Příběhy slavných – Zdeněk Matějček 1/5 (2018)

Přidal: Premek |

Červenec 30, 2018

Radek Brož. Světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Jiří Klem a Lucie Vašinková.

Premiéra 30. 7. – 3. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Kuchyňová, Zdeňka: Do výchovy jsem zasahoval hlasem i rukama. Příběhy slavných: dětský psycholog Zdeněk Matějček. In web ČRo 3. 8. 2018 (anotace). – Cit..: „Když je dítěti splněno každé přání, nepřináší to moc radosti, nemá se nač těšit.“ Zdeněk Matějček se stal známým díky účinkování ve filmu Děti bez lásky, který srovnával podmínky vývoje dětí v ústavním prostředí a v rodině. Vchází do místnosti plné dětí, roztáhne náruč a děti se k němu rozběhnou a obejmou ho. Ty, na které se nedostalo, byly zklamané. Z veselého obrázku se stal smutný. Děti byly vyhladovělé potřebou blízkosti. Díky filmu se dětský psycholog Zdeněk Matějček dostal i k přednáškám po celém světě.

Jeho otec byl ředitelem hřebčína v Kladrubech. Vyrůstal tak mezi koňmi. Na fotografiích z dětství stojí vždy s pokrčenou levou nohou. Odmalička měl totiž vykloubený levý kyčelní kloub. Kulhá. Nikdo mu prý ale nedával najevo jeho zdravotní handicap.

Na konci války se v Kladrubech usídlila německá jednotka, a vybudovala si s ostatními vojáky spojení. A on jim přestřihával dráty. Málem na to doplatil jeho bratr, zachránil je ale voják, který tvrdil, že viděl skutečného pachatele utíkat pryč od statku.

Po maturitě vedla jeho cesta do Baťových závodů ve Zlíně. VŠ byly za války zavřené a tady dostal místo ve vývozním oddělení, kde psal faktury. Provizorium trvalo nakonec tři roky. Aspoň prý měl možnost poznat zblízka charaktery a chování lidí.

Nejdřív začal studovat češtinu a filozofii. Ze studentské cesty po Anglii ještě před Únorem 1948 si ale přivezl dvě učebnice psychologie a obor ho zaujal. Dnes se k vyšetření používá řada technických a diagnostických vymožeností, mnohé z nich jsou jeho vynálezy.

Stal se otcem dvou dcer, jednoho syna a dědou šesti vnoučat. Jaký způsob výchovy prosazoval sám odborník na dětskou duši? „Nějaké to mateřské plácnutí po zadnici a otcovský pohlavek také padly,“ přiznával Zdeněk Matějček.

„Co mě dokázalo vytočit, bylo, když se začaly hádat, ječet na efekt, a pak jeden na druhého žalovaly. Když na ně začala ještě ječet žena, mohl jsem zešílet. To jsem upouštěl od veškeré pedagogiky a zasáhl do dětské výchovy hlasem i rukama. Z mé strany to byl akt sebeobrany a sebezáchovy.“

Radiodokument