Portréty – Slawomir Mrožek (2018)

Přidal: Premek |

Srpen 31, 2018

„Není možné být angažovaným autorem,“ říkal polský dramatik, který si v padesátých letech prošel obdobím „komunizujícího spratka“ – jak to později sám nazval. Slawomir Mrožek, jeden z nejvýznamnějších evropských představitelů absurdního dramatu dvacátého století – a jeden z mála celosvětově známých Poláků, kteří protestovali proti okupaci Československa v roce 1968. Už za chvíli ho připomene pořad Portréty.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 2. 9. 2018 (ČRo Plus, 13:34 h).

Lit.: Hertl, David: Není možné být angažovaným autorem, říkal Sławomir Mrożek. In web ČRo Plus, 30. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Mám pro emigraci talent,“ prohlásil o sobě jednou s nadsázkou polský satirik, dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek (1930-2013).

Byl legendou světového divadla a jedním z hlavních představitelů východoevropské větve absurdního dramatu. Je autorem téměř čtyřicítky divadelních her, dvou románů a několika stovek povídek.

Ústředním, a podle některých názorů vlastně jediným tématem Mrożkových prací je otázka svobody a někdy spíš nesvobody individua ve vztahu k moci. Možná i proto změnil Mrożek několikrát „adresu“: z Polska odešel do Itálie, později do Francie, v polovině 80. let se usadil v Mexiku, v roce 1996 se vrátil do Polska a nakonec zamířil znovu do Francie.

Mrożek debutoval jako kreslíř vtipů v 50. letech. Na jejich konci napsal své první drama Policajti. Světovou slávu mu pak přinesla variace na hamletovské téma pod názvem Tango z roku 1964.

Často hraný je také jeho kus Emigranti o neobvyklém setkání dvou rozdílných lidí v cizině po odchodu z vlasti. Mrożek v této hře srovnává postoje intelektuála a dělníka, kteří žijí v emigraci v Paříži. Známé jsou i jeho kusy Na širém moři, Velebníčci, Krásná vyhlídka a další.

Srpen 1968

Sławomir Mrożek říkal, že není možné být „angažovaným autorem“, nejde psát jako vlastenec, jako něčí fanoušek – a snad i proto se cítil v socialistickém Polsku nespokojeně. V létě 1963 odjeli s manželkou na zájezd do Itálie a už se nevrátili. „Z Polska jsem odjel, protože jsem už nemohl vydržet, co se tam tehdy odehrávalo. Bylo to velmi nepříjemné období utahování šroubů. Už jsem to nedokázal snášet,“ říkal později.

Byla to zvláštní emigrace, protože v Polsku dál vycházely jeho knížky a hrály se jeho hry. To všechno skončilo 27. srpna 1968, kdy respektovaný francouzský deník Le Monde zveřejnil Mrożkův protest proti polské vládě, jejíž armáda se připojila k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Poměrně záhy přišel zákaz vydávání Mrożkových knih v Polsku a dalších Moskvou ovládaných zemích východního bloku. Mrożek se do Polska směl na krátko podívat až v roce 1978 (jako francouzský občan), už od roku 1973 jeho práce v Polsku opět vycházely – ne však v Československu, kde byl „zakázán“ až do roku 1989.

Sławomiru Mrożkovi jako „politické“ osobnosti bude věnován pořad Portréty, ve kterém se publicista Pavel Hlavatý zamyslí nad Mrożkovými názory – od jeho okouzlení komunismem v 50. letech až po důvody jeho vystěhování ze Západní Evropy do Mexika.

Radiodokument