Hvězdy na dně šachty (2003)

Přidal: Přemek |

Červen 8, 2009

Ladislav Dvořák. Povídka českého spisovatele (1920-1983) ze sbírky Nelidský kůň. Všednodenní příběh z šedesátých let. Povídka významného představitele tzv. „rozptýlené generace“ české poválečné literatury. Připravil Dominik Mačas. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje René Přibil.

Nastudovala Plzeň v roce 2003. Premiéra 16. 2. 2003 (ČRo 3 Vltava, 18:15 h). Repríza 23. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 30. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: (anonym): Ladislav Dvořák: Hvězdy na dně šachty. In web ČRo 3 Vltava, 11. 2. 2003 (anotace). – Cit.: Do pravidelného nedělního pořadu Klasická povídka jsme pro vás vybrali text Hvězdy na dně šachty od významného představitele české poválečné literatury, básníka a spisovatele Ladislava Dvořáka. Povídka vyšla poprvé v knize Nelidský kůň, kterou v roce 1966 vydal Československý spisovatel v řadě Život kolem nás. Pořad, který je zároveň připomínkou letošního dvacátého výročí autorova úmrtí, v plzeňském studiu Českého rozhlasu připravil Dominik Mačas. Režii měl Miroslav Buriánek.

Ladislav Dvořák (nar. 1920), původem z horňácké Krásněvsi, přišel v roce 1945 do Prahy, po dvou letech totálního nasazení v letňanské továrně, aby na FF UK studoval bohemistiku, filosofii a srovnávací literaturu. Po únorových událostech v roce 1948 se odmítl zúčastnit tzv. studijních, ale ve skutečnosti politických prověrek a byl nucen fakultu opustit. V témž roce byla rozmetána sazba jeho básnického debutu Kainův útěk. Osud mnoha českých básníků a spisovatelů tzv. „rozptýlené generace“, mezi které patří i Ladislav Dvořák se začal naplňovat.

Na počátku 50. let působil jako pomocný dělník ve strojírenství, krátce jako obchodní příručí v Orbisu, ale po akci 77 tisíc se ocitl znovu v továrně; nejprve ČKD Dukla a poté jako zámečník v Rudém Letově v Praze. Zde zůstal až do roku 1956, kdy získal místo technického úředníka v n.p. Potrubí.

S desetiletým zpožděním vyšla v roce 1958 Dvořákova prvotina Kainův útěk. V šedesátých letech pak mohly následovat i další sbírky: Vynášení smrti, Obrys bolesti, Srdeň. V této době Dvořák debutoval i prozaicky knížkou Ledňáček neodlétá. Do pořadu Klasická povídka jsme vybrali text Hvězdy na dně šachty z jeho druhé knihy povídek – Nelidský kůň, kterou v roce 1966 vydal Československý spisovatel v řadě Život kolem nás. (Společně s Dvořákovou třetí knihou próz Šavle meče vyšly všechny souborně pod titulem Jak hromady pobitých ptáků v nakladatelství Torst v roce 1999.)

V osmapadesátém se sbírkou Barunčina babička Dvořák představil i jako výjimečný autor poezie pro děti, ke které se znovu přimkl po dalším omezení publikačních možností na počátku normalizace. I tyto půvabné texty – Kam chodí slunce spát, Jak si hrají tátové, Omluvenky pro žáky poškoláky a další ale nesměly být po jeho podpisu Charty 77 dále vydávány. Dvořák byl propuštěn i ze svého stávajícího zaměstnání ve Slovanské knihovně a vrátil se opět k dělnickým profesím, později působil jako korektor v Mladé frontě.

Ladislav Dvořák zemřel 22. 6. 1983 v Rokycanech. Letos tomu bude dvacet let.

Povídky