Stopa legie 1/?? (2018)

Přidal: Premek |

Září 3, 2018

Proč si na sebe Rusové o víkendu oblékli stejné uniformy, které nosili legionáři? Víte, co to jsou ruské banány? A jak to zní, když mi dá někdo do rukou revolver? Cyklus připravili Martina Pouchlá a Ivan Studený.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 3. 9. 2018 (ČRo Plus, 7:25 h.; ČRo 1 Radiožurnál, 8:45 h. v cyklu Ranní Radiožurnál; ČRo 2 Praha, 13:50 h.).

Pozn.: Na Českém rozhlasu Plus pojede seriál následující dva týdny se závěrečným speciálem v neděli 16. 9., na Dvojce bude seriál o osmi dílech (po-čt následující dva týdny), na Radiožurnálu se seriálu budou věnovat tento týden. Je to ten stejný seriál na různých stanicích, díly o různých stopážích.

Souběžně s touto dokumentární sérií vznikal také celovečerní dokument.

Lit.: Pouchlá, Martina – Studený, Ivan: Stopa legie. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. září 2018 (článek). – Cit.: Desetitisíce Čechoslováků se v závěru první světové války vydaly napříč euroasijským kontinentem. Jaký otisk zanechali legionáři v místech, kterými se probíjeli? Reportéři Českého rozhlasu Martina Pouchlá a Ivan Studený se vydali po stopách Československé legie na Sibiři.

Jejich první zastávkou na cestě od Uralu až k pobřeží Pacifiku byl Jekatěrinburg. Právě tam bylo od jeho dobytí legionáři v roce 1918 až do jeho vyklizení v létě o rok později významné centrum československých vojsk na Rusi.

„Kolem nádraží, kterým jsme přicestovali, se koncentrovalo legionářské hospodářství a průmysl. Čechoslováci přebírali opuštěné továrny, byly tu i československé nemocnice,“ vysvětluje Martina Pouchlá. „Ve městě také sídlila odbočka Československé národní rady na Rusi a navíc je na zdejším Michajlovském hřbitově pochováno 359 Čechoslováků, které dnes letos už desátým rokem připomíná krásně udržovaný pomník.“

Pátrání po stopách našich předků přineslo i nečekané situace

V Rusku mají Československé legie u některých lidí velmi dobrou pověst. „Při jednom výjezdu s mikrofonem za město jsem se potkal s mladíkem kolem asi dvaceti let. S nadšením vyprávěl o tom, jak bylo to období, kdy ve městě působili legionáři, nejklidnějším a nejproduktivnějším časem ve všech těch zmatcích občanské války,“ vypráví Ivan Studený.

S kým se na své cestě setkali a co dalšího se o Československé legii dozvěděli? Poslouchejte tento týden po 8.45 Ranní Radiožurnál nebo sledujte Instagram Českého rozhlasu či online reportáž přímo z jejich cesty!

Lit.: Havel, Prokop – Pouchlá, Martina – Studený, Ivan: SERIÁL. Český rozhlas po stopách Československé legie. 1) Rekonstrukce bitvy: U Věrch Nějvinsku zvítězily Československé legie nad bolševiky. In web ČRo Plus, 2. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Klub vojenské historie z Jekatěrinburgu pořádá v blízkosti jezera Tavatuy nedaleko Novo-uralsku rekonstrukci bitvy, ve které se Čechoslováci před sto lety střetli s přesilou bolševiků.

Nedaleko zakázaného ruského města Novouralsk objevili reportéři Martina Pouchlá, Ivan Studený a Alexej Maximov skupinu nadšenců, kteří žijí odkazem československých legií. U jezera Tavatuy zaznamenaly mikrofony Českého rozhlasu rekonstrukci významné bitvy, ve které naši krajané vedení ruským velitelem Sergejem Vojcechovským porazili přesilu rudoarmějců.

Týden putování po stopách legionářů přivedl reportéry Českého rozhlasu do města známého atomovým průmyslem Novouralska. „Je to zakázané město, kde se dokonce dostáváme do konfliktu s orgány, které střeží vstup do jeho prostoru,“ popisuje členka expedice Sibiřská odysea Maritna Pouchlá. Dějištěm historické rekonstrukce je ale městečko Věrch Nějvinsk, kam se tříčlenný tým reportérů dostává bez problémů v historickém vojenském automobilu UAZ.

Rekonstrukci bitvy, ve které se Čechoslováci utkali s přesilou bolševiků, pořádá klub vojenské historie z Jekatěrinburgu Gornyj ščit (Horský štít).

Účastní se jí po několikáté i advokát Michail Jurjevič, který tak ctí rodinnou tradici: „Čtyři bratři mého praděda bojovali na tomhle místě po boku Čechoslováků proti Sovětům v roce 1918. Je to daň předkům, dělám to z vlastního nadšení, za vlastní peníze.“

Legionářským jednotkám velel v červenci 1918 Rus Sergej Vojcechovský, pozdější generál čs. armády. Jeho dílčí vítězství nad Rudými znovu ožívá na prostorné louce u lesa nedaleko obce Věrch Nějvinsk.

Snídaně v polní kuchyni

Zatímco si nadšenci válečné historie nalévají ze samovaru čaj, účastník vojenské rekonstrukce Pjotr při doušku českého piva vysvětluje své legionářské nadšení: „První světová válka mně zajímá už mnoho let. Česko jsem kvůli tomu navštívil už třikrát.“

Dobové nejsou jen zbraně, uniformy vojáků a kostýmy přítomných dam, které přišly své muže doprovodit. Atmosféru 100 let staré historie dokresluje i polní kuchyně. Současní nadšenci tak mohou prý posnídat ve stejném stylu jako jejich předci, kteří se pohankovou kaší s mletým masem posilňovali před bitvou.

Ta nakonec dopadla pro československé legionáře vítězně a posunula bolševickou frontu o 25 km na sever. Držením Jekatěrinburgu získali legionáři důležitý dopravní uzel, klíčový pro jejich další pohyb.

Radiodokument