté období, kdy se ochlazuje,“ popisuje.

Radiodokument