Na návštěvě – Prokop Sziostrzonek (2018)

Přidal: Premek |

Červen 25, 2018

Připravila Eva Hazdrová – Kopecká.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 6. a 1. 7. 2018 (ČRo D-dur, 8:00 – 12:00 h).

Lit.: Hazdrová-Kopecká, Eva: Z první třídy jsem přišel s pláčem. Prý nemám zvuk! In web ČRo D Dur, 24. červen 2018 (článek). – Cit.: O víkendu 30.6. budeme na návštěvě v clausuře Břevnovského kláštera, u arciopata Prokopa Sziostrzonka.

Na návštěvu se tentokrát vydáme na úžasné místo v Praze, jímž kráčela historie, kde musí zaplesat srdce milovníka historie i umění, a kde je dobře na těle, ale především na duchu: totiž do areálu Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Praze-Břevnově, nejstaršího mužského kláštera v českých zemích, který založili kníže Boleslav II. a pražský biskup svatý Vojtěch už v roce 993. O tisíc let později – při příležitosti slavného milénia – povýšil Papež Jan Pavel II. břevnovské opatství na arciopatství. Je zde nádherně, v bazilice svaté Markéty, v klášteře i v přilehlé zahradě. Však je také areál chráněn jako národní kulturní památka. Mají zde výtečnou restauraci a v klášteře dokonce nejstarší tradici vaření piva v celé zemi! Nás samozřejmě zajímá především umění, kterému se zde daří mimořádně dobře, hudba: pořádají se zde Břevnovská nokturna, u sv. Markéty působí velmi dobrý chrámový sbor, nedávno renovované barokní varhany mají krásný zvuk a dokonale se propojují s diezenhoferovským barokním prostorem.

Naším hostitelem ve dvou dopoledních bude sám představený zdejších benediktinů – arciopat Petr Prokop Sziostrzonek, který pozvání stanice D-dur přijal rád a vstřícně. Posluchačům Českého rozhlasu je dobře známý z různých stanic a různých pořadů, ale aby ve dvou čtyřhodinových pořadech takto uceleně hovořil pouze o hudbě, to je pro něj vůbec poprvé. A protože mottem benediktinů je „Ora et labora“ (Modli se a pracuj), i naše natáčení pojal arciopat Sziostrzonek jako poctivou práci: přišel s úsměvem a dokonale připraven, suverénně hovořil do mikrofonu a nabízenou přestávku vždy odmítl. A byla to v jedné z klášterních komnat, kam jen klauzura dovolila dojít, radost natáčet: pan arciopat je zvyklý mluvit nejen k věřícím, ale i k posluchačům, k hudbě má navíc velmi blízko už od útlého dětství, i když mu prý paní učitelka ve škola řekla, že „nemá zvuk“, jak to doma s brekem interpretoval. Dnes je nejen jejím milovníkem, ale i znalcem. A svým hudebním výběrem posluchače jistě potěší.

První (sobotní) zastavení pojednal jako setkání s hudbou, kterou poslouchal jako chlapec, když rodiče odešli do práce a on měl ještě čas před odchodem do školy. Nutno poznamenat, že času bylo poměrně dost – už tehdy (jako dnes) vstával ve čtyři hodiny. Jako milovník klarinetu, na který se učil, a zvuku dalších dechových nástrojů stále poslouchal nástrojové koncerty. Pro nás vybral třeba známý klarinetový Es dur od F. V. Kramáře, hned dva koncerty od Antonia Vivaldiho, kterého měl vždy rád už jen proto, že to byl „kolega duchovní“, jeden z BachovýchBraniborských koncertů, protože baroko ho už jako chlapce zvláštním způsobem uklidňovalo a naplňovalo, ale také slavný klavírní koncert b mollP. I. Čajkovského, protože za jeho zvuků se mu krásně romanticky snilo. Prokop Sziostrzonek má ale také blízko k jazzu, k němuž se dostal přes hru na klarinet a později saxofon. Takže nebude chybět George Gershwin s tím známým klarinetovým glissandem v úvodu Rapsodie v modrém. Už jako kluk měl blízko ke klášterům a kultuře, jež se tam pěstovala, takže pochopitelně objevil Carmina buranaCarla Orffa, a svá rána často plnil i Beethovenem, jehož Devátá s Ódou na radost mu dodávala naději.

Druhé (nedělní) vysílání už bude příznačně duchovní hudba tak blízká srdci břevnovského pana arciopata. A bude to jeden skvost za druhým: od DvořákovyLužanské přes AllegrihoMiserere, žalm Dixit Dominus v Händelově zpracování, ČajkovskéhoLiturgii sv. Jana Zlatoústého, neboť „pravoslaví je druhou plící církve“, TůmovoStabat Mater s myšlenkou na všechny trpící, RybovyLoretánské litanie, „protože Ryba není jen rybovka“, BachovoMagnificat, protože je v něm tolik radosti, a na závěr opět Antonín Dvořák: Te Deum, protože stále máme být zač vděčni.

Odcházelo se nějak „lehčeji“ po natáčení z Břevnovského kláštera. Slova jeho arciopata zaznamenal mikrofon a partitury jsou připraveny. Nechte se pozvat na návštěvu k Petrovi Prokopu Sziostrzonkovi!

Radiodokument