Vražda v Bolzanově ulici (2018)

Přidal: Premek |

Červen 19, 2018

100. díl cyklu Historie českého zločinu. Seriál skutečných kriminálních případů Historie českého zločinu právě dospěl ke svému stému pokračování, a to si žádá mimořádné téma? Autorka cyklu Bronislava Janečková je našla v tisku a v dokumentech z roku 1919. Dvojnásobná vražda a případ vyřešený během tří dnů. Mimořádné nasazení elitních detektivů: policejní rada Knotek, policejní komisař Vaňásek a tehdy mladičký inspektor Bubník a jeho pověstné štěstí? A na závěr bonbónek: o mordu v Bolzanově ulici napsal písničku Karel Hašler. Dochoval se jen text, ale zvukový režisér Petr Šplíchal se ji se svými kolegy pokusil pro tento díl natočit tak, jak tehdy mohla na oslavu detektivů v Karlínském varieté skutečně zaznít. Scénář Bronislava Janečková a Miloš Vaněček. Režie Dimitrij Dudík. Zvuk Petr Šplíchal.

Účinkují Jaromír Meduna, Otakar Brousek II., Miroslav Táborský, Jitka Jirsová, Ota Jirák, Ivan Řezáč, Anna Theimerová, Marek Holý, Václav Vomáčka.

Natočeno 2018. Premiéra 20. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 7. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). K poslechu na YouTube.

Lit.: Vaněček, Miloš – Taud, Rostislav – Janečková, Bronislava: Vražda v Bolzanově ulici. In web ČRo 2 Praha, 20. červen 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Jubilejní 100. díl Historie českého zločinu. Dvojnásobná vražda vyřešená během tří dnů díky triu elitních detektivů – rada Knotek, komisař Vaňásek a inspektor Bubník. Za vyřešení brutálního zločinu dostali elitní detektivové hašlerku. V audiu zazní i vraždou inspirovaná Hašlerova píseň nebo unikátní archivní záznam vyprávění inspektora Bubníka.

V říjnu 1919 našli v bytě v pražské Bolzanově ulici dvě ošklivě zmasakrovaná ženská těla – 42leté služky Marie Mirtlové a 75leté paní Žofie Kallbergové. Na vyřešení dvojnásobné vraždy byli nasazeni elitní detektivové – vrchní policejní rada Josef Knotek, policejní rada Josef Vaňásek (na snímku níže) a tehdy mladý inspektor Zdeněk Bubník.

Podle neporušeného zámku a dveří i podle krevních stop a poloh těl to vypadalo, že ženy do bytu vraha samy pustily. Zaútočil pravděpodobně nejdřív na starou paní na pohovce. Údery vedl zezadu, aby ženu překvapil. Na služku útočil zpředu. Napadl ji v předsíni a dobil v kuchyni.

Držela v ruce svazek klíčů a oblečená byla jako na procházku, jako by se chystala odejít, nebo právě přišla. Pachatel na místě činu nechal vražednou zbraň – silnou trubku i ohnutou vidličku, kterou páčil příborník. Metoda daktyloskopie se tehdy ale nepoužívala.

Po převratě byla taková konjunktura zločinů, že jsme byli prací přetíženi. Jeden případ sledoval druhý. Hned začátek jsem měl dobrý. Tři dny po nastoupení zatýkal jsem svého prvého loupežného vraha, když ještě hodinu před tím zdála se věc naprosto ztracenou.
inspektor Zdeněk Bubník v archivním záznamu

Příliš mnoho svědků

Ze způsobu provedení detektivové alespoň soudili, že nejde o žádnou „známou“ firmu, spíš nováčka. Z bytu se ztratilo ložní prádlo, ubrusy a taky šperky: náušnice s brilianty, přívěsek ve tvaru macešky s ametystem, zlatá jehlice ve tvaru dýky zdobená rubíny. Byt pravidelně navštěvoval jeden muž, nosil uhlí a mléko.

Během několika hodin vydalo policejní ředitelství vyhlášku, ve které byly popsány ukradené věci. Hledali se svědci, kteří by mohli spatřit vraha. Za informace, které povedou k pachateli, byla odměna 5000 korun. A tak se se svědectvími roztrhl pytel. Výslechy desítek svědků nakonec spíš zdržovaly.

Tři směry vyšetřování

Pátrání muselo jít jinudy. Jeden tým detektivů se zaměřil na zastavárny a překupníky zlata, kde hledali ukradené věci. Druhý tým se snažil zjistit, kde mohl vrah vzít vražednou zbraň. Třetí tým se zaměřil na pomocníka v domácnosti vdovy Kallbergové, který měl v Holešovicích obchodovat s uhlím a moukou.

Právě poslední směr vyšetřování slavil díky inspektoru Bubníkovi úspěch. Šlo o synovce obchodníka Benzy Jindřicha Přibyla, kterého od ledna hledal i vojenský soud pro dezerci z pluku ve Vysokém Mýtě. Bohužel ani obchodník netušil, kde Přibyl je. Vyhodil ho.

Pomohla návštěva vykřičeného domu

Jeho fotografii detektiv Bubník získal od pracovnice vykřičeného domu ve Štupartské ulici. Po jejím otištění v novinách se ozvali lidé, kteří od Přibyla nakoupili ukradený majetek. Na případu teď dělala stovka policistů. Prohlíželi se nevěstince, nádraží, montérské firmy, opuštěné domy… Na spánek měli dvě hodiny.

Nakonec dostali echo, že se Přibyl chystá na tancovačku do vyhlášené tančírny Apollo na Vinohradech. Na vraha tam pak čekalo pět policistů. Zapíral jen několik hodin. Dopadení tak trvalo jen tři dny. Na rozsudek smrti si Přibyl musel počkat půl roku.

Hašlerka pro detektivy

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk mu ale udělil milost a trest změnil na 20 let žaláře. Karel Hašler o úspěchu detektivů složil Píseň o mordu v Bolzanově ulici:

Stůjte, lidé drazí, dnes je málo lidství,

neb se každý člověk chystá na zlodějství.

To nezmizí navždy,

skoro den každý

dočteme se ňáké vraždy.

Kdo nemá co dělat, podporu jen bere,

pak ho furt jen dlouhá chvíle žere.

Po Praze se courá,

ve skladišti šťourá,

do ruky mu padne jedna velká roura.

Z jedné služky vytáh, paní její vdova,

že doma v pokladničce milióny chová.

Pak ten hrozný montér

proved strašný skutek,

sebral zlato, šperky a pak utek.

Sherlock Bubník, přišel na to krátce,

o vrahu si zjednal přesné informace.

Věděl, ten je z hovad,

ten se nešel schovat,

ten šel lup svůj protancovat!

Chytli ho a zle se daří vrahu,

trpce stěžuje si: To je za námahu!

Takhle svět oplácí!

Chuť se ztrácí k práci

v separaci na Pankráci.

Jubilejní 100. případ

I tuto píseň, spolu s hlasem inspektora Bubníka z archivního záznamu, můžete slyšet v jedinečné dramatizaci jubilejního 100. dílu Historie českého zločinu. Dochoval se sice jen text písně, ale zvukový režisér Petr Šplíchal se ji se svými kolegy pokusil natočit tak, jak tehdy skutečně mohla znít.

Radiodokument