Ruská sázka na slovenskou jistotu (2018)

Příkladem může být Slovensko, kde nedávno vznikla oficiální pobočka proputinovského motorkářského klubu Noční vlci. Své sídlo si zřídila v obci Dolná Krupá u Trnavy, v blízkosti jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Na místě shromáždila větší množství vojenských vozidel. Policie, která se případem zabývala, uvedla, že jde o historické exponáty, které nejsou schopny střelby.

Noční vlci každoročně kolem výročí konce druhé světové války pořádají jízdu přes státy střední Evropy až do Berlína. Za jejich slovenskou pobočkou je trnavský podnikatel Jozef Hambálek. Tomu se dostalo zvláštní pocty, když na srazu Nočních vlků v Rusku vystoupil po boku Alexandra Zaldostanova, vůdce prokremelských motorkářů.

Vládní ruská média následně označila Hambálka za svoji evropskou spojku. Z hlediska Moskvy je volba Hambálka přímo ideální. K motorkám má blízko, protože je prodává. Podnikatel má těsné kontakty na špičky slovenské politiky. Mezi své osobní přátele řadí například někdejšího dlouholetého ministra vnitra a druhého muže vládní strany Smer Roberta Kaliňáka, mimochodem také nadšeného motorkáře. Do této „motorkářské“ skupiny patřil i Jozef Ráž mladší, syn známého zpěváka skupiny Elán, který měl být letos na jaře původně jmenován Kaliňákovým nástupcem.

Když malé národy se musí obracet na ty velké

Pro ruskou stranu jsou tyto kontakty na špičky slovenské politiky mimořádně cenné. Jednak je Slovensko jako menší stát uprostřed Evropy tak trochu v závětří, to znamená, že vliv a vazby lze vytvářet méně nápadným způsobem, než jak by tomu bylo v kterékoli větší zemi, včetně Česka.

Zároveň byl ve slovenské politice odjakživa výrazně zastoupen názor, že Slovensko by mělo být rozkročeno mezi Západem a Východem. Být jakýmsi mostem nebo prostředníkem mezi oběma světy.

Tuto představu bychom nenašli jen u postkomunistických politiků, jako byl premiér Vladimír Mečiar, ale stejně tak i mezi pravověrnými konzervativci typu Jána Čarnogurského, dlouholetého šéfa Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a pozdějšího slovenského premiéra. Ten ač oficiálně pouze soukromá osoba, má podle dobře informovaných zdrojů dodnes dveře v Kremlu otevřené.

V současné vládě má k těmto představám nejblíže Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Andrej Danko, který zároveň vede slovenský parlament, to loni ukázal velmi názorně.

Ve stejnou dobu, kdy prozápadní prezident Andrej Kiska mluvil před poslanci Evropského parlamentu, vystoupil Danko se svým projevem v ruské Státní Dumě. Hovořil mimo jiné o tom, že malé národy se musí obracet na ty velké, protože bez nich by nedosáhly míru. Nejpozději v tuto chvíli museli mít v Kremlu stoprocentní jistotu, že v budoucnu mohou se Slovenskem počítat.