Pro a proti – Zdanění náhrad církvím (2018)

Komunisté žádají podporu od ANO a ČSSD, jen tak budou tolerovat jejich případnou koaliční vládu. V prvním čtení návrh prošel, a to i podporou SPD Tomia Okamury. Teď ho ale ještě čeká dlouhý legislativní proces a nejedna bouřlivá diskuze.

Finanční náhrady církvím je třeba zdanit. Budeme o tom ve Sněmovně debatovat ještě ve 2. a 3. čtení. Můj osobní názor je mírně pro, tedy je třeba náhrady zdanit. Milan Feranec, poslanec hnutí ANO

Nejde o zdanění, ale o retroaktivní snížení jednou dohodnuté částky. Institut zdanění je jen prostředek, který k tomu chtějí navrhovatelé zneužít. Je to pro nás nepřijatelné. Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví (ERC)

Podle poslance hnutí ANO Milana Ferance, který je zároveň místopředsedou sněmovního rozpočtového výboru, využívá návrh dikci zákona se standartní sazbou pro daň z příjmů právnických osob. Výše náhrad prý byla v době vydání „naceněna“. Co se poslanci, na celkových 59 miliardách korun během 30 let (navýšených o inflaci), nezdá?

„Šlo o částku za konkrétní majetek, který není možno vydat. Hlavně za lesní a zemědělskou půdu, ale i za některé budovy. Pokud byla zemědělská půda oceněna částkou 440 tisíc za hektar, tak všichni, kteří se v zemědělství pohybují, dobře vědí, že ta cena není reálná ani dnes,“ říká poslanec ANO.

Účelová manipulace?

Podle generálního sekretáře Ekumenické rady církví Petra Jana Vinše je to jen účelová manipulace fakty. „Všichni, kteří tehdy byli součástí dohadovací komise už v roce 2014, dobře vědí, že se většina zemědělské a lesní půdy zahrnula do naturálních restitucí. Takže náhradová částka je vypočítána z jiných ploch. Považuji tyto argumenty jen za účelovou manipulaci,“ zlobí se Vinš. Vydat se totiž prý mohlo jen to, co bylo v majetku státu, a ne to, co v průběhu let přešlo na jiné.

Podle poslance Ferance ale suma náhrad za nevydaný majetek tvoří z těch 59 miliard větší část. A asi 30 miliard korun. „My nezpochybňujeme princip církevních restitucí, my jen říkáme, že náhrady byly příliš vysoké. Zvlášť ve srovnání s restitucemi u fyzických osob. Staré křivdy přece nejde řešit křivdami novými. Teď by to bylo na daňových poplatnících.“

Křivda vs. křivda

Argumenty ze strany ANO prý ale nejsou vůbec nové. „Tehdy to, co církve říkaly, ale všem stačilo a teď se to zas vytahuje. Kdyby se tento zákon nakonec přijal, tak hlavní křivda bude k českému právnímu řádu. Protože před 11 lety tady byly uzavřeny občanskoprávní smlouvy mezi státem a církvemi a stát se zavázal nemařit jejich účel. Teď ale zneužívá svou legislativní pravomoc a maří účel smluv, které sám uzavřel,“ tvrdí sekretář Vinš.

S tím poslanec Milan Feranec nesouhlasí. „Parlament je přece jediný institut, který stanovuje rozsah zdanění a i to, co se v budoucnu danit bude. My si riziko tohoto návrhu uvědomujeme, stejně tak i vláda, která konstatovala, že nové zdanění náhrad může vyvolat soudní spor. Je ale třeba, aby se tento problém konečně a jednou pro vždy vyřešil. Třeba i ústavními soudci,“ dodává poslanec.

Podle Vinše se prý zapomíná na to, že zákon o církevních restitucích má dvojí účel. „Šlo o odstranění majetkových křivd, ale taky o vypořádání vztahu mezi státem a církví. Stát přece přestává přispívat na platy duchovních.“ A co říká na srovnávání s restitucemi fyzických osob?

„To rozhodně případné není, protože církve jsou v jiné situaci než jakákoli jiná fyzická osoba. Je tady i ta druhá otázka vypořádání vztahu se státem, která zakládá potřebu církví mít majetkovou základnu pro své autonomní působení, jak to ostatně konstatoval i Ústavní soud,“ dodává Vinš.