Čapí hnízdo jako dotační tragédie (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 23, 2018

Petr Holub. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 18. 1. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Čapí hnízdo jako dotační tragédie. In web ČRo Plus, 18. leden 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Každý průšvih, každá krize jsou především příležitostí k tomu, něco zlepšit. V míře větší než malé to platí i pro případ Farmy Čapí hnízdo. Jakkoli se řeší především jeho politická a trestněprávní rovina, jeho zásadní rozměr je třeba hledat v ekonomice či v byznysu.

Právě ekonomické souvislosti, za kterých vzniklo u Olbramovic exkluzivní rekreační středisko, porušují všechna pravidla normálního hospodářského provozu do té míry, že přerostly do politiky a trestního práva.

Za skandál Čapího hnízda se považuje skutečnost, že veřejnou podporu inkasovala firma spřízněná prostřednictvím několika fyzických osob s velkým koncernem. Ze zdravého rozumu vyplývá, že koncern dotaci na novou investici nepotřebuje, protože na ni má dost peněz ze svých zisků.

Kritika se ovšem dá vést i radikálněji. Dotaci nepotřebuje vůbec žádná soukromá firma. Pokud má trvale fungovat na jakémkoli trhu, měla by se uživit sama. Volání firem po dotacích je nesmyslné, protože jsou cestou, jak přesunout peníze od těch, kdo na sebe dokážou vydělat, k těm méně schopným. V důsledku se tím snižuje výkonnost národní ekonomiky, protože preferuje ty horší a brání v růstu nejlepším.

Přesto existují státní i evropské dotace, které takové pravidlo porušují. Evropští politici i úředníci tuší, že něco v takové praxi není v pořádku, proto hledají důvody k takovému přerozdělování. Dotace se obecně rozdělují ve veřejném zájmu a zpravidla také míří na státní nebo komunální projekty.

Kartágo by mělo být zničeno

Postavit ve správný čas na správném místě dálnici znamená rozvoj regionu, který byl dříve stranou a odkud se lidé stěhovali. Nepřímo se tak pomůže i firmám a hospodářskému rozvoji, který by jinak nenastal.

Také přímé dotace podnikům se mohou vysvětlovat podobně. Jde přece o podporu malých firem, které vytvářejí prosperitu daného regionu a které na svůj rozvoj jen těžko hledají bankovní úvěry. A čím je region chudší a odlehlejší, tím se jim úvěry shánějí hůře.

Jenže jak ukázal případ Čapí hnízdo, i v tomto případě vzniká vážná komplikace. Každý se snaží prohlásit za malou firmu podle nastavených pravidel. Pragmatičtí Češi šli ostatně v posledních letech ještě dál, a pravidlo, že jenom malá firma má nárok na dotaci, prostě zrušili. A jsme zase tam, kde jsme byli.

V Česku obecně vládnou velké sklony podnikat s podporou dotací. Tento styl manažerům zůstal ještě z dob socialismu, kdy se zdůvodňoval, že je třeba zajistit plnou zaměstnanost. Podnik zasluhoval dotaci na každé pracovní místo. Se stejnou logikou se státní peníze rozdělují i dnes, kdy zase podle jiné logiky žádají podnikatelé dovoz pracovní síly z východu, protože nejsou lidi.

Zároveň není horší služba lidem bez práce, než jim najít místo, kde jsou z ekonomického pohledu zbyteční. Také v resortu Čapí hnízdo se dá najít jediný smysl celého podniku, tedy vybudovat luxusní sídlo, které bude existovat jen do té doby, dokud to bude jednoho konkrétního miliardáře bavit.

Ostatně soudím, že Kartágo by mělo být zničeno, říkal svého času senátor Cato. Dnes se stejným důrazem platí: Dotace podnikům by se měly bez výjimky zrušit.

Eseje, fejetony, přednášky