Host Lucie Výborné – Petr Jabandžiev (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 17, 2018

Antibiotika, prebiotika, probiotika – pojmy, se kterými jste se nejspíš už v životě setkali. Víte ale, co jsou to tzv. postbiotika? Právě jim se věnoval dnešní host, lékař Petr Jabandžiev. Připravila a moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 16. 8. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Kopecká, Mahulena – Výborná, Lucie: Lze postbiotiky léčit imunitní systém? „Je to nadějný koncept, který musíme zkoumat,“ říká lékař Petr Jabandžiev. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Antibiotika se běžně používají k léčbě nejrůznějších nemocí. Lékař Petr Jabandžiev z pediatrické kliniky fakultní nemocnice v Brně se podílí na výzkumu postbiotik. V rozhovoru rozebírá i prebiotika či probiotika. Je to totéž, co tzv. přátelské bakterie? A jaký mají efekt na imunitu či vývoj mikroflóry u kojenců?

Lékař Petr Jabandžiev vysvětluje, že postbiotika tu jsou dlouhodobě, lidé již dlouho dobu využívají proces fermentace při úpravě potravin. Avšak až teprve během posledních zhruba 20 let se začalo mluvit o pozitivním efektu postbiotik na naše zdraví, a určilo se, jaké mají účinky.

Prebiotika jsou nestravitelné součásti potravy, které prospěšným způsobem ovlivňují hostitele stimulací růstu nebo aktivity původních probiotických bakteriií v trávicím traktu.

Probiotika jsou živé mikroorganismy převážně lidského původu, které aplikovány v přiměřeném množství, ovlivňují přiznivě zdravotní stav hostitele.

Postbiotika jsou bioaktivní sloučeniny, produkované mikroorganismy během procesu fermentace.

Podle Jabandžieva dnes člověk jí výrazně jinak než jedl dříve: „Člověk měl během evoluce většinou nedostatek potravy. Konzumoval převážně rostlinou stravu, která obsahuje velké množství vlákniny. Dnes jíme v daleko větší míře potraviny živočišného původu, které jsou navíc průmyslově zpracované.“

Postbiotika a mateřské mléko

Jabandžiev popisuje výzkum postbiotik a jejich efekt na zdraví kojenců. Prvních 1000 dní ve vývoji jedince, to znamená od početí do dosažení 2 let věku, je kriticky důležitých pro správný rozvoj všech orgánových soustav. „V tomto období dochází k prudkému vývoji imunitního systému, jehož rozvoj zase souvisí s vývojem střevní mikrobioty. Správný vývoj střeva a imunitního systému podporuje mateřské mléko.“

Podle Jabandžieva je mateřské mléko to nejlepší, co lze v tomto období dítěti dát. Procento matek, které kojí, ale klesá: „Zpočátku kojí většina, ale v šesti měsících je kojena už jen třetina dětí. To není ideální.“

V mateřském mléce jsou obsaženy buňky imunitního systému matky, protilátky, hormony a enzymy. Součástí jsou i bakterie původně z kůže matky i jejího střeva, které pak ve střevu dítěte pomáhají vytvářet funkční mikroflóru.

„Nemůžeme říct, že mateřské mléko obsahuje postbiotika, ale komplexností látek obsažených v postbioticích, může docházet k pozitivnímu vlivu na imunitní systém. Můžeme tedy hovořit o jisté analogii k mateřskému mléku,“ vysvětluje Jabandžiev.

V pochopení ovlivnění imunitního systému postbiotiky jsme podle Jabandžieva teprve na začátku. Studie naznačují, že například mikrobiota dětí, které užívaly kojeneckou výživu s postbiotiky, se přiblížila té u dětí, které byly kojeny: „Je to nadějný koncept, který musíme zkoumat.“

Radiodokument